Přin me v m rozhovor s doc. JUDr. Filipem Melzerem, Ph.D., LL.M. vedouc m autorsk ho kolektivu velk ho koment ře k dědick mu pr vu. V rozhovoru se dozv te, v čem je publikace v jimečn a jak m v zv m bude dědick pr vo v bl zk budoucnosti čelit. Po třech letech vych z dal svazek velk ho koment ře k Občansk mu z kon ku zaměřen na dědick pr vo. Mohl byste koment ř představit? Jde o dal svazek koment ře k občansk mu z kon ku, kter vyd v me společně s Petrem T glem. Jak jste uvedla, tento se věnuje dědick mu pr vu. Jde o oblast soukrom ho pr va, kter je v zvou z mnoha důvodů. Lze ř ci, že před rokem 2014 to byla nejv ce zanedban oblast občansk ho pr va. Byla velmi zdeformov na socialistick m pr vem, a na rozd l od ostatn ch, podobně dotčen ch oblast , zůstala bez n pravy i po roce 1991. Dědick pr vo tak bylo jakousi popelkou nejen legislativně, ale i v doktr ně. Odborn z jem pr vn vědy o tento obor byl velmi omezen . Nov občansk z kon k přinesl z sadn změnu. Navr til někter klasick dědickopr vn instituty a koncepce. Tehdej pr vn prostřed v ak na tuto změnu nebylo a ani nemohlo b t připraveno. V ichni se uč me s nov m pr vem pracovat. Současně v ak obecně nejde o pr vo nov , vět ina institutů je vlastně staronov ch, protože jsou standardn souč st dědick ho pr va v řadě př buzn ch pr vn ch syst mů a jsou souč st i na pr vn historie. Podobn prava znamen podobn probl my a možnost inspirovat se v promy len ch ře en ch. O to překvapivěj je, že dosavadn literatura, jakož i judikatura zcela opom jely zahraničn diskuzi. Za hlavn př nos na eho koment ře považuji to, že se snaž me tento deficit napravit. Chceme nav zat na diskuzi, kter dlouh desetilet a vlastně již stalet prob h v př buzn ch pr vn ch ř dech. Stač zběžně nahl dnout do pozn mkov ho apar tu, ze kter ho je zřejm , s jakou literaturou autoři pracuj . Rozd l na eho koment ře od dosavadn ch česk ch prac je, mysl m, zcela zřeteln . Reflexe zahraničn diskuze samozřejmě neznamen mechanick přeb r n z věrů z těchto pr vn ch ř dů, ale sp scaron;e hled n inspirace, kter vždy vyžaduje podrobn zkoum n , zda zahraničn ře en pasuje do česk ho pr va, zda neexistuje ře en vhodněj pro česk specifika. Jedn se o rozs hl koment ř od velk ho kolektivu autorů. Kdo se na publikaci pod lel? Mysl m, že autorsk kolektiv je zcela mimoř dn . Podařilo se n m z skat skvěl odborn ky, kteř znaj st vaj c českou praxi a literaturu a současně jsou schopni pracovat se zahraničn mi zdroji. Jsou mezi nimi skvěl not ři, soudci i akademici. Mus m ř ci, že z tohoto autorsk ho kolektivu m m skutečnou radost. V čem bude koment ř prospě n pro pr vn ky v praxi? Možn je důležit zdůraznit, že reflexe zahraničn doktr ny a praxe v ž dn m př padě nevede k ignorov n česk diskuze a česk praxe. Každ koment ř mus sledovat každodenn potřeby praktika. V koment ři se proto sleduje judikatura česk ch soudů, zejm na Nejvy ho soudu. I když se s touto judikaturou pracuje kriticky, praktik vždy z sk informaci o st vaj c m př stupu judikatury, což je zpravidla určuj c pro jeho praktick ře en a rozhodnut . Současně v ak z sk n vrhy ře en pro probl my zat m judikaturou neře en . I kritika dne n rozhodovac praxe může pomoci k napraven někter ch problematick ch př stupů, př padně jako inspirace pro různ opravn prostředky, ať již v r mci obecn justice nebo z hlediska kontroly stavnosti. Co bylo při psan nejtěž ? Do značn m ry jde o pr ci na zelen louce. Často je třeba ře it ot zky, na kter zat m česk diskuze neposkytuje ž dn odpovědi, nebo odpovědi, kter jsou problematick . To se v ak t k i jin ch oblast soukrom ho pr va, kter jsou upraveny zcela nově. V r mci dědick ho pr va jde jen o častěj jev. Kter kapitola se naopak psala nejsn ze? Odpov m