Honosný válečný vůz krále Tutanchamona; v popředí ceremoniální štíty z prolamovaného materiálu Takřka v poslední chvíli jsem se vypravil na brněnské výstaviště, abych konečně zhlédl světovou výstavu věnovanou egyptskému králi Tutanchamonovi a nálezu jeho hrobky. Přestože civilizace a vyspělá kultura starého Egypta mi není zcela neznámá, tajil se mi dech při pohledu na artefakty ze zlata, bronzu a alabastru, zpracované rukama dávných umělců, s účastí jsem naslouchal vzpomínkám Howarda Cartera, strůjce epochálního nálezu. Mladičký vládce veliké říše byl na svou poslední cestu (i na život v záhrobí) vybaven tím nejlepším, co jeho doba poskytovala, a jelikož král musel být zároveň lovec i vojevůdce, nechyběly v jeho pohřební výbavě ani zbraně a vojenská výstroj. Posledně jmenované exponáty tvořily významnou součást faraonovy pohřební výbavy. A to se stalo impulsem k napsání těchto řádek věnovaných staroegyptskému vojenství. Tentýž vůz zezadu Tutanchamon, syn bohů (především však kacířského krále Achnatona), vládce Horního i Dolního Egypta (území od delty Nilu k hranicím dnešního Súdánu), panoval krátce (asi v l. 1333–1323 př. n. l.), v období, jež historikové nazvali Novou říší (od 16. do 11. stol. př. n. l.). Bylo to období rozkvětu i vojenské expanze Egypta. Po vyhnání kočovných Hyksósů armády mocné říše sváděly boje především o mocenský vliv na Blízkém východě, čelily nájezdníkům ze Středomoří, podnikaly výboje na severozápad i jih Afriky … Přibližně v polovině tohoto dlouhého období žil právě faraon Tutanchamon, jeden z posledních příslušníků 18. dynastie, po níž následovala 19. dynastie, reprezentovaná Ramessem II. a dalšími vládci. Egyptská pěchota z období Nové říše. 1 – núbijský lučištník, 2 – kopiník/štítonoš, 3 – voják s obouruční sekyrou, 4 – lehkooděnec (Archív autora) Nezbytní pěšáci Základem a nejpočetnější složkou egyptských vojsk byla pěchota. Dobře organizovaná a kvalitně vyzbrojená, schopná ujít až 25 km denně. Vzhledem k teplému klimatu v zemi Kem (tak Egypt nazývali jeho obyvatelé), nenosili vojáci takřka žádnou ochrannou zbroj: krátkou bederní roušku z bílého plátna doplňovala trojhranná zástěrka z prošívaného plátna nebo kůže, chránící slabiny. Vojáci chodili bosi, případně nosili lehké sandály. Luxusní dýka s bronzovou čepelí V období Nové říše se začaly nosit krátké kabátce ze dvou vrstev pevného plátna, mezi nimiž byla kožená nebo vatová vycpávka. Objevily se také pancíře z podélných pásů kůže, dokonce i z krokodýlí kůže, rovněž brnění zhotovené z kovových šupin. Hlavy bojovníků chránily plátěné šátky, paruky nebo prošívané čapky, později i první typy přileb. Unikátní exponát z doby bronzové – dýka s železným hrotem K obraně používal bojovník štít ze dřeva nebo zvířecí kůže napnuté na dřevěném rámu; v horní části mohl být zpevněn kováním. Takovým štítem šlo odrážet rány nepřátelské zbraně, a zároveň získávat prostor pro vlastní výpady. Existovaly rovněž velké štíty pro obléhací oddíly, stejně jako prolamované štíty, sloužící k ceremoniálním účelům (viz ilustrace). Výzbroj vojáků sestávala z kopí, vrhacích oštěpů, dýk, různých druhů sekyr, mečů a luků. Kolem r. 1350 př. n. l. se v Egyptě objevují první písemné zmínky o středomořských žoldnéřích zvaných Šardani. Později m. j. tvořili tělesnou gardu faraona Ramesse II. (Archív autora) Tehdejší egyptská armáda byla již plně profesionální, posilovaná oddíly zahraničních žoldnéřů (Šardanů, Libyjců, Núbijců atd.), kteří bojovali ve svých tradičních úborech. Velký důraz byl kladen na výcvik: nováčci trénovali zápasnické chvaty i šerm s dřevěnými zbraněmi. Honosné bojové palice. V té době to již byly archaické zbraně, které zřejmě sloužily k ceremoniálním