Průmyslové a technické dědictví – nové výzkumné projekty V březnu tohoto roku byly zahájeny práce na nových projektech, jež v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III financuje Ministerstvo kultury České republiky. Platforma Industriální stopy přináší přehled anotací projektů, zaměřených na průmyslové a technické dědictví.Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století. Extenze, transformace a identita.DH23P03OVV016České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Obecným cílem projektu je rozvíjení specifické národní a kulturní identity prostřednictvím poznání, interpretace, vyzdvižení kulturního významu a možností udržitelného zachování v současné době jedné z nejohroženějších skupin stavebních památek druhé poloviny 20. století, dosud stále přehlížených a nedoceněných i v rámci širokého spektra témat průmyslového dědictví. Projekt přímo navazuje na dva projekty programu NAKI, jichž bylo VCPD FA ČVUT řešitelem a využívá a rozvíjí výsledky dosaženého poznání pro další úroveň syntetizujícího a vyhodnocujícího výzkumu a jeho další aplikaci. Obsah pojmu průmyslové dědictví je třeba rozšířit oproti dosavadnímu (tradičnímu) vnímání, chápání a zpracování. Konkrétním cílem projektu je proto poznání posunout ve dvou tematických a metodických liniích. V prvé řadě v časovém rámci, tedy se zaměřením na dosud nezmapovanou, přehlíženou a ohroženou kulturní vrstvu průmyslové architektury druhé poloviny 20. století, s potřebnými kontextuálními přesahy oběma směry – jak do meziválečného období, tak do transformačních devadesátých let. Paralelní linie pak sleduje doprovodné společenské jevy, jež ve sledovaném období přinesly potřebu a hledání nových interpretačních rovin průmyslového dědictví a vznik programových snah o jeho záchranu. Technologie a postupy pro ochranu historických zděných mostů z 19. a začátku 20. stoletíDH23P03OVV024České vysoké učení technické v Praze, Kloknerův ústavProjekt aplikovaného výzkumu je zaměřen na stanovení památkových, diagnostických a technologických postupů rekonstrukcí historických zděných mostů v souladu s požadavky památkové péče. Zděné mosty (z kamenného a cihelného zdiva) jsou architektonickým a technickým dědictvím, které je třeba chránit a obnovovat v souladu s požadavky památkové péče při respektování nutných technických parametrů. Mnoho těchto staveb, mezi které patří i významné kulturní památky, se nachází v havarijním stavu. Cíle projektu se plně shodují s tématy NAKI III zaměřených na ochranu, konzervaci, restaurování a prevenci národního kulturního dědictví pro jeho uchování a pro zkvalitnění systému péče o památky. Hlavní cíle projektu: Památkové postupy rekonstrukcí historických zděných mostů v souladu s požadavky památkové péče. Dílčí cíle: Diagnostické, technologické, monitorovací a restaurátorské postupy a dokumentace vybraných zděných mostních objektů. Cílem předloženého projektu především aplikovaného výzkumu jsou památkové postupy rekonstrukce historických zděných mostů, která spočívají v kombinaci aplikace moderních technologií a materiálů (vysokopevnostní cementové kompozity, které umožní minimalizovat přidané zesilující konstrukce) s diagnostickými, monitorovacími a restaurátorskými postupy zděných konstrukcí. Dílčí cíle projektu zahrnují dokumentaci a zaměření vybraných historických zděných mostů se stanovením principů jejich rekonstrukce. Důraz bude kladen na objekty s vysokou kulturní hodnotou, kulturní památky a architektonicky významné příklady mostního stavitelství. Památkové postupy budou využívány architekty a projektanty při navrhování rekonstrukcí zděných mostních objektů a pracovníky památkové péče.Aktivní záchrana nemovitého průmyslového dědictví formou nového využitíDH23P03OVV025České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra architekturyNemovité průmyslové dědictví, fyzický doklad průmyslové éry, je stále na okraji zájmu části odborné i laické veřejnosti. Množství objektů je ohroženo a jen nevýznamné procento památkově chráněno. Vhodnou