Bulletin advokacie č. 6/2020 uveřejnil recenzi k na ned vn novince, publikaci Tom e Grygara SPECIFIKA Ř ZEN O PŘESTUPKU PR VNICK OSOBY. Recenze se ujal doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., advok t v Brně. Kniha Tom e Grygara, vydan v edici Pr vn instituty Nakladatelstv m C. H. Beck, se zab v velmi potřebn m pr vn m t matem ř zen o přestupku pr vnick ch osob, kter jinak zůst v ve st nu ř zen o přestupc ch lid . Je v ak velmi aktu ln , protože naplněn teze, že trestn pr vo m b t až t m nejzaz m prostředkem ochrany pr va, logicky vede k tomu, že př slu n delikty nezůstanou bez sankce, ale z oblasti trestn ho pr va se přesunou do pr va přestupkov ho. Přičemž delikty pr vnick ch osob, předev m podnikaj c ch, mohou m t z važn společensk n sledky. T ma je tedy aktu ln a nanejv potřebn . A vzhledem k tomu, že z kladn pr vn prava je z roku 2016, nen ani v běr obdobn pr vnick literatury na trhu. Kniha pokr v celou problematiku ř zen o přestupc ch praacute;vnick ch osob. Člen se do deseti kapitol: 1. vod a metodologie, 2. Odpovědnost a zav zanost pr vnick osoby za přestupek, 3. Pr vnick osoba a pr vo na obhajobu v ř zen o přestupku: z kladn v chodiska, 4. Procesn jedn n ( kony) pr vnick osoby v ř zen o přestupku, 5. Konkurence ř zen o přestupku pr vnick osoby s trestn m ř zen m proti pr vnick osobě pohledem z sady ne bis in idem, 6. Přechod odpovědnosti pr vnick osoby na pr vn ho n stupce a jeho procesn konsekvence, 7. Specifika dokazov n , 8. Z kaz zru en , z niku a přeměny obviněn pr vnick osoby v přestupkov m ř zen , 9. K stavn (ne)slučitelnosti neprav retroaktivity v ot zce promlčen přestupků, 10. Z věr. Největ m př nosem jsou č sti, kter se věnuj sporn aplikačn praxi. Je to např. č st věnuj c se z kazu trest n dvakr t ve stejn věci z pohledu rozd lu důsledků totožnosti skutku fakticky či de iure. Autor zde preferuje faktickou totožnost v souladu s judikaturou Evropsk ho soudu pro lidsk pr va (ESLP), zat mco Nejvy spr vn soud (NSS) preferuje totožnost pr vn ho hodnocen skutku, a t m NSS umožňuje v cen sobn potrest n přestupce za jedno jedn n podle různ ch z konů (např. z kon o vod ch, z kon o odpadech, z kon o ochraně životn -ho prostřed ). T m v ak NSS fakticky pop r z sadu z kazu trest n v cekr t ve stejn věci z hlediska vz jemně se prol naj c ch přestupků. Dal velmi zaj mav č st z pohledu přestupkov ho i trestn ho pr va je prol n n t hož jedn n jako trestn ho činu i spr vn ho deliktu. I zde plat z kaz trestat dvakr t za stejnou věc. Ov em probl m zde je ve vztahu k daňov m deliktům, kter nejsou přestupky, v př padě uložen daňov ho pen le, ale lze je posoudit jako spr vn delikt a pen le jako sankci. I zde autor preferuje s odvol n m na judikaturu ESLP a NSS z sadu, že uložen daňov ho pen le jako zvl tn ho způsobu spr vn ho trest n je rozhodnut m o trestu, tedy to, že je již nemožn vyvozen trestněpr vn odpovědnosti za daňov trestn čin. Ov em tento př stup by měl b t obousměrn , jak z pohledu spr vn ho trest n , kde rozhoduje NSS, tak i z pohledu trestn ho pr va, kde rozhoduje Nejvy soud (NS). A zde nen jednotn př stup, když NS rozhodl ve velk m sen tu, že uložen daňov ho pen le nevylučuje možnost trestn ho postihu (usnesen ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 15 Tdo 832/2016). Sjednotit v klad může jen stavn soud. Rovněž př nosn z pohledu veřejn ho pr va, ale i s prol n n m do civiln ho pr va, je č st věnuj c se problematice zastupov n pr vnick osoby statut rn m org nem či jinou osobu v přestupkov m ř zen . Zde je uvedena aktu ln judikatura rozsudek NS ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4593/2017, kter se sice t k hmotněpr vn ch ot zek zastupov n pr vnick osoby statut rn m org nem, ale m i dopad ve spr vn m procesu. Nejvy soud uvedl: Občansk z kon k č. 89/2012 Sb. zakotvil jedn n statut rn ch org nů pr vnick ch osob tak, že jde o zastoupen pr vnick osoby. Zastoupen členem statut rn ho org nu je zastoupen m sv ho druhu (sui generis), na něž lze už t v eobecn ustanoven o zastoupen ( 436-440 o. z.), jestliže z konn prava dotčen pr vnick osoby