Rozpínání přítomnosti skrz vědomí dočasnosti. Dnes ráno jsem se v polospánku přitulil ke své přítelkyni, chytil ji za ruku, přivoněl k její šíji a uvědomil si, že tam někde v budoucnu sedí na patníku a trpělivě čeká den, kdy tohle nebude samozřejmostí. Den, kdy přesně tohle prostě nebude možné. Nepůjde to, i kdybychom tisíckrát chtěli. Jeden z nás dvou a pak také oba tady zkrátka jednoho dne nebudeme. Zhmotnil jsem si představu, jak se její ruka vypařila v časoprostoru a já tam ležel mnohem starší a sám. Ve stejnou chvíli jsem se v časoprostoru rozletěl na miliardu atomů já. Uvědomil a zhmotnil jsem si faktičnost a pravost tohoto čekajícího dne, kdy už nepůjde dělat věci, které jsou dnes a pravděpodobně zítra, za týden i měsíc samozřejmé a bohužel, občas nebo i často přehlížené. Její ruku jsem stiskl pevněji, přivoněl a vnímal intenzivněji, ponořil se do našeho spřízněného my hlouběji. Přitom jsem vnímal dočasnost, nikoli nekonečnost, pokoru a vděčnost, nikoli neohraničenost, přestože naše možnosti v přítomném okamžiku a možná právě uvědoměním vlastní konečnosti bezbřehé jsou. Ona časová, mentální, fyzická ohraničenost nás přeci musí nutit se alespoň občas zamyslet nad naším konáním a čerpáním této cenné komodity-života. Jak zacházím s tímto darem? Investuji svůj život, jak nejlépe umím nebo svůj rozpočet devalvuji a má životní inflace roste tak závratně, že už ani nevím, kým a proč jsem? Od lichvářů s konzumem čerpám energetický kontokorent, abych vůbec něco cítil? Kdy jsem se naposledy nadechl křišťálového života? A co to vlastně je? Její ruku tisknu ještě silněji, probouzí se, otevírá oči, vnímám její obrysy, vůni a přicházející den. Vnímám paprsky slunce skrz větve stromů, vnímám své pomalé a klidné pohyby, ten vnitřní klid a nekonečné právě teď. Jako by se zpomalil čas, vnímání zaostřilo na detaily, prožitek rozvinul hedvábné schody do nebe. Usmívá se a zvědavě kouká. Nemusí mluvit, slyším tu otázku a odpovídám polibkem, a ještě hlubším přivoněním k její tváři. Krásný nový den, krásný další puzzle dílek do toho nejpůvabnějšího a nejušlechtilejšího obrazu našeho života. (jk) KONFUCIUS mobil BIO Více o rozpínání přítomnosti skrz vědomí dočasnosti diskutujeme také zde. The post Rozpínání přítomnosti skrz vědomí dočasnosti appeared first on KONFUCIUS.
Narušit předsudky, pohodlné nevědomí a fámy šířené českou společností – to je cílem 17. ročníku festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který své publikum přivítá výzvou „Praskněte své bubliny!“. Jeden svět se uskuteční v Praze od 2.
Třeskutě modré nebe skrz zelené keře s červenými šípky, to je prostě krása.
Každý člověk je svým způsobem výjimečný. Obvykle nějakou vlastností. Jestli jste se ale narodila v jednom z následujících znamení, jste výjimečná jako osobnost. Užijte si dar, který vám seslaly hvězdy a závistivce neberte na vědomí.
projít na článekJuniore, další zkategorie „francouzská divná, a tedy zajímavá kapela“. Mé podvědomí pravděpodobně skrz psaní článků projevuje mou úchylku kFrancii. Ale ačkoliv svou frankofilii přiznávám, je třeba uznat, že...
projít na článekI při vědomí oprávněnosti Izraele bránit se nesmíme ze sebe vypudit soucit