Jeden ct č slo BULLETINU ADVOKACIE roku 2017 se ve sv pravideln rubrice Z odborn literatury zaměřilo na dal publikaci na eho nakladatelstv . Stala se j m tentokr t kniha Pavla Petra NOV PR VO K POVRCHU. Recenze se zhostila Mgr. Anna Lebedov , asistentka předsedy sen tu Nejvy ho soudu a doktorandka na katedře občansk ho pr va PF Masarykovy univerzity v Brně. Nakladatelstv C. H. Beck vydalo v druh polovině roku 2016 v edici Pr vn instituty monografii autora JUDr. Pavla Petra, Ph.D., LL.M., nazvanou Nov pr vo k povrchu. Autor recenzovanou publikac nav zal na svou dř věj publikačn (předev m časopiseckou) a pedagogickou činnost, v r mci n ž se již nějak čas zab v t matem věcn ch pr v, předev m pak ve vztahu k pozemkům. Jde o knižn vyd n autorovy rigor zn pr ce, jej ž spě n obhajoba vedla k z sk n titulu JUDr. v rigoroacute;zn m ř zen na Pr vnick fakultě Univerzity Karlovy. Publikaci, jež reaguje na znovuzaveden superfici ln z sady do česk ho pr vn ho ř du a reflektuje změny, kter v souvislosti s n m nutně nast vaj , lze jedině přiv tat, neboť se věnuje velmi aktu ln mu t matu, jemuž prozat m na poli česk pr vnick literatury nebyla věnov na př li n pozornost. S aktu ln mi n zory odborn česk veřejnosti, jakož i s n stiny ře en probl mů vyvstanuv ch v souvislosti s renesanc z sady superficies solo cedit jsme se doposud mohli sezn mit toliko prostřednictv m ojediněl ch čl nků v odborn ch periodik ch. Z nevelk ho množstv knižn ch publikac pak za zm nku jistě stoj d lo Petra Zimy Pr vo stavby (Nakladatelstv C. H. Beck, 2015), na něž ostatně reaguje i recenzovan d lo. Autor na poč tku avizuje, že svou pozornost obr t prim rně k z sadě superficies solo cedit, jej ž znovuzaveden do česk ho pr vn ho ř du prostřednictv m z kona č. 89/2012 Sb., občansk z kon k, vyvolalo mezi pr vnickou veřejnost pestrou diskusi. Rozd ln pohledy na znovuukotven tohoto tradičn ho principu ovl daj c ho pojet věcn ch pr v, naz vaje je odli n mi sympatiemi, připom n autor již v vodu sv publikace, přičemž si klade za c l osvětlit alespoň někter z nejasnost , jež jsou s uveden m obratem v ch p n věcn ch pr v a jak msi obživnut m mnohdy již pozapomenut ch institutů (mj. přestavek, superaedifik ty, prampouchy) spojeny, popř padě vyvol n konstruktivn diskuse o řečen ch změn ch. Publikace je vyjma poč tečn ho uveden členěna do esti kapitol. Autor ke zvolen problematice přistupuje vskutku zevrubně sv pojedn n zač n připom nkou dělen ho vlastnictv , institutu zn m mu např. v obecn m z kon ku občansk m. Řečen mu se věnuje v prvn kapitole publikace, a to v souvislosti s pr vem stavby, a z roveň připom n prvn pr vn předpis reguluj c tento institut platn na na em zem , přesvědčen o nezbytnosti vyložen problematiky dělen ho vlastnictv pro snadněj a kvalitněj pochopen n sleduj c ch my lenek. S m pak pojem dělen vlastnictv použ v i v dal ch č stech knihy, a to v souladu s O. Hor kem jako obecn term n bez vztahu ke konkr tn společensk situaci. Druh kapitola je zasvěcena teoretick mu pojedn n o věci v pr vn m smyslu s exkursem poukazuj c m na ch p n věci v socialistick m pr vu. Jej č st je rovněž zaměřena na smluvn převod vlastnick ho pr va s upozorněn m na princip abstrakce, zn m předev m pr vn mu ř du německ mu. Třet kapitola obsahuje, soudě již dle jej ho n zvu, j dro t matu, když se věnuje samotn z sadě superficies solo cedit. Na ni se autor d v z perspektivy rekodifikace česk ho civiln ho pr va, přičemž poukazuje jak na diskuse j časově předch zej c , tak i na rozpravy, jež byly neodmyslitelně spjaty pr vě s momentem přijet občansk ho z kon ku. D le představuje genezi superfici ln z sady, na niž navazuje exkurz do vybran ch pr vn ch prav jin ch evropsk ch st tů, a to jak těch, v nichž je superfici ln z sada respektov na (Francie, Německo), tak i těch, jimž zmiňovan princip vlastn nen (Slovensko). Zcela nam stě je pak n sledn připomenut situace v česk m pr vn m ř du, jenž původně jmenovanou z sadu rovněž přij mal a respektoval, na což ov em v průběhu dvac t ho stolet rezignoval. Autor zde t ž v naznačen ch souvislostech rozeb r vertik ln a horizont ln aspekt vlastnictv pozemku. Ve čtvrt kapitole se pak