Námořní nákladní doprava patří mezi nezanedbatelné znečišťovatele toho, čemu říkáme životní prostředí. Konkrétně pak moří a oceánů, jejichž vody brázdí tisíce větších i menších nákladních lodí. Údaje z roku 2021 hovoří o 5 461 lodi a 24,6 milionech tun kontejnerové přepravní plochy. Ponechme stranou emise nebo technické kapaliny uniklé do vody. Jde o to, že tu a tam se nějaký ten kontejner uvolní a žuchne do moře. A pak dochází k bizarním situacím, které v konečném důsledku kouzlem nechtěného přinášejí vědcům poznatky o pohybech masivního množství vody – tedy mořských proudech. Vědci znali přesné datum i polohu incidentu. Nejprve logicky kachničkám pozornost nevěnovali. Když se ale žluté gumové kachničky začaly objevovat zdánlivě bez příčiny na různých pobřežích, vědcům došlo, že díky nim je zde možnost porovnat cestování kachniček s informacemi z bójí, které se k jejich pohybům používaly. Mimochodem, pro tyto účely se používaly i vzkazy v lahvích). Například mezi Aljaškou, ostrovem Kodiak a Aleutskými ostrovy se vyskytuje velký vír proudů, o jehož existenci vědci věděli, ale netušili, jak dlouho trvá jeden oběh. A právě díky kachničkám přišli na to, že takový cyklus trvá 3 roky. Kachničky zároveň pomohly zvýšit povědomí o velké tichomořské odpadkové skvrně (i stanovit její rozlohu).Odhaduje se, že ročně se v mořích a oceánech ztratí přes 10 000 přepravních kontejnerůO kontejnerech, ze kterých se vysypaly tisíce tenisek značky Nike (The Great Nike Shoe Spill) se již na blogu psalo, článek najdete ZDE. Dnes se podíváme na další nehodu, kdy se z kontejneru kontejnerové lodi Evergreen Ever Laurel (na fotografii) dostalo na svobodu statisíce gumových kachniček. Nákladní loď Ever Lauer se dostala do potíží 10. ledna roku 1992 během své plavby z Hongkongu do USA. Během bouře se uvolnil jeden z kontejnerů a zřítil se do hlubin Tichého oceánu a s ním 28 000 žlutých gumových kachniček, kterým se nějakým způsobem podařilo z kontejneru dostat ven. Od té doby se kachničkám podařilo doslova obeplout celý svět. Některé z nich byly vyplaveny na břehy Havaje a Aljašky. Dopluly do Jižní Ameriky, Austrálie a severozápadního Pacifiku. Pár nešťastných bylo nalezeno zamrzlých v arktickém ledu. Další se nějakým způsobem dostaly až do Skotska a Newfoundlandu v Atlantiku. V angličtině se těmto uprchlým kachničkám říká familiárně „Friendly Floatees“. Jejich vzrušující cesta je zobrazena na mapce níže. Podle dostupných informací je stále „na útěku“ přes dva tisíce žlutých kachniček. Mimo toho, že kachničky pomohly vědcům získat více informací o mořských proudech, staly se i sběratelskými raritami. Cena sluncem a solí vyšisované gumové kachničky se může v přepočtu vyšplhat i nad 20 000 korun. Případ žlutých gumových kachniček nebo tenisek Niké, jsou těmi typy ekologických havárií, jejichž následky sice dokázala částečně zužitkovat věda, ale které zároveň potvrzují pravidlo, že do mořského ekosystému se z důvodu námořní přepravy zboží dostává nezanedbatelné množství předmětů – odpadu, které na rozdíl od gumových kachniček na hladinu nevyplave.