Je září, první podzimní měsíc. Léto pomalu končí a příroda ukazuje svou sílu. V čase, kdy dokončuji tenhle příspěvek sice sedím v klidné Anglii, ale některým kolegům hučí potoky pod okny a na Opavu se žene z Jeseníků velká voda. Přesto doufám, že se to všechno zvládne a až zase vysvitne sluníčko, bude příležitost vydat se na výpravy do přírody. Kdybyste hledali náměty, co s dětmi v září podniknout, najdete je po kliknutí tady, v loňském příspěvku. Je jich tam opravdu hodně, a tak by bylo zbytečné se opakovat. Září je také měsícem, kdy si můžeme s dětmi připomenout jednu s nejdůležitějších světových plodin, kukuřici, kterou děti jistě znají. Možná ji měly doma na zahradě, možná ji viděly na poli za městem nebo za vesnicí. A možná se jim naskytla i příležitost zahrát si na kukuřičáky a projít obřím kukuřičným bludištěm. Napadlo vás ale někdy si s dětmi o kukuřici a o tom, jak se k nám dostala, povídat? Jestli ne, posílám vám inspiraci, ale záměrně v ní vynechám jedno z ožehavých témat, kterým je genetická modifikace, o tom snad někdy příště. Ale teď už k dnešnímu tématu: Kdo by neměl rád vůni pečené kukuřice nebo popkornu? Dnes je kukuřice v naší zemi doma, ale nebylo tomu tak vždycky. Kukuřice je původem ze Střední Ameriky, z Mexika, a lidé ji znali a využívali od pravěku. V 15. století Ameriku objevily španělské lodě pod vedením Kryštofa Kolumba Ameriku a dále ji navštěvovaly a přivážely do Evropy nové plodiny. Tak se dostala kukuřice do Španělska. Tam se jí dobře dařilo a rozšířila se v okolí Středozemního moře, odkud byla Turky dovezena na Balkán. I tam skvěle rostla a dávala lidem obživu. Jak se ale odtama dostala k nám? Bylo to díky Romům, kteří ji přivezli v 17. století, když se stěhovali z Turecka a Rumunska na Slovensko a na Moravu. Kukuřici se tenkrát říkalo turecká pšenice nebo turecké žito a ještě dlouho pro ni přežíval název „turkyně“. Kukuřice je úžasně proměnlivá a dokáže se přizpůsobit jílovité i písčité půdě, suchu i mokru, horku, chladnu, dlouhým dnům i krátkým. Je to prostě rostlina hrdinka, která je dnes rozšířená po celém světě. Setkáte se s ní prakticky všude, kde žijí lidé a je hlavní obživou mnoha národů. Jediné zasazené zrno přinese v jednom jediném klasu úrodu často 300 zrn i více. Žel se kukuřice stala zcela závislá na člověku a pokud by ji nesklízel a znovu nesel, zmizela by z naší planety sama se totiž nedokáže vyset, protože její zrna pevně drží v klasu a když spadne na zem celý klas a zrna v něm vyklíčí, rostliny nemohou dorůst, protože jich je tolik, že se navzájem zahluší. Divoké formy kukuřice tenhle problém nemají, jen kukuřice, kterou lidé pěstují na polích. Z botanického hlediska je kukuřice v podstatě obrovská tráva. Obvykle měří zhruba dva metry, ale může dorůst až do výšky 6ti metrů (to je asi tolik, kolik měří dospělá žirafa). K opylování kukuřice nepotřebuje hmyz, opyluje ji vítr. Má dva typy květů. Na jedné rostlině najdeme květy samčí s pylem – ty jsou nahoře, i květy samičí, které vyrůstají v úžlabí listů. Existuje několik druhů kukuřice. U nás mají kukuřičné klasy žlutá kulatá zrna a vyrábí se z nich třeba škrob, který se přidává do bábovek nebo se z něj vaří puding. Uvařené nebo upečené klasy cukrové kukuřice jsou skvělou pochoutkou a sterilovaná kukuřičná zrna nebo malé kukuřičné klásky jsou výbornou zeleninou do různých salátů. V některých zemích se kukuřice stala hlavní složkou obživy. Třeba v Tanzánii, kterou ráda navštěvuji, se pěstuje kukuřice s bílými zrny. Na ulicích měst ucítíte vůni pečených kukuřičných klasů, děti pijí denně kaši uji (čti udži) z kukuřičné mouky, hustá