JUDr. Martina Maisnera, PhD., MCIArb, odborn ka na oblast pr va ICT a zakl daj c ho partnera kancel ře ROWAN LEGAL, nen jistě nutno představovat. Jeho KOMENT Ř K Z KONU O NĚKTER CH SLUŽB CH INFORMAČN SPOLEČNOSTI vstoupil na n knižn trh relativně ned vno, přičemž rozhovor s jeho autorem jste si mohli přeč st v květnu tohoto roku. Nyn na na em blogu naleznete recenzi, kterou ke kn žce pana Maisnera napsal advok t a specialista na e-Government a pr vo ICT, Mgr. Franti ek Korbel, Ph.D. Jsou př pady, kdy odborn a laick veřejnost čekaj na vyd n z sadn publikace cel l ta a doufaj , že se zku en odborn k v oblasti konečně chop pera a sep e roky pozorov n a praxe do ucelen ho d la, kter poskytne vždy pomocnou ruku a vod tko v praktick ch z ležitostech i v akademick ch debat ch. O co bylo toto ček n v př padě z kona o někter ch služb ch informačn společnosti zaj mavěj , zejm na když se začaly objevovat prvn stř pky judikatury česk ch a evropsk ch soudů a konkuruj c si n zory česk akademie a praxe, o to vět z sluhu je potřeba připsat počinu JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, kter se ujal psan koment ře k tomuto z konu, přičemž se neb l vyslovit vlastn n zory a otevř t diskusi nad někter mi dlouhodobě neře en mi pr vn mi ot zkami v t to oblasti (např. co se t če vztahu vyloučen odpovědnosti k n rokům dle autorsk ho z kona a občansk ho z kon ku). S ohledem na mnohalet působen M. Maisnera v advok tn praxi a akademick obci, bylo oček vateln , že n s nemine kvalifikovan pr vn zamy len propleten praktick mi př klady, a to ne pouze v regulovan oblasti informačn společnosti, ale i v oblastech pr va smluvn ho či deliktn ho, nezbytn ch pro co nejlep pochopen spletit ho pr vn ho prostřed internetu. A recenzovan publikace rozhodně naplnila m oček v n . Ve sv prvn č sti se koment ř zab v problematikou služeb informačn společnosti a elektronick ho obchodu, a to zejm na co do konceptů odpovědnosti u poskytov n služeb typu caching, mere conduit nebo hosting a režimu bezpečn ho př stavu (safe harbor). V dal č sti koment ře autor velice prakticky a věcně informuje čten ře o z kladn ch z sad ch, kter mi se ř d elektronick řen obchodn ch sdělen (z sady opt-in a opt-out). Koment ř se rovněž v z věrečn f zi věnuje dozoru nad řen m těchto sdělen a možnosti udělov n př padn ch sankc za jejich řen neopr vněn m způsobem. Na tuto č st se určitě budou tě it zejm na samotn poskytovatel služeb informačn společnosti odes latel obchodn ch sdělen , kteř bezpochyby v publikaci objev ucelen praktick n vod, jak bezpečně zas lat obchodn sdělen , jak je pro adres ty koncipovat a eliminovat př padn riziko deliktn ho jedn n . Např č koment řem autor spě ně prov d čten ře pr vn pravou, kterou poznamenaly roky soudn praxe a formov n v česk m i evropsk m pr vn m prostoru. Jednoznačně tak lze ocenit, že se autorovi konečně podařilo zasadit do kontextu česk ho pr vn ho prostřed evropskou judikaturu, kter v znamn m způsobem dotv ř pr vn r mec poskytov n služeb informačn společnosti (př pady jako Scarlet, Netlog, L Or al nebo Google), a přetlumočit tak česk mu odborn mu i laick mu čten ři praktick implikace těchto v znamn ch soudn ch rozhodnut (např. ve vztahu k povinnosti pohledu). Je d le potřeba ocenit autorovu trpělivost, co se t če snahy neust le přibližovat prov zanost z kona o někter ch služb ch informačn společnosti s jin mi z kony (např. z konem o reklamě, z konem o elektronick ch komunikac ch, z konem o ochraně osobn ch dajů nebo občansk m z kon kem). Autor se tak neomezuje na často se v koment ř ch objevuj c pouh v čet souvisej c ch předpisů. Naopak, koment ř promy leně navazuje na někter typick civilistick aspekty odpovědnosti a jejich důsledky. Neopom n přitom, že dimenze působen poskytovatelů služeb informačn společnosti zasahuj rovněž do oblast spr vn ho nebo trestn ho pr va, i když těm je z pochopiteln ch důvodů věnov na men pozornost. Je zjevn , že si autor koment ře nekladl za c l ob rn teoretizov n v těchto pr vn ch oblastech. V koment ři je c tit autorova snaha přistupovat k takov mu odbočov n sice minimalisticky, ale precizně. Stejnou trpělivost pro čten řovo pochopen lze spatřovat ve zdůrazňov n z kladn ch leg ln ch definic a pr vn ch konceptů v t to oblasti a jejich pečliv anal ze. Pojmy jako služba informačn společnosti, obchodn