obdobně: nejsn ze se p partie, kter jsou již ř dně dogmaticky zpracovan , kde již existuj přesvědčivě odůvodněn ře en . Dobr judikatura a dobr dř věj literatura jsou nejlep m pomocn kem každ ho autora koment ře. S č m se mus současn pr vn prava dědick ho pr va nejv ce vypoř d vat? Mysl m, že velk probl m přin navazuj c procesn prava, kter ne vždy koresponduje s pravou hmotněpr vn . To přin řadu praktick ch probl mů. V důsledku tohoto nesouladu vznikaj někter zcela element rn probl my, mezi kter patř např. z kladn ot zka, jak se nab v dědictv . Samozřejmě je třeba se nov pr vo st le učit, snažit se mu porozumět. To je tě vyžaduje nějak čas. Jsou nějak v zvy, kter m bude dědick pr vo v nejbliž době čelit? Měn se společnost, a to vyvol v tlak na změnu pr va. Někdy jde o tlaky jen přechodn , někdy takov , kter skutečně odr ž trval změny ve společnosti. Rozeznat je v ak v př tomnosti b v často složit . Př kladem může b t postaven nepominuteln ch dědiců. V minulosti, kdy postaven člověka bylo v razně z visl na původu a na majetku, kter z skal od rodiny, byla pozice nepominuteln ho dědice podstatně důležitěj než v době, kdy sp e oček v me, že si každ utvoř vlastn životn dr hu nez vislou na sv ch předc ch. Pak v ce než v přenech n majetku lze kol rodičů spatřovat v zaji těn př pravy potomků na samostatn život při tomto pohledu již postaven nepominuteln ho dědice hraje podstatně men roli. Jednu věc bych v ak zdůraznil. Varoval bych před urychlenou z sadn novelizac . Mus me si přiznat, že nov pr vo dosud neum me, neuvědomuje si v echny souvislosti, konkr tn smysl a v znam v ech jednotliv ch institutů. Pokou et se v t to situaci o vět změny by mohlo nap chat v ce kody než užitku. To ř k m při vědom , že s m m m určit kandid ty na změnu . Např. si mysl m, že by na emu dědick mu pr vu velmi prospělo zaveden lež c pozůstalosti; d le si nemysl m, že je nezbytně nutn , aby každ č st pozůstalosti musela b t projedn na v pozůstalostn m ř zen , což souvis s institutem dodatečn ho projedn n pozůstalosti atd. Co byste doporučil čten řům, kteř budou s koment řem pracovat? Neb t se č st. Současně přem let o zde navržen ch z věrech, nepřeb rat je automaticky. I o na em koment ři je třeba přem let kriticky. Z věr je dobr jen do t m ry, do kter jsou dobr a přesvědčiv argumenty, na nichž je postaven. Knihu si můžete objednat zde.
Novela Občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) přinesla od 1. ledna 2014 i řadu změn v ustanoveních Zákoníku práce, které se týkají povinností voblasti BOZP. Aktuálně zařazený odborný seminář Změny vBOZP ve vazbě na novelu Občanského zákoníku je zaměře
projít na článekV elegantn ch prostor ch restaurace M nes restaurant proběhl 2. listopadu 2017 slavnostn křest na eho koment ře k občansk mu z kon ku. Křest proběhl za př m časti vět iny autorsk ho kolektivu a dal ch pozvan ch hostů, mezi nimiž byl i prof. JUDr. Pave
projít na článekN zbrusu nov koment ř k insolvenčn mu z konu byl slavnostně pokřtěn 5. listopadu 2019 na konferenci Restrukturalizačn f rum roku 2019. Křest proběhl v prostor ch Česk n rodn banky za př m časti autorsk ho kolektivu. Role kmotra se ujal doc. JUDr.
projít na článekDlouho oček van druh vyd n koment ře k autorsk mu z konu bylo za př tomnosti autorů Ivo Telce a Pavla Tůmy slavnostně pokřtěno 4. nora 2020 v Jazzdocku. U př ležitosti křtu přednesl dr. Pavel Tůma, soudce Vrchn ho soudu v Praze, vědeckou předn ku na
projít na článekNovela zákoníku práce je na obzoru. Víte, co se chytá? Jaká bude výše minimální mzdy a zaručené mzdy? Jaké nastaly úpravy pracovně-lékařských prohlídek? Odpovědi na tyto dotazy se dozvíte na školení Pracovní právo a personalistika v roce 2019. Zdroj
projít na článek