účelům Válečná vozba Vybavení egyptských vojsk začínalo u kopí a rozvíjelo se s tím, jak Egypťané napadali další a další země. Od Hyksósů se naučili používat dvoukolové vozy. Ty měly lehkou konstrukci a byly taženy párem koní, aby byly co nejlépe ovladatelné. Egypťané původně koně k vojenským účelům nepoužívali, proto ani příliš nedbali na jejich barevné sladění v zápřahu. Sběratelský model bojového vozu Ramesse II. V pouzdrech na bočnicích je zasunut luk, šípy a házecí šipky (Archív autora) Vozy se vyráběly z tří různých druhů dřeva. Jeden druh musel být natolik pružný, aby se mohl ohýbat a šlo z něj vyrábět kola. Další druh musel být patřičně silný, ale mírně pružný pro výrobu náprav. Tak jako vše ostatní, i vozy byly vyráběny v manufakturách. Často se lámaly kvůli nerovnému terénu a lehké konstrukci. Armáda tedy potřebovala hodně tesařů, aby rozbité vozy opravovali. Byla to drahá, na údržbu náročná, přesto však důležitá vozidla. Ve srovnání se svými severními sousedy jich ale Egypťané měli poměrně malý počet. Egypťané osazovali vozy především lukostřelci, vyzbrojenými kompozitními luky, zhotovenými z lepených vrstev dřeva, rohoviny a kůže, což zaručovalo velikou průraznost. I tuto zbraň Egypťané odkoukali od Hyksósů. Lučištník stál na voze řítícím se proti nepříteli tak, aby se přiblížil na dostřel. Nemohl tudíž řídit vůz, což bylo úkolem kočího. Osádku každého vozu tedy tvořili dva muži. Lučištník bojové vozby (faraon) a voják těžké pěchoty z období Nové říše (Archív autora) Přirozeně, že nebylo snadné zasáhnout cíl z vozu, který táhli cválající koně po nerovném terénu. Vůz neměl řádné tlumiče, přesto však bylo nutné poskytnout lukostřelci alespoň trochu stability. K tomu sloužila platforma zhotovená z pletiva kožených řemínků. Kožená plošina nemohla fakticky tlumit otřesy, umožňovala však lučištníkovi, aby je lépe snášel. Zlatá soška faraona s loveckým oštěpem Rovněž vozataj se snažil ovládat vůz tak, aby umožnil lučištníkovi co nejlepší střeleckou pozici. Osádky vozů se rekrutovaly z řad egyptské aristokracie a měly elitní postavení. Honosné trumpety z Tutanchamonovy hrobky (první odspodu s tlumičem). Je pravděpodobné, že podobné nástroje sloužily také k vojenské signalizaci Autor článku: Edgar Pachta Hlavní zdroje: Tutanchamon – Jeho hrobka a poklady. BVV BrnoAutorský kolektiv: Od zbroje k stejnokroji, Naše vojsko 1988WONDRIUM DAILY: Warfarein Ancient Egypts: Chariot, Archers and Infantry (by Bob Brief, Ph.D, Long Island University) Všechny fotografie pořídil autor článku na výše uvedené výstavě a zachycují předměty z Tutanchamonovy pohřební výbavy. Článek TUTANCHAMON a vojenství starého Egypta se nejdříve objevil na Armykup.cz.
The post Sběr starého papíru appeared first on Základní škola Tišice.
projít na článekThe post Sběr starého papíru, 18. 24. 3. 2024 appeared first on Základní škola Tišice.
projít na článekČesnek je v podstatě jedna z nejstarších bylin, která se kdy celosvětově pěstovala jak pro své využití v kulinářství a gastronomii, tak i pro své léčebné účinky. První zmínky o využití česneku jsou staré již 4000 let a pocházejí ze staré Číny. Později se
projít na článekZajímá vás, jaká zvířata kdysi žila na březích Nilu, a které rostliny je obklopovaly? Pak je pro vás určena nová výstava v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur s názvem Na březích Nilu, která mimo jiné ukazuje zvířecí mumie. Výstava
projít na článekStarověk je fascinující. Po první várce Mezopotámie v minulé Knihovně jsem tahal z regálu další svazky na tohle téma a nestačil se divit, kolik jsem jich za ta léta shromáždil. Jan Heller: Starověká náboženství (Kalich 1988) Skripta pro Komenského e
projít na článek