sdělen nebo elektronick prostředky se mohou zd t ban ln , ale jejich vymezen je z sadn pro analytickou pr ci s předpisem a jeho praktickou interpretaci a aplikaci, kter autorova pr ce bezpochyby usnadňuje. Největ pozornost je v publikaci věnov na 5 a 6 z kona a neuzavřen , rezonuj c diskusi t kaj c se podm nek založen a udržen si režimu bezpečn ho př stavu. Douf m, že zbytek odborn veřejnosti, stejně jako j , bude považovat komentovan ustanoven doktora Maisnera a jeho argumentaci za natolik př nosnou, že se odborn v klad v t to ot zce ust l a bude zazn vat dostatečně přesvědčivě proti někter m odli n m n zorům, kter vedou k nepochopitelně př sn mu pojet odpovědnostn ch režimů poskytovatelů (jak je toto reflektov no např. ve podle m ho n zoru nespr vn m v kladov m stanovisku Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 12. 9. 2012 k problematice odpovědnosti poskytovatelů služeb informačn společnosti, kteř pasivně host nebo přen ej obsah). Takov n zory totiž často nerespektuj nejen praktick možnosti realizace, ale předev m čel a v znam z konn pravy ani vůli a mysl evropsk ho normotvůrce. A pr vě toho se snaž autor koment ře vyvarovat, když koment ř protk v silnou artikulac eurokonformn ho v kladu a přesvědčivou interpretac vyb z k pochopen z měru nejen evropsk ho, ale i česk holegislativce. Lze tak např. souhlasit se z věry, že odli n zněn směrnice o někter ch pr vn ch aspektech služeb informačn společnosti a jej vnitrost tn transpozice, zejm na co se t če pravy povinnosti dohledu poskytovatelů, vede k nemožnosti uložit povinnost takov ho dohledu (a to nejen obecn ho, ale i zvl tn ho) ze strany česk ch vnitrost tn ch org nů, a to i s ohledem na to, že česk z konod rce regulaci v t to oblasti odm tl a nezavedl ani povinnost poskytovatelů jednat s určit m zabezpečen m tak, jak tuto možnost poskytuje směrnice. To se t k i polemiky otevřen v určit ch dal ch ot zk ch, např. ve vztahu k často debatovan definici cachingu a internetov ch prohl žečů. Mimoto je třeba ocenit pr ci s odkazy na zahraničn literaturu, i když na někter ch m stech by bylo možn uv tat ir komparativn diskurz, a to i s uveden m obs hlej ho spektra judikatury n rodn ch soudů jin ch člensk ch st tů a Evropsk ho soudu pro lidsk pr va, kter do t to oblasti přin rovněž podnětn zamy len a aspekty (např. př pad MTE proti Maďarsku). Lidskopr vn str nky pr vn ho režimu odpovědnosti poskytovatelů služeb informačn společnosti jsou nanejv aktu ln m t matem a v budoucnu zasluhuj určitě vět prostor pro anal zu, a to i ve vztahu k česk zku enosti. V tku m m k absenci seznamu použit literatury a rejstř ku citovan soudn judikatury. Byť jde o v tky jen form ln a drobn , zasluhuj c si pozornost u každ ho odborn ho d la podobn hloubky. Silnou str nkou koment ře i přesto nepřest v b t srozumiteln a didaktick čten a z roveň i hloubka a roveň zpracov n t matu od jedn z nejv razněj ch pr vn ch osobnost t to oborov sc ny. Lze uzavř t, že koment ř je celkově zpracov n v borně, jeho vyd n odstraňuje letit deficit odborn literatury k t matu, a lze ho proto doporučit v em z jemcům o pr vo informačn ch technologi , poskytovatelům i profesion ln m uživatelům služeb informačn společnosti, dozorov m org nům st tn spr vy, advok tům, soudcům i akademikům. Knihu lze zakoupit na na em e-shopu ZDE.
Vyzkoušeli jsme balíček proteinových dobrot od společnosti Mixit! Jak ho hodnotíme? To se dozvíte v rámci naší Mixit recenze na webu Svět Fitness.
projít na článekPozměňovací návrh vicepremiéra pro digitalizaci je společně s celou novelou zákona o zadávání veřejných zakázek ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Přirozeně tak stoupá napětí jeho příznivců ale i odpůrců. Jihlavská konference Magazínu Egovernment nám
projít na článekJUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArb, je uzn van m pr vn m odborn kem v oblasti pr va ICT a zakl daj c m partnerem kancel ře ROWAN LEGAL. V roce 2012 z skal titul Pr vn k roku. Zaměřuje se na pr vo informačn ch technologi , ochranu dat, smluvn vztahy a ře
projít na článekDnešním dnem byl ve Sbírce zákonůzveřejněn nový Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Zákon nabyde účinnosti 1. října 2016. Držme si palce, z hlediska dohledu nad postupy zadavatelů se nezlepšilo vůbec nic! Spíše naopak :(
projít na článek