autorova pozornost soustřed na v jimky ze superfici ln z sady přibližuje institut zvan superaedifik t (zn m předev m v rakousk m pr vu), resp. ot zku dočasn ch staveb, jež v česk m prostřed ch pe jako problematick objekt pr va, zasluhuj c konkr tněj z konnou pravu. Jako př klad dal excepce uv d bytov spoluvlastnictv , přičemž předkl d poměrně komplexn pohled na jeho genezi i současnou pr vn pravu. Značn prostor (přibližně třetinu publikace), mohlo by se zd t, že snad i na kor samotn superfici ln z sady, pak autor v p t kapitole věnuje pr vu stavby, jakožto institutu doprov zej c mu superfici ln z sadu už za dob ř msk ho pr va . Tomuto jej mu korel tu věnuje značnou pozornost, neboť jej ch pe jako důležit pr vn instrument umožňuj c za současn ho respektov n superfici ln z sady realizovat stavbu na ciz m pozemku, jež je dle jeho m něn hospod řsky potřebn m institutem. Publikace v t to č sti pod v ucelen v klad o pr vu stavby, jeho pr vn pravě v proměn ch času, jeho funkci i praktick m využit . Obsažen je rovněž i zahraničn exkurz do pr vn ho ř du Rakouska, zvl tn prostor je pak věnov n pr vu stavby v pr vn m prostřed Polska. Autorovi se podařilo přehledně a celistvě uchopit problematiku superfici ln z sady, přičemž neopomněl vzpomenout kontroverzn n zory jak zast nců jej ho přijet , tak odpůrců t hož. V pojedn n v ce či m ně podrobně přibližuje s n souvisej c pr vn instituty, přičemž u každ ho z nich věnuje patřičnou pozornost i jejich genezi. S m autor se k principu superficies solo cedit, jenž v r mci z věrečn ch vah označuje za tradičn a hodn respektov n , stav pozitivně a jeho znovuzaveden m v česk m pr vn m ř du kvituje. Vyzdvihuje rovněž lohu pr va stavby, jež je dle jeho m něn řečen z sadě vhodn m doplňkem. Akcentuje jeho praktick využit i pod l na nezanedbateln m pokroku v procesu zevrop ťov n či modernizace česk ho pr va, jež je i pr vě d ky němu pochopitelněj pro zahraničn subjekty. Autorovi nelze podrobněj zaměřen na pr vo stavby vyč tat, neboť jde o bezesporu v znamn a nepostradateln pr vn institut, prostřednictv m něhož může b t v př padě potřeby superfici ln z sada prolomena. Ov em stranou jeho pozornosti možn pr vě v důsledku toho zůst v přechodn pr vn stav, na nějž občansk z kon k pamatuje v přechodn ch ustanoven ch 3054 až 3061 o. z. Nutno dodat, že v př padě recenzovan ho d la se jedn o velmi čtivě napsanou publikaci, jež vych z z velk ho množstv odborn literatury (o čemž svědč obs hl seznam v jej m z věru), na niž kniha rovněž reaguje. Přiv tat lze i osvěžen textu historick mi zaj mavostmi, jako jsou již zmiňovan superaedifik ty v obdob prvn republiky, či patrov vlastnictv , jakož i př klady z vybran ch zahraničn ch pr vn ch prav. Publikace tak určitě nalezne m sto nejen v knihovn ch pr vnick ch fakult, kde jistě skvěle poslouž předev m tamn m studentům, trouf me si odhadovat, že pro jej přehlednost po n mohou s hnout i z stupci z řad advok tů orientovan ch na pr vn vztahy k nemovitostem. Knihu si můžete zakoupit v na em e-shopu ZDE.
Otázky životního prostředí a klimatických změn nepatřily k tradičním lidskoprávním tématům. Právo na zdravé životní prostředí, bylo podobně jako právo na mír, řazeno k tzv. právům třetí generace, tedy spíše aspiračním, bez solidně vymezeného obsahu pokud
projít na článekMáma v běhu a její recenze na knihu Z hospody na maraton Příspěvek Recenze na knihu Z hospody na maraton pochází z VERBUM Publishing
projít na článekVyzkoušeli jsme balíček proteinových dobrot od společnosti Mixit! Jak ho hodnotíme? To se dozvíte v rámci naší Mixit recenze na webu Svět Fitness.
projít na článekNejvyšší soud v tomto případu navázal na své rozhodnutí z června 2008 (kdy měl soud stejně jako dnes většinu konzervativních soudců) a kdy rozhodl, že jádrem chráněným Druhým dodatkem Ústavy USA je právo držet zbraň za účelem sebeobrany doma, které se týk
projít na článekKurovický lom – recenze aco vše vareálu najdete aobjevíte Kurovický lom je přírodní památka nacházející se nedaleko Zlína, přesněji jak zhruba 1500 metrů jižně od obce Kurovice. Rozloha je lehce přes 15 hektarů, což zlomu, kde se dříve těžil vápenec, dělá
projít na článek