Psychoterapeutický vztah, případně vztah psychologa a klienta, se z určitého pohledu odehrává na třech úrovních. Jedna úroveň by se dala nazvat „racionálně organizační“, druhá úroveň probíhá na úrovni „reálného kontaktu a vztahu psychoterapeuta a klienta“ a třetí na úrovni „přenosu a protipřenosu“. První úroveň, „ racionálně organizační“ obsahuje domluvu dvou dospělých lidí (v případě individuální psychoterapie dospělého klienta) o uzavření psychoterapeutické spolupráce, či spojenectví. Na této úrovni dochází k objednání klienta, domluvení schůzky, pravidel, terapeutického cíle, podmínek platby apod. Je důležité, aby klient dostal pravdivé informace a měl možnost se svobodně rozhodnout. Pravidla by měla být jasná a neměla by se jednostranně měnit. Úroveň „reálného kontaktu a vztahu psychoterapeuta a klienta“ představuje to, co zažívá psychoterapeut s klientem a klient s terapeutem jako dva lidé. Mohou se navzájem vnímat jako více či méně sympatičtí, srozumitelní či záhadní, přitažliví nebo neutrální, s podobnými hodnotami a způsobem života, nebo naopak odlišným atd. Na „přenosové a protipřenosové úrovni“ vstupuje do terapeutického vztahu dosavadní vztahová zkušenost klienta i psychoterapeuta. Obecně to může být způsob, jak se každý z nich vztahuje k lidem či ke světu a který se projevuje i ve vztahu terapeutickém. Konkrétně to může být situace, kdy klient reaguje na terapeuta jako na svého otce (např. může vnímat terapeuta v nějaké situaci jako poučujícího, podobně jako kdysi svého otce a reagovat vzdorem, aniž by si byl tohoto spojení vědom). Důležité je, aby to mohl s pomocí terapeuta rozpoznat a zpracovat. K tomu dochází prostřednictvím uvědomění, případně odžití či vyjádření emocí a také vlivem korektivní zkušenosti, kdy terapeut či psycholog na něj reaguje jinak, než byl klient zvyklý od otce. Tím může dojít ke změně vztahového vzorce. Zdá se, že tato třetí úroveň je nejvíce v ohnisku zájmu psychoterapeutického procesu. Ale bez předchozích úrovní bez dobré spolupráce a lidského kontaktu terapeuta a klienta nemá terapeutický vztah dostatečnou základu pro zpracovávání obtížných situací, témat a emocí. Dobrý psycholog či psychoterapeut by měl být schopen úrovně vztahu rozlišovat a nevykládat všechny reakce klienta jen jako přenosové, bez respektu ke k jeho dospělé části neboli možnosti s něčím nesouhlasit, něco odmítnout či ukončit spolupráci. PhDr. Jaromír Chrášťanský www.psychoterapie-praha.net Příspěvek Psychoterapeutický vztah a jeho úrovně pochází z DOBRÝ PSYCHOLOG
Jde o hormon vytvářející se během těhotenství. Úrovně tohoto hormonu mohou být rozpoznány krevním testem asi 11 dnů po početí, z moči asi 12 až 14 dnů po početí. Obecně lze říci, že se tento hormon zvyšuje (zdvojnásobuje) každých 72 hodin. Úrovně vrcholu
projít na článekPřeklad z webu CGS UK: http://www.cgsuk.org/childspirituality/ Na základě poznání a přístupu Montessori pedagogiky pohlížíme v Katechezi Dobrého pastýře na dítě ne jako na prázdnou nádobu připravenou na to, aby byla naplněna vyučováním o Bohu, ale spíše j
projít na článekV článku Ing. Pavla Bradáče, zakladatele a trenéra Dobré psí školy, se dozvíte, jak důležité je si vybrat vhodné plemeno psa a co všechno je třeba při jeho výběru zohlednit. Více zde >> Článek Vybíráme psa. Který je ten pravý? se nejdříve objevil na
projít na článekVětšina klientů přichází na psychoterapii či na psychologické poradenství se svými problémy, těžkostmi a symptomy a to je pro ně tím hlavním, čím se chtějí zabývat. Pro bližší porozumění tomu, co se děje v průběhu psychoterapie a na co můžeme zaměřovat na
projít na článekCo potřebujeme vyléčit, je náš vztah k Bohu, ne naše těla. Bruno Groening promlouvá prostřednictvím I. Chauna jako média. Zamýšlejme se: Co je skutečnou podstatou jeho duchovního odkazu?
projít na článek