V p tek 16. 12. Akademie C. H. Beck poř d semin ř na t ma Argumentace v pr vu a aktu ln zdroje pr va. Předn ej c JUDr. Luk Kr l k, Ph.D., pr vn k ve st tn spr vě a vysoko kolsk pedagog se zaměřen m předev m na legislativu a publikaci pr va, poskytl do leto n ho druh ho č sla časopisu Pr vn r dce zaj mav rozhovor, kter se zaměřuje na aktu ln praktick ot zky, kter budou na p tečn m semin ři t ž ře eny. Pokud srovn me justici s ostatn mi oblastmi st tn spr vy, jak si stoj v m ře elektronizace a toho, co je možn vyře it na d lku? St tn spr va m mnoho různ ch elektronick ch informačn ch syst mů, chyb např klad jednotn spisov služba, kter by technicky byla jistě možn , ale z různ ch praktick ch či čistě subjektivn ch důvodů se to sp e naopak diverzifikuje na rovni jednotliv ch řadů. A je to dobře? Z osobn zku enosti ze st tn ch řadů i soukrom sf ry, když se pokažd mus te učit nov syst m, nen to uživatelsky př jemn . Diskuse se z stupci justice ohledně zveřejňov n rozhodnut vždy končila argumentac , že v justici je mnoho rozličn ch informačn ch syst mů. Jin syst m maj okresn soudy, jin krajsk a vrchn soudy. Pozitivn m př kladem může b t např. CEDR (syst m elektronick ch platebn ch rozkazů pozn. redakce), kteryacute; mysl m byl i v resortn strategii e Justice pro l ta 2016-2020 uv děn jako jedin funkčn kompletn elektronick syst m v justici. A v oblasti insolvenc je funkčn elektronick spis. Co br n tomu, aby byl kompletn elektronick spis? Samotn elektronick spis je podle z kona možn už dnes. Jinou ot zkou je ale jednotn elektronick syst m propojen různ ch datab z a podsyst mů. A to je ambice, o kter se dlouhodobě mluv v různ ch strategi ch, ale bude to je tě hodně složit kol. Jde mi sp e o tu uživatelskou zku enost, proč třeba dnes častn ci a jejich z stupci nemaj možnost u v ech soudů nahl žet do spisů vzd leně, st hnout si obsažen dokumenty a podobně? Je to konzervativn m př stupem, kter justice zast v ? Justice ze sv podstaty vždy byla a bude konzervativn . T ma elektronizace a digitalizace bude logicky v r mci justice hůře prosaditeln než v jin ch oblastech. Pokud jde o nahl žen do spisu, jako prvn vla tovka v t to oblasti byl syst m NaSpis u stavn ho soudu spu těn v roce 2018. Ten v re ln praxi uk zal, že to jde. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že to bylo v r mci jednoho soudu s mnohem niž m n padem než obecn soudy, takže to bylo technicky jednodu . Ale pokud si pamatuji na různ ch odborn ch f rech, kolegov z stavn ho soudu nab zeli z stupcům ministerstva spravedlnosti sv zku enosti se zř zen m elektronick ho spisu a funkc vzd len ho nahl žen . Technicky to možn je, je to jen ot zka politick vůle. Bl ž se term n, od kdy budou muset nově i soudy niž ch stupňů povinně zveřejňovat v echny rozsudky. Jsou na to připraven ? Z kon sice ř k , že se zveřejňuj pravomocn rozhodnut , ale novelizačn ustanoven je hodně obecně naps no, tud ž o jak agendy a o jak rozsah půjde, o tom rozhodne prov děc vyhl ka ministerstva spravedlnosti, kter je tě nen vyd na. Takže doteď nen jasn , jak ch typů ř zen se zveřejňov n bude t kat? Ano. Vyhl ka by měla b t připravov na do legislativn ho procesu, takže je důležit ř ct, že až to, co bude konkr tně uvedeno ve vyhl ce, jak ch agend se bude zveřejňov n t kat,. Nebude se jednat o ve ker rozhodnut . Z měrem ministerstva spravedlnosti od poč tku bylo ponechat si kontrolu nad t m, v jak m rozsahu bude povinnost uložena. D se čekat, že by ministerstvo spravedlnosti mělo důvod do t vyhl ky někter agendy nezahrnout? To z lež na stavu, složitosti i citlivosti jednotliv ch agend, tak