SVĚTLOČIVNĚ světlo letí: pohladí ho po řasách pomalý nejasný popis svícení do očí (scénická poznámka): ve výšce nárazy úderného světla uprostřed rudá po krajích fialovo uhýbnutí problesknutí ve vidění vyplavení praskání vrstvených skvrn limetková žluť míří k inervaci břink světelný průplav purpur a nach choulím se k tobě v oku obra očekávám mrknutí BRŇ * volám po participaci čtenářstva za po jím zapo jím zapojím hned rychlost světla je poslední omezení pulzující prsty drží obrazovku těkavé zrnivou dočasnost rozložení na ploše včasnost vzpomínka na podsvícení zčernání poletuje mezi víčky brní mě ruce pouštím všechno vypojuju vypojuju brň * SLUNCE UBÝVÁ, NIKDY HO NEBYLO MÍŇ slepec křičí soleil, soleil ! horká žlutá, vzpříčený paprsek v ústech píchnutí v boku, ožehnutý knírek slunce ubývá! nikdy ho nebylo míň! opelichané paprsky padají na zem zakrývám si oči (na svit jsem nikdy netrpěl) třeba uvěřím, že už není tma slunce ubylo! nikdy ho nebylo míň! slepec křičí soleil, soleil kdybych s ním mluvil, výrazně bych gestikuloval hovádka se schovávají před sluncem rejpnu si do solární bouře poslední rozpuštěný paprsek nad svícnem pode mnou, nade mnou i ve mně tma sluneční vředy pod kůží uhlíky pod nohama zhasíná nezbývá dobylo ne: děje se nám to všem soleil, slepec křičí má teplou kouli teď si mě poslechněte třeba se něco přiučíte blbečci soleil my kouli nemáme STĚNĚNÍ dříve zedník rozhazuju kolem sebe cihly nyní stěnař čekám na zdi – já jsem tě tady rozšlapal a zasednul – to nevadí, hlavně, že můžu odejít níž níž níž překračuješ moje hromady nedostavěný a v rozkladu jinak bych byl třeba ochotný rozškrábat kůžence kdyby bývávalo rozsypky před očima něco ze mě ve mě chvíli vydrželo pod stěnou je díra býval jsem výraznější: dějný teď jsem krčivý: rozdrolený pod zdí v díře jsem já odsekneš mi prosím ruku? rád. hlavu si prošlápnu sám rozhazuju cihly – dojdou rozhazuju rukama s každým schodem padám dolů SHON zadechnu se změlka průhoř se mi zřadil do průdušek zadržuju dech, jinak uteče nelegální odvody vzduchu malé ohnění po stranách nádechu povalený tíhou vlastního těla zakazuju hovor mrholím slova na jazyk sakra práce obejmi mi hlavu, nebo neřeknu nic rozlámu si kosti v tygřích očích nohy napůl: dočista dojasna běžím vedle nohy zbabělkyně: přísahám, že mi odcházejí doběhnul jsem sám sebe zakopávám vytoužená nepřesnost mršky zdrhavé: nohy se zaběhly potvora mrštná: klopýtavý dech zástava MŇAM nebuď rozjívenej! jsem rozjívenej laškovně napínám a krčím nohu v koleni tak co, jdeme na to? kruhové pohyby v oblasti pánve roztáčí se mi voči vžum a tak dále řasy napřažené směrem dolů teď pozor! jde mě líbat múza já jsem tenhle týden úplně skvělá vytrhávám řasy levého oka ty na pravém slezly samy je večer: vypadávám z postele i pro mě byla vždycky malá oba se sem nevejdeme ráno vstanu a vykloubím si koleno ráno vstanu a sežeru si oči NĚCO SE DĚJE V ZÁVORKÁCH dýcháš na mě vroucí vodu od slova utíkám: teču vyndavám pevnou půdu zpod nohou vidím dveře klepu (se) nepustí mě dál stažené půlky zadeční prohlubeň tam, kde běžně nebývá polechtám dvěma roztaženýma chodivýma prstíkama kukátko vidíš od slova saze: vysazené dveře odcházíš z prostoru, zpravidla uzavřeného od slova nezájem: nějací zoufalci si na rohu povídají o změně (jsme to my) potkávám myšlenku, je mazlivá moje ruka nahmátne kliku kliku držíš v ruce jeden smutek se dotýká dalšího smutku čeříš ve mně vody (odtékají) ťuk ťuk od slova vír: otevírej The post Rejpnu si do solární bouře appeared first on Psí víno.
Solární panel na střechu karavanu - obytného auta. Od začátku do konce.
Solární panely a fotovoltaika. Regulátory, měniče napětí, akumulátory.
Solární nabíječka je vynález vpravdě fascinující. Umožňuje totiž vzít si s sebou obnovitelnou zásobu elektrické energie prakticky kamkoli. A ne, nemusíte vozit padesátikilový generátor a ještě zásobu paliva do něj. Stačí vám jedno malé kapesní zařízení, k
projít na článekVyužijte vysokých cen energií ke svému prospěchu a pořiďte si solární elektrárnu za zimní cenu
projít na článekDoprodej panelů Shott za speciální cenu. Poslední kusy skladem.