Kniha Bohumil Hrabal v množném čísle vyžaduje angažovaného čtenáře, novela Vděk pojednává o terminálním stadiu stárnutí osamělé ženy a z historického pojednání Valdštejnova pomsta pochopíme, proč Moravané usilovali po roce 1989 o autonomii. Jakub Češka: Bohumil Hrabal autor v množném čísle (Host 2018) Češka (1971) spojil do jednoho svazku pět víceméně samostatných esejů. V prvním analyzuje Hrabalovy vyprávěcí postupy v novele Obsluhoval jsem anglického krále, ve druhém si všímá, jak přerůstala povídka Kain do Ostře sledovaných vlaků, ve třetím porovnává varianty Hlučné samoty, ve čtvrtém uvažuje nad emancipačními strategiemi Jarmilky a konečně v pátém stopuje lektorská řízení Hrabalovy tvorby v polovině 70. let v nakladatelství Československý spisovatel. Češkova metodologie je netriviální a vyžaduje angažovaného čtenáře, který je předem s klasikovými texty obeznámen. Stručně by se dalo říci, že Češka nabízí lekci hlubokého čtení, jednu z cest, jak se dá rozevřít literární text a nahmátnout jeho smysl. Delphine de Vigan: Vděk (Odeon 2019/ překlad Alexandra Pflimpflová) Před čtyřmi lety mě zaujal autorčin (1966) román Podle skutečného příběhu svou kultivovanou literární hrou. V téhle novele byste ovšem jemné literární hry čekali marně. Tradičně a lapidárně pojednané terminální stadium stárnutí jedné osamělé ženy neskrývá žádná tajemství. Motiv vděku se tu vynořuje jako mezigeneračně navazované pouto mezi lidmi, kteří v konkrétní situaci mohli stejně dobře pomoci druhému, nebo se odvrátit a neučinit nic. Poctivě míněná výzva k solidaritě rezonuje dnes tím více, čím více pociťujeme ve společnosti deficit solidarity. Ústřední hrdinka umírá, ale autorka neopustí svůj text, dokud nepřivede čtenáře k pedagogickému happy endu. Cituplná nenáročná kniha. Josef Janáček: Valdštejnova pomsta (Československý spisovatel 1992) Klaustrofobické osamění s vlastní knihovnou mě vrací ke svazkům dávno přečteným. Výrazný historik Janáček (1925–1994) se koncentroval na dobu rudolfínskou a kromě monografie o Valdštejnovi z ní vytěžil i tento obsažný pohled na bělohorskou Moravu. Lze se do nekonečna přít, zda dějiny jsou neseny epickým prvkem a zda jim velí proudnost dějů či náhoda, nad Janáčkovým textem však uvěříte, že historie má ráda příběhy paradoxně komponované. Moravské události na počátku 17. věku nejsou v obecném povědomí tak sytě traktovány jako ty české, a proto snad také vzbudila v Praze takový podiv po listopadu 1989 moravská snaha o autonomii. Kdo si pečlivě přečte tuto knihu, bude se určitě divit méně. Morava je marka. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
S literárními kritiky Kateřinou Čopjakovou a Petrem A. Bílkem o románech Hella, Rozložíš paměť a dalších knihách nominovaných i oceněných v soutěži Magnesia Litera
Sněhovou nadílku mohou čekat lidé na jižní Moravě, a to hlavně na Brněnsku a Blanensku. V celém kraji varují meteorologové před náledím.
projít na článekLetos jsme poprvé navštívili knihovnu. Tentokrát bylo téma roboti a programování. I když to nebylo jednoduché, každý zvládnul naprogramovat robota podle zadání. The post Návštěva knihovny first appeared on ddu.cz.
projít na článekZastupitelstvo Středočeského kraje schválilo odkup chaty Bohumila Hrabala v Kersku. Chata, ve které významný spisovatel žil a tvořil, bude odkoupena za 9 900 000 Kč. Cílem kraje je otevřít toto významné místo veřejnosti a vybudovat expozici připomínající
projít na článek