i rozsahu textů odůvodněn . To jsou jistě krit ria, podle kter ch by se mělo rozhodovat, ale o tom v e bude rozhodovat pouze ministerstvo spravedlnosti. Je koda, že nebyla ze strany ministerstva cel připravovan koncepce zveřejňov n a anonymizace systematicky veřejně diskutov na na odborn rovni. Z va eho pohledu je tam objektivn důvod někter agendy ze zveřejňov n vyloučit? Při dlouhodob ch diskus ch o koncepci zveřejňov n soudn ch rozhodnut vždy padaly jedin a největ n mitky ohledně př padn anonymizace. Agendy, kter vyžaduj důslednou anonymizaci, byly zmiňov ny jako ty, kter by alespoň v poč tečn f zi neměly b t hromadně zpř stupňov ny. Např klad ochrana nezletil ch v trestn m ř zen . Jak benefit to lidem přinese? Budou schopni se sn ze orientovat v z plavě des tek či stovek tis c rozsudků, kter do datab ze judikatury přibydou? Budou je m t př stupn , což je ten prvn rozd l oproti současn mu stavu. Dnes se k těm textům rozhodnut dost v me čistě jako častn ci nebo na z kladě ž dosti o informace. Orientovat se můžeme v datab zi podle vyhled vac masky a zadan ch parametrů. Jde mi o to, jestli lidem bude datab ze re lně k užitku, když se tam objev tis ce anonymizovan ch rozsudků, kde bude chybět nejen identifikace častn ků, ale i třeba č st skutkov ho děje? Na Slovensku, kde to už funguje deset let, to v praxi funguje. Možnost transparentnosti a př stupu k informac m je mezi advok ty a soudci určitě oceňov na. Z kladn rozsah chr něn ch anonymizovan ch informac je d n z konem, ale vždy z lež na konkr tn m zpracovateli. Ž dn masivn anonymizace by neměla nast vat. Chce to nastavit jednotn pravidla. Půjde to udělat automatizovaně, nebo to na soudce, př padně jeho kancel ř klade dal n roky na vymezen toho, co m zůstat před zraky veřejnosti skryto? Tato n mitka opakovaně padala a v n vaznosti na to byl velmi rychle vyvinut anonymiz r konkr tn m kolegou z jednoho okresn ho soudu, kter drtivou vět inu potenci lně chr něn ch informac um rozli it a zanonymizovat je. Anonymizačn software by měl z sadně urychlit a usnadnit pr ci administrativn ch pracovn ků. Fin ln posouzen bude vždy individu ln na konkr tn m člověku. Měl jste možnost ten n stroj vidět na vlastn oči? Byl n m představen v roce 2019 v r mci odborn ho kulat ho stolu věnovan mu ot zce zveřejňov n rozsudků. A i podle reakc lid z justice se d usuzovat, že jde o velmi užitečn a funkčn software. Proč u n s tak dlouho trvalo, než se st t odhodlal rozsudky zveřejňovat? U n s nikdy v historii ze z kona nebyla povinnost zveřejňovat texty rozhodnut . Pouze měly vrcholn soudy povinnost vyd vat v běrov sb rky judikatury. V nov m mil niu v echny tři vrcholn soudy přistoupily ke zveřejňov n vscaron;ech sv ch rozhodnut ve sv ch datab z ch. A č m d l v c soudců, advok tů, novin řů či akademiků v dne n době vyžadovalo texty rozsudků niž ch instanc , což vyvolalo ot zku, proč obdobn syst m nenastavit i na rovni niž ch pater justice. Přitom se ale jedn o n sobně vět objem, což je asi jeden z hlavn ch důvodů, proč se k tomu ani technicky nemohlo přistupovat dř ve. Jde mi o to srovn n , že na Slovensku to lo a u n s ne. Nakonec se vždycky jedn o politick rozhodnut a nastaven z konn ch povinnost . U n s tomu k tomu evidentně dř ve politick vůle nebyla. Vedle datab z provozovan ch st tem existuj i neofici ln datab ze, kter d vaj do souvislosti data posb ran na st tn ch aplikac ch. To za minul vl dy vedlo k v razn mu ze t hlen množstv dat, kter je možn na webu justice dohledat. Už nen možn třeba zjistit ze seznamu nař zen ch jedn n , kdo se s k m soud . Argumentace ministerstva pro