kaše ugali je dennodenním hlavním jídlem, anebo si vaří kukuřici s fazolemi. Prostě bez kukuřice si místní lidé nedovedou život představit. Za připomenutí stojí, že se kukuřičné rostliny využívají kromě kokřenů celé. U nás se kukuřice silážuje a používá jako krmivo pro krávy a vepříky. V některých chudých zemích se z listů vyrábí střechy obydlí nebo rohože a stonky se používají místo klacků pro ohrady. Z obalů kukuřičných klasů z šustí se stáčejí provazy, pletou košíky a po vyloupání zrn se klasy používají jako palivo. Viděla jsem také, že jejich hromady byly na horách v Tanzánii u suchých záchodů místo toaletního papíru, který tam nemají. U nás se v lidové tradici vytvářely krásné figurky z kukuřičného šustí. I vy si je můžete zkusit s dětmi podle návodů na internetu vyrobit. Za pomocí drátků můžete ze šustí vytvářet i pěkné květy a vytvořit z nich třeba podzimní věnce na ozdobu dveří. A určitě si s dětmi něco dobrého z kukuřice připravte k jídlu. Ze sterilované kukuřice, vajíčka a mouky můžete udělat placičky, které osmažíte na pánvi nebo upečete v troubě. Nejlepší jsou, když se bílek dobře vyšlehá. Jsou pak krásně nadýchané. Udělejte si k nim zeleninový salát s mozzatellou a kukuřicí a jestli máte na zahradě kukuřičné klasy, které ještě nejsou úplně dozrálé, pomažte je rozpuštěným máslem s česnekem a zabalené v alobalu upečte v troubě. Čim děti jistě nepohrdnou? Popkornem. Ten je hotový během chvilky i v mikrovlnce. Je na něj zapotřebí jiný typ kukuřice. Kulatá zrna nepraskají tak dobře jako zrna pukancové kukuřice, která jsou menší a se špičkou. Ta se na popkorn hodí lépe. Vyzrálé klasy můžete také použít jako válečky při tvoření z keramické hlíny nebo plastelíny. A víte jak se kukuřičným klasům říká? Palice. Byla tady řeč o kukuřici žluté a bílé, ale existuje i červená, modrá, černá nebo duhová. Ta má zrna různobarevná. A jestli nemáte možnost si duhovou kukuřici vypěstovat, můžete si zrna obyčejné kukuřice obarvit potravinářskou barvou a pak z nich vytvářet mozaiky nebo si jen tak s nimi hrát. Kukuřice je prostě úžasná. Takhle jsem si kukuřici namalovala vodovkami. Žlutá kukuřice se pěstuje u nás, bílou mám z Tanzánie a ta červená jahodová nám vyrostla na zahradě. Při vytváření příspěvku jsem využila tyto zdroje: sever.rozhlas.cz cs.wikipedia.org- 1 cs.wikipedia.org- 2 www.idnes.cz A ještě jedno upozornění: Nenechte menší děti, aby si hrály s kukuřičnými zrny bez dohledu vás dospělých. Dbejte o jejich bezpečnost. Článek Rostliny, které změnily svět. Kukuřice se nejdříve objevil na Ester z.s..
The post Kukuřice first appeared on Nejlepší české vtipy.
Cesta kolem světa za pár korun. Procestujte celou Zeměkouli například ve svém obývacím pokoji se samolepkou na zeď Svět. Samolepka na zeď Svět 004 ve velikosti 60x78cm jsou ideální výzdobou do každé domácnosti. Samolepka na zeď Svět 004 se hodí na každou
projít na článekSamolepka na zeď Svět 001 ve velikosti 120x121cm jsou ideální výzdobou do každé domácnosti. Samolepka na zeď Svět 001 se hodí na každou zeď. Od 1933 Kč The post Samolepka na zeď Svět 001 appeared first on Nálepkujeme.cz.
projít na článekSamolepka na zeď Svět 003 ve velikosti 60x84cm jsou ideální výzdobou do každé domácnosti. Samolepka na zeď Svět 003 se hodí na každou zeď. Od 671 Kč The post Samolepka na zeď Svět 003 appeared first on Nálepkujeme.cz.
projít na článekSamolepka na zeď Svět 002 ve velikosti 120x51cm jsou ideální výzdobou do každé domácnosti. Samolepka na zeď Svět 002 se hodí na každou zeď. Od 815 Kč The post Samolepka na zeď Svět 002 appeared first on Nálepkujeme.cz.
projít na článek