formou záchrany, při které je většina definovaných hodnot stavby ochráněna tak, aby mohla aktivně dále sloužit pro nové, nejčastěji nevýrobní funkce, je aktuální otázkou. Přístupy k adaptacím byly od 70. let 20. století prověřeny v zahraničí a s jistým zpožděním i u nás již mnoha realizacemi. Cílem projektu je identifikovat, definovat vlastnosti objektů průmyslového dědictví usnadňující jejich nové využití a zajišťují tím jejich aktivní ochranu. Konkrétní příklady a přístupy k znovuvyužití dokazují, že ve složitém procesu záchrany průmyslového dědictví chybí pochopení vztahu mezi původní formou objektu, vycházející z dané typologie a novou funkcí. Projekt vnímá jako hlavní kritérium adaptovatelnost stavby a kompatibilitu nové funkce, vlastnosti, které bývají u hodnocení kvality průmyslových budov i návrhu nového využití často ignorovány, a vedou k nedorozuměním mezi zúčastněnými stranami o smyslu a možnostech nového využití. Teoretická část bude doložena realizacemi a projekty z Česka i zahraničí. Bude provedena analýza obecných skupinových znaků a metodicky utříděny možnosti udržitelného využití zachovávajícího kulturní hodnoty a nutnou autenticitu. Výzkum sleduje současné posuny v interpretaci nového využití – interdisciplinaritu, low costové a dočasné využití, komunitní aktivity, využití průmyslového dědictví jako klastrů kreativních průmyslů, i to, jak průmyslové kulturní dědictví podporuje atraktivitu turismu.Dvě století železnice v českých zemích. Kulturní, socioekonomické a dopravně technické aspekty vývoje českých (československých) železnicDH23P03OVV034Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií; Národní technické muzeum; České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavebníProjekt je zacílen na výzkum kulturního, sociálního, ekonomického a dopravně technického vývoje železnic v českých zemích / Československu. Cílem je zkoumat železnici v širokém kontextu vývoje společnosti a její modernizace, k níž železnice významně přispěla. V takovém kontextu dosud nebyl fenomén železnice dostatečně zkoumán. Dosavadní bádání se soustředila buď na technicko-provozní data lokomotivního a vozového parku, nebo na dílčí etapy výstavby železnic či tratě, ať již se jednalo o historiky-amatéry, železniční odborníky se zájmem o historii, laiky či zájemce o techniku a o lokální historii. Projekt se koncentruje na význam železnice pro vytváření industriální krajiny (intravilán, extravilán), pro regiony s nadregionální (zemskou, státní) vazbou, pro společnost (umožnění oběhu zboží, osob, pracovní uplatnění, trávení volného času, změny v osídlení, kultura i umění). Akcentována bude každodennost z pohledu železničního personálu i z pohledu cestujících, kulturní stránka železnice (včetně vnějšího a vnitřního „krásna“ železničních artefaktů, tedy lokomotivního i vozového parku, stejně tak železniční architektury a ovlivnění oborů umění). V této souvislosti neujde pozornosti ani fascinace železnicí, která se ve společnosti objevuje v široké škále projevů (hudba, poezie, výtvarné umění, muzejnictví, fotografie – fenomén železničního nadšence). Hlavním výstupem budou dvě interaktivní železniční mapy s popisem a uspořádání výstavy s kritickým katalogem. Zejména v souvislosti s výstavou bude nutně zapojen též dopravně-provozní aspekt. Projekt naváže na dosud realizované počiny (knižní, mapové, výstavní). Zapojením širokého kolektivu odborníků jsou vytvořeny adekvátní odborné předpoklady pro realizaci projektu. Výsledkem bude reflexe železnice jako krajinotvorného činitele, faktoru, který změnil společnost a život jednotlivce, železnice jako součásti národního kulturního dědictví, jinými slovy železnice v kulturním, hospodářském a sociálním aspektu.Historická důlní díla na Vysočině jako doklady vývoje společnosti a objekty kulturního dědictvíDH23P03OVV057Muzeum Vysočiny Jihlava; Vysoká škola polytechnická Jihlava; Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČRV terénu bude zdokumentováno (kvalifikovaným odhadem) několik stovek historických