V minulém týdnu obletěla česká média zpráva o tom, že v tureckých továrnách značek HM a Next pracují děti syrských uprchlíků. Jsou ale tyto dvě značky jedinými "zlými vykořisťovateli" syrských dětí? Zpráva, kterou uveřejnila česká média, byla zkratkovitým výcucem z článku britského deníku The Independent. Rozhodla jsem se proto původní článek přeložit celý a umožnit tak českým čtenářům pochopit, jak to tedy s těmi syrskými dětmi je. Předpokládá se, že práce syrských dětí v oděvních továrnách v Turecku je široce rozšířeným fenoménem. Značky HM a Next se však jako jediné postavily tomuto faktu čelem a práci dětí ve svých továrnách přiznaly. Ostatní dotazované řetězce na otázky odpovědět odmítly, nebo práci dětí popřely. Turecko je spolu s Čínou, Bangladéší a Kambodžou jedním z největších světových vývozců oděvů. Země je však také největších příjemcem syrských uprchlíků, kterých do Turecka od roku 2011 přišlo více než dva a půl milionu. Nezisková organizace Business and Human Rights Resource Centre (BHRRC) ve své zprávě varuje, že o dodržování pracovních práv uprchlíků v Turecku dbá jen zlomek oděvních značek. Podle slov BHRRC tak lidé ze Sýrie prchají do „vykořisťovatelských pracovních podmínek“. Už v minulosti byla Ankara ze strany Evropské unie oceňována za svou otevřenost vůči Syřanům prchajícím před ozbrojeným konfliktem. Až v minulém měsíci se ale EU podařilo Turecko přesvědčit, aby umožnilo syrským uprchlíkům na svém území legálně pracovat. Evropa si od tohoto kroku samozřejmě slibuje snížení počtu Syřanů prchajících dále na západ. Stovky tisíc Syřanů tak v Turecku pracovaly a pracují za peníze hluboko pod úrovní zákonné minimální mzdy. Ta je v Turecku stanovena na 1300 tureckých lir, tedy necelých 11 000 Kč. Turecké zákony zároveň zakazují práci dětem mladším dvanácti let a dětem do čtrnácti let povolují jen lehkou pomocnou práci. I přesto je mnoho dětí prokazatelně využíváno jako levná pracovní síla na tureckých farmách a v továrnách. Cílem šetření organizace BHRRC bylo zjistit, jak k práci dětí v tureckém oděvním průmyslu přistupují oděvní řetězce. Organizace se dotazovala 28 oděvních značek na podmínky v továrnách svých tureckých dodavatelů a na kroky, které proti dětské práci podnikají. HM a Next byli jedinými, kdo se k dětské práci ve svých továrnách v průběhu roku 2015 přiznal. Obě značky zároveň uvedly, že přijaly opatření k nápravě – návratu dětí do vzdělání a podpoře jejich rodin. Věk dětí pracujících v továrnách nebyl specifikován. Značky Primark and CA uvedly, že v jejich dodavatelských řetězcích pracují dospělí syrští uprchlíci. Adidas, Burberry, Nike, Puma a další značky uvedly, že v jejich dodavatelských továrnách žádní syrští uprchlíci bez náležitého pracovního povolení nepracují. Mnoho dalších značek včetně firem GAP a Debenhams na dotazy týkající se syrských pracovníků doposud neodpověděly. Organizace BHRRC uvedla, že výsledky průzkumu považuje za alarmující. Nezarazila ji však ani tak práce syrských dětí v továrnách, jako spíše přístup oděvních značek k nim. „Pouze několik málo firem si uvědomuje problémy související s produkcí v Turecku a podniká náležité kroky k tomu, aby ochránila své zranitelné pracovníky,“ nechali se slyšet autoři zprávy. Ostatní značky razí spíše přístup „co oči nevidí, srdce nebolí“ a problémy ve svých dodavatelských továrnách ignorují. Pokud tyto značky podnikají audity či kontroly u svých dodavatelů, vždy je dostatečně s předstihem hlásí. Manažeři továren se tak mohou připravit a všechny nedostatky v oblasti pracovních podmínek zamaskovat. Phil Bloomer, ředitel organizace BHRRC uvedl, že firmy HM a Next zasluhují ocenění, za svou otevřenost a bdělý přístup k problematice dětské práce. Ostatní značky Bloomer vyzývá, aby problém syrských uprchlíků v Turecku braly vážně. „Samozřejmě, že nikdo nechce přiznat dětskou práci ve svých továrnách. Otázkou ale je, jak silně a vytrvale se ji snaží firmy odhalovat a bojovat proti ní. Průzkumy v Tureckých továrnách ukazují, že dětská práce syrských dětí je všudypřítomná. Je dobře, že alespoň dvě značky se zaměřily na její identifikaci a podnikly náležité kroky pro její odstranění. Chtěli bychom ale, aby i ostatní oděvní značky ukázaly svůj zájem o tuto problematiku a ochranu dětí.“ Podle Laura Pitel: Syrian Refugees Children Found working in Next and HM Factiores. The Independent, 1. 2. 2016. Originální článek je dostupný zde.
Kolik vody je potřeba při pěstování bavlny? Proč je fajn nové oblečení před nošením vyprat? Jaká je důstojná mzda pracovníků v oděvním průmyslu? Odpovědi na tyhle a spousty dalších otázek o vašem oblečení najdete v nové brožurce organizace NaZemi Život s
projít na článekV dubnu 2016 to byly tři roky od pádu továrny Rana Plaza. Od té doby se začalo trochu více přemýšlet o bezpečnosti a pracovních podmínkách pracovnic a pracovníků oděvního průmyslu. Aktivisté a experti se ale shodují, že pokrok a změny v oděvním průmyslu j
projít na článekGoogle mi napověděl, že se dneska slaví Den Země. I když to na první pohled nevypadá, oblečení má se stavem naší planety mnoho společného. Chcete vědět proč? Výroba oděvů je totiž druhým největším zdrojem znečištění na naší planetě, poráží ji pouze ropn
projít na článekJe zklamáním, že preventivní prohlídky u zubaře Praha navštěvuje stále málo dětí. V předškolním věku dětí je to pouze cca čtyřicet procent dětí. Přitom rodiče mají v této fázi velký vliv na stav chrupu svých dětí a mohou tak výrazně ovlivnit jejich budouc
I český Lidl nabízel v březnu džíny Jogger za "neuvěřitelných" 199 Kč. Jak je možné si za cenu dvou obědů koupit kalhoty, na jejichž výrobě na druhém konci planety pracovaly desítky lidských rukou? To spočítali v britském The Guardian. „Džínová magie - d
projít na článek