nestanov jinak. Na takov zastoupen v ak nedopad prava smluvn ho zastoupen ( 441-456 o. z.) ani prava zastoupen z konn ho ( 457-488 o. z.). Autor se v knize zab v i ot zkou, zda může zastupovat pr vnickou osobu statut rn org n, kter je s m ve věci obviněn z přestupku jako fyzick osoba nebo m vystupovat jako svědek. Přitom v ak pr vnick osoba tvrd , že ž dn koda j nevznikla. Z analogick ho trestn ho ř zen je totiž zn mo, že policie a st tn zastupitelstv při realizaci sv legendy o určit m dajn m trestn m činu se snaž vnutit dajn m po kozen m to, aby uplatnili kodu, kter nevznikla. Doch z tak k tomu, že jsou proti vůli rady a zastupitelstva obc m jako pr vnick m osob m vnucov ni opatrovn ci ustanoven org ny činn mi v trestn m ř zen , kteř uplatňuj nedůvodně kodu. Jde tak o z sadn naru en pr va na samospr vu zemn ch celků. Něco obdobn ho se může st t i v přestupkov m ř zen . Rovněž přesah mimo spr vn pr vo m i ot zka v č sti 5.3 d la, zda vyloučen možnosti potrestat za přestupek osobu, proti kter bylo zah jeno trestn ř zen , je odli n od dř věj pravy, kdy se hovořilo o trestn m st h n . Trestn ř zen proti osobě totiž zahrnuje dva nutn požadavky existenci trestn ho ř zen a z roveň zaměřen tohoto ř zen proti konkr tn osobě. Zde jde o v klad a aplikaci trestněpr vn ch norem hmotn ho pr va. Je samozřejm , že trestn ř zen obsahuje i sek před trestn m st h n m prověřov n . Je v ak ot zkou, zda o prověřov n lze hovořit již jako o trestn m ř zen proti konkr tn osobě, nebo zda jde o trestn ř zen ve věci, byť je uvažov no o nějak m podezřel m. Ov em prověřov n někdy trv i velmi dlouhou dobu roky. Jde o zcela neveřejnou č st, kdy pro neexistenci obviněn ho, ale jen podezřel ho, je tě neexistuje ani obhajoba. Nav c podezřel ch může b t postupně v ce, a přitom o tom ani nemus vědět. A samozřejmě o tom, že je někdo podezřel , policie ani st tn zastupitelstv neinformuj spr vn řady, kter vedou přestupkov ř zen . To v e vede k z věru, že nov pojem trestn ř zen proti pr vnick osobě se z pohledu aplikace v r mci přestupkov ho pr va fakticky mus aplikovat jako trestn ř zen ve f zi trestn ho st h n . Autor zde uv d vyčerp vaj c m způsobem dostupnou literaturu i interpretačn spornost tohoto ustanoven . V č sti 8 se autor mimo jin zab v z kazem zru en pr vnick osoby. Snad mohlo b t zm něno, že je nutn jinak přistupovat ke zru en z rozhodnut samotn pr vnick osoby a z rozhodnut jin ch org nů např. v r mci insolvenčn ho ř zen při skončen konkursu obchodn korporace. Je totiž zřejm , že v konkursu lze těžko oček vat uspokojen pokuty za přestupek, leda by lo o pohled vku za podstatou a podstata byla dostatečně velk . Nav c je ot zkou, zda z konn ustanoven o zru en obchodn společnosti při skončen konkursu v konkurenci s přestupkov m z konem nemaj přednost podle pravidla, že speci ln z kon m přednost před obecn m. A insolvenčn z kon lze vn mat jako z kon speci ln . Kniha m vysokou kvalitu, zaj mav t ma a zaplnila popt vku po monografii na toto t ma. Knihu můžete zakoupit v na em e-shopu ZDE.
https://tvstav.cz/clanek/7357-specifika-navrhu-trakcniho-vedeni-zubacky-strba-strbske-pleso The post Specifika návrhu trakčního vedení zubačky Štrba – Štrbské Pleso appeared first on SUDOP BRNO.
projít na článekValná hromada na svém jednání rozhodla o přeměně právnické osoby a schválila stanovy. Sdružení se tak stalo spolkem. Dále VH schválila vstup do Eblidy, další jednání se týkalo projektů, které SDRUK vede, ať už Digitální odysea nebo Česko-německé partnerst
Máma v běhu a její recenze na knihu Z hospody na maraton Příspěvek Recenze na knihu Z hospody na maraton pochází z VERBUM Publishing
projít na článekVyzkoušeli jsme balíček proteinových dobrot od společnosti Mixit! Jak ho hodnotíme? To se dozvíte v rámci naší Mixit recenze na webu Svět Fitness.
projít na článekTímto si Vás dovolujeme pozvat v úterý 24. května na další přednášku a diskusi zaměřenou na téma silničních kontrol, dopravních přestupků, správních řízení a souvisejících procesů. I tentokrát pro Vás tuto akci pořádáme ve spolupráci s přeochotnými provoz
projít na článek