důlních děl (štoly, šachty, rýžoviště, lomy aj.) a na ně bezprostředně funkčně navázaných technologických zařízení (úpravárenské provozy, hutě, odvodňovací zařízení, náhony, rybniční soustavy aj.). Výzkum vybraného území proběhne komplexně, budou do něj zahrnuta důlní díla na všechny typy nerostných surovin (barvené kovy, železo, drahé kovy, mramor, kámen…) a ze všech historických období. Dokumentace a výzkum objektů bude prováděna důsledně multioborově (z pohledu geologie, archeologie, speleologie, historie aj.) a s akcentem na dosud minimálně využívané nebo zcela opomíjené výzkumné metody. Získané údaje budou sloužit jako datová základna pro aplikační výstupy projektu: obecným cílem je vytvoření nástrojů pro chápání historických důlních děl a těžby surovin obecně jako základního prvku rozvoje společnosti, jako významných příčin i dokladů vývoje krajiny, dokladů kulturní identity, národních specifik a jejich vývoje v čase a jejich poznání jako důležité formy historického kulturního dědictví. Výstupy projektu umožní systémové prosazení nástrojů pro památkovou ochranu historických důlních děl a řešení problematiky využití důlních děl jako objektů prezentace kulturní identity a interpretace kulturního dědictví.Evidence krajinného dědictví cukrovarnictví v českých zemích a podpora všeobecné informovanosti veřejnosti o jeho přítomnosti v současné krajiněDH23P03OVV065Ústav geoniky AV ČR; Univerzita Hradec KrálovéPrůmyslová revoluce přinesla mnohé změny do té doby nerušené přírodní a kulturní krajiny. Změny v industriálním období znamenaly výrazný zásah do krajiny a její následnou přeměnu a změnu funkcí. Jedním z takových výrazných zásahů byl rozvoj cukrovarnictví, potažmo cukrovarnického průmyslu, spojený s pěstováním cukrové řepy. Rozvoj tohoto odvětví v českých zemích se datuje do 30. let 19. století a umožnily jej dobré klimatické a půdní podmínky a iniciace odvětví v předchozí době napoleonských válek. Následoval impozantní boom odvětví, který nepřetržitě trval téměř 150 let. V době maxima v českých zemích pracovalo až 271 cukrovarů, které doprovázela jak příslušná infrastruktura, tak polnosti s charakteristickou terénní lokalizací, rozměry, polohou vůči cukrovaru a prostorovou strukturou. V meziválečném období bylo území České republiky klíčových exportérem cukru na světě, a tyto – veřejnosti ovšem neznámé – stopy nese dodnes. Současná postindustriální doba však s sebou nese známky postupného útlumu tohoto odvětví, který je umocněn chátráním nevyužitých průmyslových areálů přeměněných na brownfields. Ve vazbě na upadající produkci cukrovarnictví v českých zemích předkládáme projekt, jehož základním cílem je identifikace venkovských krajin přeměněných cukrovarnictvím v době průmyslové revoluce od druhé poloviny 19. století do doby druhé světové války a podpora široké informovanosti veřejnosti o tomto specifickém krajinném přírodně kulturním dědictví.
Prodám průmyslové odsávání VS 1000 ke svářečkám ,bruskám atd., plně funkční, možnost odzkoušení Cena k jednání: 12500 Kč The post PRŮMYSLOVÉ ODSÁVÁNÍ VS1000 appeared first on stroje-bazar.
Vyjádření k situaci ohrožených železničních mostů v Praze pod VyšehrademPoloparabolické nosníky železničního mostu pod Vyšehradem, ocelové nýtované konstrukce tak typické pro svou dobu, dnes představují nezastupitelnou kulturní vrstvu Prahy: v jejím panor
Vize inteligentní mobility Nissan definuje úplně nově způsob, jakým poháníme, řídíme a začleňujeme vozy do našich životů.
projít na článekV roce 2023 realizuje spolek Dobré místo tři peerské projekty podpořené granty Magistrátu hlavního města prahy. Jde o projekty Peer centrum, Víkendové aktivity pro pacienty v PN Bohnice a Podpora aktivit peer konzultantů v PN Bohnice. V rámci těchto proje
projít na článekAktuality 1. 1. – 31. 1. 2023 Německou trafostanici na Moravě z druhé světové přeměnili architekti na bydlení s ateliéremBzzz! Bzzz! Pro skalní fandy trafostanic tu máme stylové ubytování v Lipnici nad Sázavou!Na druhé nejmenší koksovně v EvropěPolovina