Pro Akýska Vystoupil jsi z auta. Trochu nemotorně, po dlouhé cestě. Černý jako noc, majestátný a hrdý. Hustá, vlnitá hříva ti splývala k zemi. Prý malý Frísák. Ne, Černý princ z Ariege. Plemenný hřebec Accoudoir. Nikdo by ti nehádal 17. Rozhlédl ses, pohodil hlavou a zařehtal. „ Jsem tady. Všechny klisny ztuhly a zbystřily zrak tvým směrem. Tvůj nový domov.První zimu v Čechách jsi strávil spolu s mladými hřebečky. Byl jsi perfektní šéf a uměl jsi tu omladinu usměrnit.Svezení na tobě bylo radostí. Cválali jsme spolu po louce , vítr nám odvál veškeré starosti. Měkkým, houpavým, jistým cvalem jsi mě unášel pryč. Tam kam jsem chtěla. V krajinu zapomnění, prostou všech starostí a smutků.Pak přišlo jaro. Nastal tvůj čas. Už celý měsíc jsi netrpělivě pobíhal okolo ohrady a chtěl jsi k nim, ke svým klisnám. Tvé přání bylo vyslyšeno. Zpočátku se tě bály, neznaly tě. Chránily svá hříbata. Ale přesvědčil jsi je. Svou něžností a galantností. Něžně jsi jim fouknul do nozder, položil hlavu na krk. A pak už byly Tvoje. Celé 4 roky. Nechal jsi tu 11 potomků a ti poslední se teprve narodí.Pak přišla poslední zima. Byla jsem pryč a tobě bylo zle. Ale vrátila jsem se. Každý den jsem ti šeptala do ucha, „Prosím vydrž, alespoň do léta. Ošetřovala jsem tě a ty jsi trpělivě držel. Věděl jsi, že ti chci pomoct a ulevit. Přestál jsi to a vydržel. Do léta. Zase mezi svými, tam kde je tvé místo. Hrdý ochránce stáda. Zvládl jsi je všechny.A pak přišel ten hrozný den. Nečekaně. Jako blesk z čistého nebe. Holky mi povídali, že jsi nějaký divný a tak jsem za tebou přišla. Myslela jsem, že to sluníčko způsobilo úpal. Ale po chvíli mi došlo, že je opravdu zle. Volala jsem veterináře. Zoufalá. Věděla jsem, že tě ztrácím. Přestal jsi mě vnímat, jen ses tak potácel. Táhlo tě to tam, kde jsi měl jednu ze svých klisen. Stále tě to táhlo za ní . Za ní jsi šel až na zahradu. Pak přijel veterinář. Lehl jsi. A už nikdy nevstal. Nebylo ti pomoci. Ani poslední pomoc do žil ti nešla vpravit. Byly bez krve. Ta utekla jinam, kam neměla. Zimní neduh se projevil v celé své síle.Naposledy jsem tě podrbala na čele, měl jsi to tak rád, pohladila dlouhou hřívu a odešla. Promiň. Neměla jsem sílu být s tebou až do konce. Neměla jsem sílu dívat se jak se zmítáš a bojuješ. Konečně jsi vydechl naposledy. Bylo po bolesti. Teď už tě čekal jen koňský ráj.Poslední pohled na to krásné velké tělo, jehož síla vyprchala. Poslední vzpomínka, jak jsi cválal s rozevlátou hřívou po pastvinách a hlídal jsi své klisny. Pak jsme tě přikryli. Ráno si pro tebe přijedou a odvezou tě.Tu noc jsem nespala. Ležel jsi přikrytý, dole, pod okny mé ložnice. Už to bylo jen mrtvé tělo. Tělo bez života. Loučila jsem se s tebou. Umíral jsi tam , kam jsi patřil. Do poslední chvíle mezi svými klisnami. Navždy zůstaneš zapsaný v našich srdcích.
Článek Jak přežít smrt miminka: www.azrodina.cz/1849-prazdna-kolebka-zlomene-srdce-jak-prezit-smrt-miminka Úmrtí miminka kde hledat pomoc: www.azrodina.cz/28-umrti-miminka Stránka je průběžně doplňována, další odkazy naleznete také zde.
VSETÍNSKO - Krajští kriminalisté vyšetřují násilný trestný čin, ke kterému došlo v obci Nový Hrozenkov. Ve svém rodinném době byl v sobotu nalezen mrtvý sedmdesátiletý muž. ...
projít na článekJak již policie informovala, od sobotního odpoledne prověřují násilnou smrt 69leté ženy v obci na Pardubicku. Předběžné výsledky soudní pitvy potvrdily účast cizí osoby na její smrti. ...
projít na článekKriminalisté z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje prověřují od soboty 24. února smrt tří osob, dospělé ženy a dvou malých dětí, které byly nalezeny v jednom z bytových domů v Hořovicích. ...
projít na článekPočet pruhů na řecké vlajce je roven počtu slabik ve frázi Eleftheria i Thanatos (Svoboda nebo Smrt), což bylo motto v období Helénské revoluce proti osmanské nadvládě ve dvacátých letech 19. století. Traduje se, že pruhy odráží počet písmen v řeckém „ele
projít na článek