Putzové z Adlersthurnu (1651 - 1718)

Putzové z Adlersthurnu Jan Putz z Adlesthurnu pocházel původně z měšťanské rodiny, z německého Meiningenu. Byl starším synem Thomase Kornela, hejtmana Poděbradského a Kolínského panství. Vzdělání získal studiemi na evropských univerzitách, zejména ve Španělsku, Francii a v Belgii. V roce 1631 získal nižší šlechtický titul a roku 1635, po vraždě Albrechta z Valdštejna, postoupil v královských službách na rentmistra Království českého a v roce 1637 se stal radou dvorské komise pro řešení českých...

projít na článek

Hartigové první část (1718 - 1945)

Hartigové přišli k mimoňskému panství prostřednictvím Marie Terezie Putzové z Adlersthurnu již v roce 1705, když se provdala za Ludvíka Josefa Hartiga. Panství mimoňské a děvínské, které jí odkázal dosud žijící strýc Jan Ignác Dominik Putz, mu přinesla vě

projít na článek

Zeidlerové (1621 - 1633 + 1636 - 1651) a Albrecht z Valdštejna (1633 - 1634)

Postup konfiskace mimoňského panství po bitvě na Bílé hoře a útěku Jana Myllnera z Mimoně byl rychlý. Bez jakéhokoliv šetření o majetkových poměrech bylo 7. prosince 1620 z rozkazu královského místodržícího Karla z Lichtenštejna, zabráno ve prospěch císař

projít na článek

Hartigové druhá část (1718 - 1945)

Česká větev rodu Hartigů I. Pátý syn Ludvík Josef Hartig ( * 1685 Praha - † 1735 Praha, pohřbený ve Stráži pod Ralskem) byl společně se svým otcem roku 1707 povýšen do stavu svobodných pánů. Od svého staršího bratra Jana Huberta získal statek Horní Beřk

projít na článek

Hartigové třetí část (1718 - 1945)

Česká větev rodu Hartigů II. Edmund Hartig ( * 1812 Vídeň - † 1883 San Remo, pohřbený v kostele sv. Zikmunda ve Stráži pod Ralskem) se obdobně jako většina představitelů tohoto rodu věnoval diplomatické službě. V roce 1840 byl jako atašé ve Florencii, p

projít na článek