toto omezen zněla, že by to naru ilo smysl anonymizace a cel ho zveřejňov n . Pokud se bav me o fenom nu takzvan ch pir tsk ch justičn ch datab z , kde byly sesb r ny a pospojov ny dohromady data o veřejn ch soudn ch jedn n ch ze syst mu infoSoudu a z roveň texty rozhodnut z ředn ch desek, to je velmi zaj mav fenom n. Prvotně je třeba ale zdůraznit, že cel syst m infoSoud a InfoJedn n na str nk ch justice je poskytov n nad r mec z konn povinnosti. Je to jak si uživatelsk nadstandard pro veřejnost. A to i přesto, že rozhodov n justice m b t transparentn , pod veřejnou kontrolou? To je obdobn jako s těmi texty soudn ch rozhodnut . I povinnost zveřejňovat online informace o jednotliv ch datech jedn n a jejich průběhu či častn c ch př mo ze z kona nevypl v . Na druhou stranu se jedn o stavn pr vo na př stup k informac m, transparentnost rozhodov n a princip veřejn kontroly justice. Jedn se o informace, kter lze z skat přes ž dosti podle z kona o svobodn m př stupu k informac m. Pro obě strany je mnohem praktičtěj , pokud jsou takov informace o jedn n ch nebo texty rozhodnut nab zeny soudy aktivně, dobrovolně na webu. T m se z roveň snižuje zat žen soudů, kter nemusej vyřizovat tyto ž dosti. Čili, když přes takzvanou sto estku lo dobrat se k t muž v sledku, podle v s m smysl, aby ta sam informace byla zveřejněna rovnou? Cel koncepce hromadn ho zveřejňov n je založena na tom, že soudy dobrovolně zveřejňuj něco, co by stejně musely na ž dost složitě vyhled vat, anonymizovat a poskytovat. Jedn o př stup k informac m na z kladě tzv. aktivniacute;ho poskytov n . Potom tedy je ot zkou, když z těchto stř pků lze poskl dat jak vy ř k te tzv. pir tskou justičn datab zi, tak k čemu je anonymizace, když se s využit m tohoto n stroje bude možn dobrat, o co se jedn a kdo byli původn častn ci. Je vůbec anonymizace potřeba? Fenom n ochrany osobn ch dajů je v posledn ch letech z sadn i na evropsk rovni. Historicky si pamatujeme, že obzvl ťě v anglosask praxi byly rozsudky citov ny jm ny, i u n s se tak někdy dělo. Je to pohodlněj , když citujeme ne podle č sla jednac ho, to si nikdo nepamatuje, ale podle stran. Na druhou stranu pr vě zvy uj c se ochrana osobn ch dajů n m tu situaci dost měn . Už dnes existuj pr vn informačn syst my, kter jak obsah sb rky z konů, tak judikaturu soudů zpř stupňuj . Proč je potřeba dal zdroje a nebude v tom chaos? Je třeba zdůraznit, že komplexn pr vn informačn syst my, jsou provozov ny pouze na placen b zi komerčn mi subjekty. Ofici ln komplexn pr vn informačn syst m, datab ze či port l v česk m prostřed neexistuje, na rozd l např klad od Slovenska, kde v r mci syst mu Slov-Lex na jednom m stě zpř stupněnu ofici ln sb rku z konů, datab zi soudn ch rozhodnut a syst m eLegislativa, ve kter m prob h tvorba z konů. Obdobn syst m v česk m prostřed nen . Prim rn m pramenem pr va je u n s pap rov , ti těn sb rka z konů, přitom se už patn ct let mluv o tom, že by měla b t elektronick verze sb rky Př prava a realizace projektu eSb rky trv opravdu př li mnoho let. Je to ot zka na ministerstvo vnitra jako garanta publikace pr vn ch předpisů. Existuj komparativn studie, kter uv děj , že elektronizace sb rky předpisů proběhla ve valn vět ině evropsk ch st tů. Česko už před del dobou bylo uv děno jako jeden z m la posledn ch mohyk nů, kde byla z vazn pouze pap rov verze sb rky z konů. V praxi jsou v ichni nuceni využ vat soukrom pr vn informačn syst my a jejich novelizovan (konsolidovan ) zněn . Ty zde nahrazuj něco, co st t měl již d vno občanům nab dnout. Samotn finančn n klad na vyd v n , ti těn a distribuci (přičemž povinnost t distribuce vych z ze z kona z poloviny devaten ct ho stolet ) je asi t m hlavn m důvodem, proč se od pap rov verze odklonit. Nen probl m, že autentick zněn , tedy v slednou podobu z kona po v ech změn ch, n m nenab z st t, ale soukrom subjekt, kter na tom vyděl v ? To je paradox, kter r d uv d m ohledně jednoho n lezu stavn ho soudu, kde se diskutovalo o z vazn ch zněn ch předpisů. stavn soud konstatoval, že soukrom elektronick sb rky jsou neofici ln , nez vazn , a přitom s m v r mci odůvodněn odkazoval na text z kona, kter byl čerp n ze soukrom ho informačn ho syst mu. To je možn kr sn uk zka toho, že ani nejvy str žce na stavnosti nem na v běr, odkud by čerpal texty obecně z vazn ch předpisů. Elektronizace se t k i předpisů vyd van ch samospr vami. Ta funguje od zač tku leto n ho roku. Přesto nar žela na nelibost samospr v Form lně nov elektronick Sb rka pr vn ch předpisů, jako prvn elektronick sb rka v na historii, funguje již poč tku tohoto roku na str nk ch ministerstva vnitra. Druhou ale ot zkou je, jak je v praxi naplňov na a jak jsou plněny nov z konn povinnosti ze strany obc , samospr v, krajů a ostatn ch spr vn ch řadů, kter maj povinnost tam vyhla ovat texty pr vn ch předpisů. V porovn n s dlouho pl novanou a připravovanou a odkl danou eSb rkou byla koncepce t to sb rky pr vn ch předpisů poněkud překvapiv . Mysl m, že nebyla ani zahrnuta do pl nu legislativn ch prac na př slu n roky. Cel tento projekt byl připraven velmi rychle. V legislativn m procesu při projedn v n n vrhu z kona se projevil značn odpor samospr v. Padala možnost naru en pr va na zemn samospr vu. V hrady se vztahovaly předev m k přechodn mu ustanoven , podle kter ho star dř ve vydan předpis mus b t do určit doby zařazen do t to sb rky, jinak pozbyde platnosti. Nen ale pr vě v tom ten posun k lep mu, že se zpřehledn pro adres ty pr va, co vlastně plat ? Z hlediska principu pr vn jistoty nebo principu form ln publicity, kter u n s plat 170 let, tak zř zen prvn centr ln a ofici ln elektronick sb rky předpis je určitě nutno vn mat jako historicky z sadn posun a kladn krok. Na druhou stranu je třeba se pt t, zda opravdu existovala re ln popt vka zrovna po zř zen t to sb rky a jak v praxi bude fungovat. Samospr vy po n asi zrovna moc nevolaly, když si stěžovaly skrze sen tory u stavn ho soudu. V t souvislosti se tak mluvilo o projektu proči těn pr vn ho ř du o předpisy, kter mi se nikdo neř d , ale z roveň je ani nikdo nezru il. Jak moc je takov čistka potřeba? Aktu ln aktivita proči ťov n tzv. obsoletn ch pr vn ch předpisů vze la z různ ch poslaneck ch n vrhů, kter byly sp e populistick m v střelem do tmy. Připravovan vl dn n vrh tak postr dal nějakou komplexn anal zu. Prim rně je třeba udělat anal zu historicky opravdu v ech vydan ch pr vn ch předpisů. Nyn m prob hat takov projekt na ministerstvu vnitra, ale je třeba zdůraznit, že se jedn o komplexn a vysoce odbornou pr ci, kter m prob hat na čistě akademick rovni skrze nezpochybniteln odborn ky v oboru teorie pr va a pr vn historie. Je třeba tak zdůraznit koncepce hromadn masivn derogace je velmi netradičn , kter v na em pr vn m prostřed nikdy nebyla uplatněna. V re ln praxi se ani pr vn k ani občan skoro nem anci se setkat s texty těchto star ch obsoletn ch předpisů. Existence těchto předpisů nijak nenaru uje pr vn jistotu a n pr vn ř d. Ten by si mnohem v c zasloužil oči těn od těch nekvalitn ch současn ch pr vn ch předpisů, kter jsou často vnitřně rozporn , nepřehledn . Určit proči těn pr vn ho ř du od těch star ch předpisů může b t až fin ln perlička, pokud vyře