Sklivcové zákalky

Sklivcové zákalky jsou oční onemocnění, které se při běžném vidění projevuje šmouhami před očima a dalšími nezvyklými jevy v zorném poli.Sklivcové zákalky způsobují změny ve struktuře sklivce a začnou se objevovat tehdy, když se změní vlastnosti sklivce, jeho hustota nebo viskozita. Jak se projevují sklivcové zákalkySklivcové zákalky se projevují malými tmavými skvrnami, tečkami, stíny, nitkami, tečkami či pavučinkami v zorném poli vidění. Nejlépe jsou vidět proti světlému pozadí, jako je modré nebe, bílý strop apod. Jedná se o nepravidelné tvary, které se v zorném poli pohybují, ztěžují nám jasné vidění a nejsou jen optickým klamem. Může se vám zdát, jako by vám něco spadlo do oka, ale nemůžete se toho zbavit. Pokud máte tyto zrakové vjemy, zřejmě u vás došlo k výskytu sklivcových zákalků. Nejedná se o vážné oční onemocnění, ale i takové onemocnění pro nás může být velmi nepříjemné. Sklivec a sklivcové zákalkySklivec je ve zdravém stavu čirá, rosolovitá hmota vláknité konzistence, která vyplňuje oční dutinu mezi oční čočkou a sítnicí. Sklivec má za úkol udržovat tvar oční bulvy a nitroočního tlaku. Také přes něj procházejí všechny zrakové informace. Degenerace sklivceSpolečně se stárnutím organismu stárne i sklivec a dochází u něj k degenerativním změnám. Stává se tekutějším a v něm obsažená kolagenová vlákna se shlukují, dělí, odtrhují a mohou tak vznikat malé rosolovité shluky nebo trhliny. Právě tomuto jevu se říká sklivcové zákalky. Ty pak plují ve sklivci a při svém pohybu vrhají různé stíny na sítnici, Ty pak vnímáme právě jako ony rušivé vjemy vidění. LéčbaLékaři nejčastěji doporučí postiženému, aby se na zákalky nesoustředil a zvykl si na ně. Zpočátku to může být velmi obtížné, ale lidský mozek je velmi přizpůsobivý, po čase si však zvykne a začne tyto rušivé vjemy vnímat méně výrazně a časem se je naučí ignorovat. Vzhledem k tomu, že se zákalky ve sklivci pohybují, mohou také zornou osu oka opustit. Můžete se sami o jejich přesunutí mimo zorné pole pokusit, a to tak, že budete okem pohybovat do stran a nahoru a dolů. Pokud však je zákalků velké množství nebo jsou masivní, lze je odstranit i operativně. Jednou z možností je laserová operace, kdy dojde k rozbití velkých shluků do menších, které nám v pohledu tolik nevadí. Další, z možností je tzv. virektomie, kdy dojde k operativnímu nahrazení sklivce fyziologickým roztokem, který organismus sám nahradí tkáňovou tekutinou. Toto operativní řešení však může s sebou nést komplikace, proto se k němu přistupuje pouze ojediněle. Kdy vyhledat lékaře?Vždy, pokud u vás dojde k náhlé změně vidění. Může se jednat i o vážnější problém. Podobně jako sklivcové zákalky se mohou projevovat mnohem závažnější onemocnění jako je například odchlípení sítnice, trhlina v sítnici, vnitřní krvácení oka, zánět, nádor v oku, kdy je včasná léčba klíčem k dobrému výsledku léčby. Rada optikaSklivcové zákalky nejsou nebezpečným onemocněním, znepříjemňují nám však život. Pokud nejsou masivní, není třeba je nějak léčit, jedná se o přirozený fyziologický jev, ke kterému dochází při stárnutí. Krátkozrací lidé k tomuto onemocnění inklinují více, vzhledem k tomu, že sklivec je u krátkozrakého oka více namáhán a tím může k jeho opotřebení dojít rychleji. Zákalky se také mohou objevit také po úrazu oka, zánětu nebo po některých ošetření oka laserem. Prevence Prevence spočívá v ochraně očí před UV zářením pomocí kvalitních slunečních brýlí a zdravém způsobu života, kterým můžeme odsunout stárnutí organismu na co možná nejpozdější dobu. Pravidelné kontroly u očního lékaře pak vyloučí možnost vážnějšího očního onemocnění, neměli bychom je tedy zanedbávat. V ,První Optice máme zkušené optometristy, poradí vám a v případě potřeby vám doporučí očního specialistu. ,Objednejte se na konzultaci.

projít na článek

Šedý zákal (katarakta)

Šedý zákal je poměrně časté onemocnění, které postihuje mnoho lidí na celém světě. Toto onemocnění souvisí s přirozeným stárnutím organismu a nejčastěji jím trpí lidé starší 65 let.Příčiny vznikuJak jsme již zmínili, jde o oční onemocnění, které je spojen

projít na článek