Ústavní soud v nedávné době rozhodl1 o ústavní stížnosti cizince proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, rozsudku Krajského soudu v Praze a rozsudku Nejvyššího správního soudu ve věci mezinárodní ochrany. Správní soudy ve svých rozhodnutích řešily otázku vztahu § 75 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.),2 podle kterého soud při svém rozhodování vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského...
Rakouský ústavní soud vynesl v březnu 2012 průlomové rozhodnutí měnící dosavadní vztah evropského a vnitrostátního systému ochrany lidských práv v Rakousku. Neplatí tak již dosavadní přístup, kdy rakouský ústavní soud aplikoval výlučně vnitrostátní ústavu
projít na článekSoudnímu dvoru EU bylo v předchozím období položeno soudy členských států několik předběžných otázek, jejichž podstatou byl výklad čl. 46 odst. 3 procedurální směrnice.1 Soudy členských států se Soudního dvora mimo jiné dotazovaly, zda vnitrostátní soud p
projít na článekNejvyšší soud Slovenské republiky se rozhodl položit předběžnou otázku ve věci žadatele, který přestoupil na křesťanskou víru, pro což mu má v zemi původu hrozit nebezpečí relevantní z hlediska důvodů pro udělení mezinárodní ochrany. Tato otázka vyvstala
projít na článekNa konci června 2016 vydal Ústavní soud dvě rozhodnutí, ve kterých explicitně kritizuje nelogičnost přezkoumávané právní úpravy, přičemž tato tvrzená nelogičnost ve spojení s diskriminací se stává přímo součástí derogačních důvodů. Jedná se o nález sp. z
projít na článekDne 7. března 2017 vydal Ústavní soud usnesení, kterým odmítl ústavní stížnost České pirátské strany a jejího kandidáta Ing. Lukáše Černohorského spojenou s návrhem na zrušení čl. 19 odst. 2 Ústavy, upravujícího mj. věkovou hranici pro volitelnost do Sená
projít na článek