Pr zdninov dvojč slo 7-8/2023 Bulletinu advokacie uveřejnilo v rubrice z odborn literatury recenzi publikace VNITROST TN APLIKACE PR VA EVROPSK UNIE, kterou na e nakladatelstv vydalo ve sv m druh m vyd n v prosinci 2022. Recenze se zhostila JUDr. Marika Zahradn čkov z Pr vnick fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V př padě recenzovan publikace je nutn vodem upozornit, že jde již o jej druh vyd n . Nicm ně to prvn bylo publikov no už v roce 2011 a od t to doby, jak ostatně konstatuj sami autoři, se jak v oblasti pr va mezin rodn ho, tak v př padě pr va vnitrost tn ho mnoh změnilo, a to zejm na co se t če v voje judikatury, takt ž v ak do lo k posunut Listiny z kladn ch pr v EU na roveň prim rn ho pr va. Hlavn m z měrem autorů t to publikace je poskytnout čten řům určit zobecněn judikatury Soudn ho dvora Evropsk unie a n rodn ch vrcholn ch soudů (v tomto př padě zejm na stavn ho soudu Česk republiky), tud ž prim rně n vod pro korektn vnitrost tn aplikaci pr va Evropsk unie, tedy situaci, kdy vnitrost tn org ny (spr vn org ny a soudy) funguj jako unijn org ny na rovni člensk ho st tu a v r mci sv činnosti použ vaj ustanoven unijn ho pr va (spolu s ustanoven mi pr va vnitrost tn ho či nam sto nich)․ Vzhledem k tomu, že se jedn nepochybně o discipl nu složitou a pr vn kům zab vaj c m se přev žně pr vem vnitrost tn m zpravidla i poměrně vzd lenou, r da bych apelovala na ty potenci ln čten ře, kter n zvy jednotliv ch kapitol sp e odrazuj , si takovou knihu přeč st. Autoři totiž na samotn vod publikace vtělili kapitolu s velmi v stižn m n zvem Co byste měli vědět o unijn m pr vu (ale b li jste se zeptat)? , zaměřuj c se na ot zky, co je pr vo EU, kde hledat jeho prameny, jak ho vykl dat, kdo, kdy a proč ho m aplikovat, tedy v e, o čem je třeba m t povědom před čten m dal ch kapitol, což jistě ocen (ať již za čelem zopakov n , či sezn men se s problematikou) t měř každ . V tomto vodn m rychlokurzu pr va EU je tak možn naj t odkazy na dal kapitoly, kter již obsahuj podrobn zpracov n dan problematiky. Tyto dal kapitoly je možn v kr tkosti přibl žit n sledovně. Na vod je pojedn v no o aplikačn m r mci unijn ho pr va, v tomto připadě jde o zcela stěžejn kapitolu. Obecně je unijn pr vo použiteln v lučně za situace, kdy se ře en věc nach z v jeho aplikačn m r mci, jsou zde tedy rozeb r ny podm nky, kdy se dan věc v tomto aplikačn m r mci nach z , což nen zcela jednoduch , neboť vnitrost tn a unijn pr vo se prol naj a v r mci unijn ch předpisů nen tento aplikačn r mec nijak vymezen, lze ho pouze dovozovat z judikatury Soudn ho dvora EU, zde v ak takt ž nen zcela explicitně vymezen. V z sadě jsou zde rozebr ny tři z kladn situace: na projedn vanou věc se buď vztahuje př mo aplikovateln předpis unijn ho pr va (typicky nař zen ), či je už v n vnitrost tn předpis, kter m se prov d někter unijn z vazek (typicky směrnice), př padně je užit vnitrost tn předpis, kter je v rozporu s unijn m pr vem. V n sleduj c kapitole se autoři zab vaj jedn m ze z kladn ch principů pr va EU, a to přednost unijn ho pr va před pr vem vnitrost tn m; tento princip je jak zakotven, tak definov n pouze v r mci judikatury Soudn ho dvora EU. V t to kapitole je takt ž pojedn no o vyvažov n a limitov n tohoto principu jin mi hodnotami, kter pr vo EU takt ž uzn v , d le i o v jimk ch z principu přednosti. N sledně pozornost přech z př mo na působen unijn ho pr va v Česk republice, je tedy pojedn v no o kl čov ch aspektech působen pr va EU v stavn rovině, kter jsou vymezeny v jednotliv ch n lezech stavn ho soudu, zejm na o jeho stavn ch limitech, pozornosti neunikne ani čl. 10a stavy, kter byl zakotven tzv. euronovelou stavy, a pr vě jeho prostřednictv m se pr vo EU dost v do česk ho pr vn ho ř du. Dal m z kladn m principem unijn ho pr va je př m činek tohoto pr va, kter mu je takt ž věnov na samostatn kapitola. Jsou zde tedy rozeb r ny podm nky, za kter ch může b t unijn pr vo, resp. konkr tn norma, vnitrost tn mi org ny aplikov no na dan př pad př mo. Cel kapitola je tedy zaměřena na původ a z klady př m ho činku. Tyto z věry je nicm ně nutn č st v souvislosti se specifick mi podm nkami, za nichž mohou b t jednotliv typy aktů (zakl dac smlouvy, obecn z sady, nař zen , směrnice