Z ulic ve městech všichni víme, jak vypadá zabíjení kaprů. Stejně tak známe sádky s kapry, krev stékající z popravčích stolů a řady lidí čekajících na smrt. Co ale většina z nás už neví, je to jak vypadá samotný výlov. Proto jsem se na vlastní kůži vydala 28. října na výlov rybníku v Jednovnicích. Pro mě to byl naštěstí zážitek ze strany pozorujícího, mezitím co na druhé straně byly trpící ryby. Nevinné mlčící oběti. Už když jsme s moji mamkou přicházely, bylo zvláštní jak veselá atmosféra mezi lidmi panovala. To i přestože už byl chmurný podzim a celkem zima. Procházely jsme kolem zatím prázdných stánků, které se teprve chystaly na to, aby tam za pár minut mohli začít prodávat. Došly jsme k rybníku, ve kterém už byli seskupení rybáři, ať už celí ve vodě nebo na lodičkách. Viděli jsme, jak mlátí pádly a klacky o vodu. To prý kvůli tomu, aby dostali kapry k místu, ze kterého je potom lovili na břeh. Na břehu byly nachystané kádě s vodou, do kterých se pak ryby třídily podle druhů a velikostí. Mezi němi chodili už netrpěliví, mírně podnapilí rybáři. No a pak už to začalo Rybáři vytahují sítě a radují se, že v sítích mají to, pro co přišli. Stovky, tisíce třepajících se ryb vytahují z vody. Jejich lesklá těla se mrskají a snaží se dostat zpět do vody. Ryby uvězněné dole v sítích se nemohou už ani pohybovat. Na povzbuzení si opět rybáři nalévají alkohol a brodí se v obrovském množství ryb. Stoupají na jejich těla, rozmačkávají je a tím je i často zabíjí. V jejich myšlenkách nejspíš neproběhne ani na moment uvědomění, že svými botami chodí po tělech živých bytostí. Na stánku se ryba vytažená na vzduch začne dusit a zápasí o život a nadechnutí. V tom přijdou ruce rybáře, které rybu vezmou a ryba se už pak nadechnout nemůže. Místo nadechnutí přišla smrt. Zbytečná krutá smrt, která by už do jednadvacátého století patřit neměla. Vždyť přece máme tolik možností, co jíst. Když nad tím vším přemýšlím, tak si říkám, že kdyby ryby dokázaly bojovat o život hlasitě, desítky lidí a dětí by se na tyto veřejné jatka podívat nešlo a už vůbec by je takto nepozorovali s radostí. Ráno vstát a jít si vybrat v kádi nevinnou němou bytost a na stánku zaplatit za její usmrcení, vykrvení a vykuchání. To často za přítomnosti svých dětí, což je opravdu podivné. Neměli bychom spíše děti učit soucitu a respektu ke zvířatům a přírodě? Když jsme s mámou odcházely, tak už byla všude spousta lidí, ať už u stánků s živými rybami, které si tam nechávají rovnou zabít, nebo u stánků s již hotovým jídlem z těchto tvorů. Stánky s uzeninami samozřejmě nesměly také chybět. Celá tato sešlost byla na jedné straně plná utrpění cítících bytosti a na straně druhé šťastných lidí. Přijde mi to neskutečně bizarní. Celý tento masakr spíše připomínal hody, než veřejnou ukázku násilí a nevhodného chování ke zvířatům. Zjistěte si o rybách více Bioložka Victoria Braithwaite ve své knize „Do Fish Feel Pain?“ (Cítí ryby bolest?) tvrdí, že: „Je zde mnoho důkazů, že ryby cítí bolest a trpí stejně jako například ptáci či savci“. Ryby sice neslyšíme křičet, když jsou nabodnuté na háčky nebo se nešklebí, když jim je háček vyrván z jejich tlam. Nicméně jejich chování nám dokazuje jejich utrpení, pokud jsme ochotni si ho všímat. Například když Braithwaite s kolegy vystavili ryby dráždivým chemikáliím, chovaly se a reagovaly tak, jak by reagoval kdokoliv z nás: ztratily chuť k jídlu, jejich žábry bily rychleji a postižené oblasti si otíraly o bok nádrže. Pokud se chcete dozvědět o rybách více, můžete si přečíst tento článek: https://kolektivprozvirata.cz/aktuality/ryby-citi-bolest/ Dále doporučujeme web www.vanocebeznasili.cz, kde najdete spoustu informací o tom, co se o vánocích děje rybám, tak také o alternativách na vánoční stůl. Celá galerie: [See image gallery at kolektivprozvirata.cz] Autor textu a fotografií: Natalie Havlová
V listopadu 2022 vyhlásilo Gymnázium Olgy Havlové projekt bezVýznamná místa, který byl určen pro žáky 8. a 9. tříd. Do projektu se zapojili také žáci naší školy, konkrétně KVA – Adriana Kolichová, Adéla Hladíková a Marek Kladiva.Úkolem soutěžících bylo na
projít na článekDostihový fotovíkend na e-SportFoto.cz pokračuje galerií fotografky Martiny Burianové.
projít na článekTaneční liga a postupová soutěž ve standardních a latinskoamerických tancích objektivem fotografky Jindry Řeháčkové
projít na článekRok se sešel s rokem a je tu opět čas na vánoční focení dětí a rodin. Domeček na kraji Lovosic se opět proměnil v kouzelné vánoční království, které se těší na všechny zájemce, kteří chtějí mít v rodinném albu jedinečné a neopakovatelné fotky. S přípravou
projít na článekV předvánoční čas (13., 14. a 15. 12. 2012) si divadelní ochotnický soubor Sokola Židlochovice připravil vánoční pohádku Václava Kozáka "To vánoční šturmování".