Spoléháme se, že „nemocnice to nějak zvládne“. Nebo i ne

Představme si případ, že budeme potřebovat urgentní pomoc lékaře. Horko těžko se dopravíme do nemocnice a tam zjistíme chaos. Na parkovišti je chaos, protože nefunguje parkovací systém. Na recepci je chaos, protože nefunguje systém pro registraci pacientů. Na urgentním příjmu se lékař nemůže dostat k našim lékařským záznamům. A problémy jsou také s přenosem radiologických snímků ze zařízení k lékaři, což snižuje možnosti lékaře efektivně zhodnotit náš stav a určit nejvhodnější další kroky k řešení našeho stavu. Všichni ale spoléháme, že ta moje nemocnice to nějak zvládne a postará se o mě. No nemusí tomu tak být. Vraťme film na začátek Už před lety se říkalo, že banky pracují s IT technologiemi v tak velkém rozsahu, že se o nich dá v podstatě mluvit jako o technologických firmách. Dnes k tomuto stavu směřujeme i v nemocnicích. Samotný nemocniční informační systém, který je srdcem nemocničních procesů doplňuje řadu dalších systémů a komponentů. Jsou tam RIS, PACS databáze, docházkové systémy na plánování změn, ekonomické a účetní systémy či vykazování zdravotním pojišťovnám. K tomu se přidávají inteligentní zdravotnická zařízení schopná uskutečňovat síťovou komunikaci jako RTG, magnetické rezonance, infuzní pumpy, monitorovací stanice pacienta a podobně. A nad tím vším jsou služby elektronického zdravotnictví jako eRecept, ePN a elektronická zdravotní knížka. Pouze dvě základní otázky Dostáváme se do stavu, kdy provozuschopnost informačních systémů může mít reálné dopady na pacienty a zdraví lidí. Potřebujeme si klást otázky typu: Dokáže se nemocnice adekvátně postarat o pacienty, pokud na dva dny vypadne nemocniční informační systém? Co by udělala nemocnice pro jeho zprovoznění? Klíčové je, aby vedení nemocnice vnímalo tyto souvislosti a řešilo kybernetickou bezpečnost, která je nezbytná pro zajištění fungování zdravotních služeb v dnešní době. Úkolem kybernetické bezpečnosti je totiž umožnit společnostem plnit svůj hlavní cíl, jako je například tvorba zisku u komerčních společností, či zajištění plynulého poskytování zdravotní péče při zdravotnických zařízeních ve veřejném i soukromém vlastnictví. Digitalizace krizových situací Tak jak mají nemocnice definované a pravidelně testované reakční plány pro krizové situace nárazového nárůstu pacientů například při hromadných autonehodách, výbuších a podobně, tak by měly být připraveny i na ransomwarový útok, selhání techniky, konfigurační chybu zaměstnance a další významné kybernetické hrozby. Nemocnice a jiná zdravotnická zařízení potřebují mít plán na zmírnění dopadů, když taková situace nastane, a hlavně umět rychle reagovat, pokud například vypadne síťová konektivita nebo celý nemocniční informační systém. Každý musí vědět, co má dělat, a to i ve velmi stresové situaci, kdy se nám hromadí pacienti, nastane chaos a řešení je zapotřebí co nejdříve. Recept při kyberkrizi Pro nemocnice je proto kritické věnovat se budování a udržování plánů kontinuity činností (Business Continuity Planning BCP) a plánů obnovy (Disaster Recovery Plan – DRP). Každé zdravotnické zařízení by mělo umět identifikovat a zhodnotit hrozby a scénáře, které by potenciálně mohly vést k ohrožení schopnosti stanovit diagnózu na základě dostupných a pravdivých informací, schopnosti ošetřovat a zachraňovat ohrožené lidské životy a podobně. Děláte plány kontinuity činností a plány obnovy? Podívejte se na tyto oblasti 1. Analýza funkčního dosahu (Business Impact Analysis BIA) je alfou a omegou řízení kontinuity činností. Snažte se identifikovat kritičnost procesů nebo systémů, časové rámce obnovy činností. 2. Pokud provádíte analýzu IT prostředí identifikujte aktiva, hledejte vztahy a závislosti mezi aktivy a procesy, snažte se najít možné body selhání (Single Point Of Failure – SPOF). Je důležité vědět na jakých IT prvcích závisí vaše kritické procesy a systémy. Umíte například říci, co všechno ve vašem IT prostředí musí být dostupné, aby měl lékař v nemocničním informačním systému dostupné potřebné informace pro výkon své práce? 3. Identifikujte hrozby a definujte scénáře, které mohou mít negativní vliv na běžné fungování organizace. Nemusíte se zaměřovat pouze na oblast IT technologií, ale můžete zvážit i oblasti hrozeb jako nedostupnost personálu, pracoviště a médií. 4. Definujte reakční plány pro minimalizaci potenciálních negativních dopadů. Tyto by měly obsahovat podrobnosti s popisem kroků obnovy a odpovědností, spolupráce různých týmů a dodavatelů, komunikační strategie a tak dále. 5. Testujte a zlepšujte své plány například simulačními testy s praktickým nácvikem podle předdefinovaných scénářů, podobně jako to děláte při nácviku evakuace budovy. Prověří se tím adresnost a funkčnost postupů, týmové interakce. Výhodou takového testování je, že nedojde k reálnému výpadku systému. Velmi důležité je však po uskutečnění testu zhodnotit, co bylo dobré a co špatné, a následně plány upravit. Už jste to slyšeli stokrát Zdravotnictví na Slovensku je jedním z hospodářských odvětví s nejnižší mírou souladu s požadavky zákona o kybernetické bezpečnosti. Ve výsledku zde táhnou za kratší konec zejména poskytovatelé zdravotní péče ve veřejném vlastnictví. Je až zarážející, s ohledem na možné dopady, že mnozí poskytovatelé ani nemají vypracované a připravené plány kontinuity činností. Dosud se zřejmě ani systematicky nezabývaly otázkami, jaké procesy a činnosti jsou pro chod nemocnice kritické, jaké údaje a IT komponenty pro jejich provoz potřebují, kolik a jaká data si mohou dovolit ztratit a jak rychle musí dané služby obnovit, aby nedošlo k ohrožení toho nejcennějšího, tedy zdraví pacientů. The post Spoléháme se, že „nemocnice to nějak zvládne“. Nebo i ne appeared first on Soitron.

Web: Komplexné IT služby a řešení | Soitron CS
Aktualizace: 3.12.2023

projít na článek

Spoléháme se, že „nemocnice to nějak zvládne“. Nebo i ne

Nemocnice Žacléř

Celostátní anketa Nemocnice ČR 2023

Dobré zprávy z Vietnamu

Městské elektrokolo Crussis e-Country 7.7 2022

Městské elektrokolo Crussis e-Country 7.7-S 2022