m mnohem akutněj potřeby. Co n m chyb mnohem citelněji, je takzvan svod platn ho pr va, soupis platn ch pr vn ch předpisů. Existuje někde jejich seznam? V současnosti ani historicky nemůžeme hovořit o tom, že by byl takov ofici ln soupis platn ch pr vn ch předpisů poř zen. Pro n s jako pro občany, kteř jsme v z ni pr vem, protože neznalost pr va neomlouv , my v podstatě ofici lně nev me, co m me dodržovat, je takov soupis mnohem potřebněj . Jak složit pro pr vn ka a t m sp e pro průměrn ho občana je zorientovat se, jak předpisy pro něj plat ? Jedin praktick ře en by byl soupis seznamu platn ch pr vn ch předpisů. V někter ch zem ch to prob h pravidelně, kdy je vyd n seznam pr vn ch předpisů platn ch v tom dan m roce. Nab z se ot zka, jestli už při zav děn nov ch norem nepamatovat na to, že by tu měl b t samočist c mechanismus. Že ten předpis může za určitou dobu pozb t na aktu lnosti? Syst m tvorby pr vn ch předpisů je doposavad vymezen pouze legislativn mi pravidly, což je usnesen vl dy. To, co zmiňujete, syst m pravideln ho proči ťov n , na z konn rovni nastaven nen . A je ot zka, zda by si to nezasloužilo včlenit do nov připravovan jednotn z konn pravy publikace a tvorby pr vn ch předpisů. Existuje fenom n takzvan tzv. sunset legislation, předpisů vyd van ch na dobu určitou. Pro konkr tn př klad nemus me chodit daleko, je j m např klad pandemick z kon. Možn v budoucnu by st lo za zamy len zv žit koncepci, kdy by v určit ch jasně vymezen ch př padech, kde to je předv dateln , by ty předpisy byly prim rně vyd v ny na dobu určitou. Ale vid me na př kladu pandemick ho z kona, že prodlužov n platnosti může v st k probl mům. Je dobře, že nov předpisy až na v jimky mohou vstupovat v činnost jen dvakr t v roce? Obecně ano, mysl z konod rce byl zv it pr vn jistotu a povědom občanů o tom, kdy mohou oček vat vlnu nov ch pr vn ch předpisů. Je ot zka, zda je v praxi pro občany vhodněj m t plynul př sun nově činn ch předpisů, nebo naopak dvě z sadn vlny tsunami k zač tku a polovině roku. To lze hodnotit až s odstupem. Prim rně by ale do budoucna předev m mělo b t co nejv ce redukov no množstv nov ch předpisů a zejm na jejich rozsah. Na semin ř ARGUMENTACE V PR VU A AKTU LN ZDROJE PR VA, kter se kon v p tek 16. 12. 2022 od 9 do 15 hod, se můžete přihl sit ZDE.
Ve dnech 8.6. 13.6. 2019 se závodníci a trenéři akademie Šampión zúčastnili mezinárodního festivalu juda v chorvatské Poreči. Soustředění se každoročně účastní všechny věkové kategorie od nejmladších dětí až po judistické hvězdy světové úrovně. Děti se n
projít na článek_________________________________________________________________________________________________ Tábory jsou určeny pouze pro členy Akademie Šampion! 27.07. 31.07. 2020 Judistický příměstský tábor Místo:Tělocvična Akademie Šampion, obědy BB69 Cena: 320
projít na článekU př ležitosti 65. narozenin profesora Pavla mala, předsedy NS ČR a předn ho odborn ka v oboru trestn ho pr va, vydalo Nakladatelstv C. H. Beck sborn k bezm la 40 odborn ch stat v znamn ch česk ch, slovensk ch i dal ch zahraničn ch osobnost nejen z
projít na článekMáme pro vás další rozhovor z repre srazu. Hostem Michala Pavlíka byl brankář Michal Hůla. Nová jednička v české reprezentaci. Český gólman mluvil také o svém novém angažmá v UA Ceutí i o španělských holkách. Podívejte se na rozhovor před čtvrtečním a pát
Do budovy obchodní akademie by se mohli opět vrátit studenti. A to díky pedagogickému lyceu, o které by se měla v září roku 2024 rozšířit oborová nabídka na Střední průmyslové škole Edvarda Beneše a Obchodní akademii Břeclav.