atd.) pr va EU činn , neboť vzhledem k jejich odli nostem se může jejich př m činek poněkud li it. N sleduje tedy kapitola rozeb raj c př m činek jednotliv ch typů aktů pr va EU. Pot autoři logicky navazuj kapitolou zaměřenou na požadavek eurokonformn ho v kladu, tj. nepř m ho činku, kter byl rozvinut takt ž judikaturou Soudn ho dvora. Předev m směrnice totiž nelze aplikovat př mo, jde tak o n stroj, kter zejm na přisp v k činn mu vym h n směrnic před vnitrost tn mi soudy, a pr vě na tuto problematiku se v t to kapitole autoři zaměřuj , speci lně pak i na meze tohoto v kladu uzn van ho česk m pr vem. Pot n sleduje kapitola zab vaj c se jedn m ze syst mů odpovědnosti rozezn van ch pr vem EU, a to odpovědnost člensk ch st tů za kodu způsobenou jednotlivci poru en m pr va EU, zmiňuje v ak v kr tkosti i dal tyto syst my, a to odpovědnost EU a odpovědnost fyzick ch a pr vnick ch osob, tj. jednotlivců. Zejm na se pak zaměřuje na odpovědnost za kodu poru en m pr va EU v česk aplikačn praxi. Předposledn kapitolu představuje vymezen institucion ln ho a procesn ho r mce uplatňov n unijn ho pr va org ny člensk ho st tu, kter bude v z sadě stejn jako při aplikaci pr va vnitrost tn ho, a to s ohledem na absenci zvl tn ch předpisů pr va EU, nicm ně budou na něj kladeny dal požadavky plynouc z pr va EU, konkr tně z judikatury Soudn ho dvora EU, kter se mj. dot k značn ho množstv procesn ch ot zek. Posledn kapitola pak poj m problematiku ochrany z kladn ch pr v EU, kter pro la v razn m v vojem. Ten je zde reflektov n a v n vaznosti na něj je zde pops n současn stav ochrany z kladn ch pr v v unijn m r mci se zaměřen m zejm na na Listinu z kladn ch pr v EU, včetně česk aplikačn praxe, nicm ně je zde např. zm něna i role mluvy o ochraně z kladniacute;ch lidsk ch pr v a svobod. Kniha tedy nepochybně prov d nejen z klady vnitrost tn aplikace pr va EU a poskytuje konkr tn odpovědi, jak postupovat v r mci konkr tn ho sporu před vnitrost tn mi org ny (soudy či spr vn mi org ny), kdy je aplikov no unijn pr vo. Tyto odpovědi maj svůj z klad zejm na v judikatuře Soudn ho dvora EU (ale i judikatuře stavn ho soudu), ve kter nen mnohdy jednoduch se orientovat, o to v ce v n pak spr vně č st. Tud ž za čten ře, kter chce porozumět vnitrost tn aplikaci pr va EU, autoři odv děj vět inu pr ce, pro lep porozuměn publikace nav c obsahuje i podrobnou kazuistiku, a stejně tak čten ř nalezne na konci každ kapitoly přehledn z věrečn pozn mky a shrnut problematiky. Z věrem bych k t to publikaci chtěla zejm na uv st, že jde o knihu, kter je skutečně psan pro čten ře, kdy se autoři upř mně snaž čten ře touto poměrně složitou problematikou krok po kroku prov st, a to nav c tak, aby cel mu tomuto procesu porozuměl. To se jim i velice dobře dař . Pokud si tedy nějakou publikaci t kaj c se t to problematiky chcete přeč st, či ji alespoň m t ve sv knihovně pro př pad potřeby, tak rozhodně pr vě tuto. Knihu můžete zakoupit v na em e-shopu ZDE.
Rakouský ústavní soud vynesl v březnu 2012 průlomové rozhodnutí měnící dosavadní vztah evropského a vnitrostátního systému ochrany lidských práv v Rakousku. Neplatí tak již dosavadní přístup, kdy rakouský ústavní soud aplikoval výlučně vnitrostátní ústavu
projít na článekTento kvíz o Evropské unii je připraven tak, aby vás informoval a zároveň i bavil. Je zaměřený zejména zeměpisně. Přejeme vám hodně štěstí k jeho úspěšnému absolvování. Opět se nezapomeňte o něj podělit se svými blízkými. Ať se zjistí, kdo toho ze zeměpis
Soudní reforma v Polsku dlouhodobě znepokojuje nejenom instituce Evropské unie. Soudní dvůr Evropské unie vydal řadu rozhodnutí, dle kterých vládnoucí koalice v čele se stranou Právo a spravedlnost pomocí svých reforem ohrožuje právní stát v Polsku.1 Evro
projít na článekFryčovice, 29. 6. 2020 Náš projekt ,,Produktová a procesní inovace železničních sedadel VISIO a FLEXIO získal dotaci z Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Projekt odstartoval
projít na článekDruhý senát německého Spolkového ústavního soudu vydal dne 15. prosince 2015 rozhodnutí 2 BvR 2735/14,1 v němž připustil možnost přezkumu národních předpisů determinovaných právem Evropské unie (a tedy de facto unijního práva) v případech, kdy by prokaza
projít na článek