Z nebe se nám snášejí první vločky a přichází ta pravá doba na otestování svých bushcraftových dovedností. Ať už to pojmete jako výzvu nebo tréning pro případ nouze, zkuste si alespoň jednou rozdělat oheň v zimě, kdy všechno zakrývá sněhová přikrývka. Nejdůležitější věcí pro úspěšné rozdělání ohně v zimě je výběr a příprava místa. Ideální by byl pochopitelně skalní převis, který vás ochrání před větrem i sněhem. Jenže převisy nejsou všude, a tak se alespoň pokuste najít místo, kde tolik nefouká. Pozor na rozdělávání ohně pod stromy. Když pomineme požární riziko, riskujete také, že až se vám oheň rozjede, teplo uvolní sníh na stromu nad vámi. Bude následovat sesun sněhu a vy můžete začít s rozděláváním ohně od znovu. Když máte vybrané místo, odhrabte z něj sníh. Měli byste odhrabat tolik sněhu, abyste měli prostor na oheň, zásobu dřeva a mít kam si sednout. Jakmile máte odhrabáno, připravte si dřevo. Udělejte radši větší zásobu, protože nechcete odbíhat pro palivo ve chvíli, kdy se oheň teprve rozhořívá a potřebuje vaši plnou pozornost. Zásobu dřeva položte na kameny nebo alespoň na větve, aby byla izolovaná od zemní vlhkosti. Stejně tak si připravte pár silných větví, na kterých budete za chvíli rozdělávat oheň. Větve nalámejte na zhruba stejnou délku a položte na zem těsně vedle sebe, takže vytvoříte vyvýšenou plošinu pro rozdělání ohně. Kdyby se vám nedařilo odklidit z místa veškerý sníh (třeba kdyby zrovna napadlo hodně těžkého mokrého sněhu), sníh co nejvíc udupejte a výše zmíněnou plošinu udělejte na sněhu. Zajistí vám, že se oheň neutopí v tajícím sněhu. Kde sehnat v zimě suché dřevo? Očividně si budete muset se sháněním paliva dát větší práci než v letních měsících. Na podpal ale i v zimě seženete v lese lišejníky, kůru, na loukách najdete i pod půlmetrovou vrstvou prašanu vysokou uschlou trávu, která taky dobře chytá. Je dobré na troud myslet předem a během dne si ho strkat do kapsy, jakmile na nějaký narazíte. Když pak dojdete na místo, kde chcete oheň rozdělat, nemusíte se spoléhat jen na to, co máte v nejbližším okolí. Suché drobné větvičky snadno získáte u kmenů jehličnanů. Hlavně mladší smrky mívají blízko u kmene spoustu drobných větviček, které jsou před vlhkem chráněny novějšími větvemi. Silnější kusy dřeva jsou asi největší oříšek. Nejlepší je v lese najít stojící soušku a získat dřevo z ní. Když je hodně vlhko, tak dřevo ležící na zemi je většinou nasáklé vodou, ale stojící mrtvé stromy jsou z větší části suché. Můžete se také poohlédnout po mohutných stromech, které svou korunou zastřešují vše pod sebou a na zemi pod nimi najdete suché větve. Takové stromy jsou většinou jako solitéry na loukách, kde mají dostatek prostoru se rozrůst. Pokud na to máte nástroj, můžete si i vypomoct tím, že osekáte mokré vnější kusy dřeva a k rozjetí ohně použijete jen suchý vnitřek. Hrany navíc chytají lépe než kulatina, takže nasekání dřeva vám pomůže ve více směrech. Vlhké dřevo pak naskládejte kolem ohně, aby se postupně vysoušelo. Jestli fouká silnější vítr, postavte nad ním ze silných větví stříšku, která bude ze třech stran uzavřená a z jedné strany budete mít přístup k ohni pod ní. Stříška oheň ze začátku ochrání a pak bude sloužit jako přílož. Teď už stačí jen nasbíraný materiál nachystat a zapálit. Když se vám nedaří oheň rozdělat (většinou protože není dřevo úplně suché a nestihne chytnout, než troud shoří), nebojte si pomoct nějakým podpalovačem. Lepší je na nic si nehrát a být v teple než zmrznout s pocitem, že jste drsní jak šmirgl papír, protože jste nepoužili podpalovač. Jestli se vám protiví podpalovače na bázi lihu, můžete k založení ohně využít klasickou čajovou svíčku. Tu strčíte pod troud a větvičky, chvíli ji necháte hořet a když se oheň trochu rozjede, můžete ji vyšťouchnout klacíkem a znovu použít příště. Skvělým podpalovačem jsou také bavlněné tampónky namočené ve vazelíně nebo ve vosku. Není špatné nosit s sebou na výpravy do přírody takzvaný „firekit“, čili vodotěsnou krabičku, ve které jsou schované různé podpalovače a sirky/zapalovač/křesadlo dle vašich preferencí. Takto když se dostanete do nouzové situace, kdy už jste promrzlí a potřebujete spolehlivě na první pokus rozdělat oheň, máte řadu nástrojů, které vám to usnadní.
Začaly prázdniny – pro spoustu dětí příslib táborů a společně stráveného času plného her a dobrodružství. Tábořiště jsou díky mnoha dobrovolníkům postavená a připravená na své první dětské návštěvníky. Letní tábor ob
Martin na bílém koni letos přijel přesně na čas. Pohled na krásnou zasněženou scenérii, ale střídají starosti, jak si s nadcházejícími přívaly sněhu nejlépe a bez námahy poradit. Můžete však být v klidu, pokud hrablo na sníh vyměníte za sněhovou frézu, n
projít na článekKvalitní a přitom cenově přijatelnější magnesiové křesadlo pro rozdělání ohně. K rozdělání ohně postačí trochu suché trávy, březové kůry, pilin, hoblin, nožem nastrouhaného dřeva, větviček nebo jiného hořlavého materiálu. Křesadlo má v plastové rukojeti v
projít na článekBřezová kůra je pokladem pro táborníky a zálesáky. Pomůže při rozdělávání ohně, jako všestranný materiál na krabičky i pro zálesáckou poštu. Podívejme se, co všechno s ní můžeme udělat. Ne nadarmo pojmenoval E. T. Seton knihu s programem lesní moudrosti
projít na článekKřesadlo používané i ve švédské armádě. Ze všech námi testovaných křesadel má toto nejlepší výsledky. S tímto křesadlem zvládají rozdělání ohně i naši kluci ( 5,9 let). Hledáte-li ale cenově přijatelnější a přitom funkční mahnesiové křesadlo, máme zde pro
projít na článek