Rozhovor s Martou Toulovou z centra v Českých Budějovicích Marta má za sebou deset let úspěšného fungování vlastního centra, lektorkou Helen Doron English je mnohem déle. S některými dětmi se tak potkává v kurzech téměř celý jejich život – od batolat až po středoškoláky. Její práce navíc pokračuje v jejich rodinné tradici – centrum vybudovala ve vile po babičce, která byla profesorkou budějovického gymnázia. Jak dlouho vaše pobočka funguje a kolik jí asi prošlo dětí? Pobočku jsem převzala po předchozím majiteli v roce 2012. Vybudovala jsem nové centrum ve vile po mé babičce, která celý život učila na místním gymnáziu a jsem ráda, že se tak nějak tímto zachovala rodinná tradice. V září téhož roku jsem otevřela právě v době, kdy se začaly vyučovat nové kurzy s novými technologiemi, například Fun with Flupe. Zároveň jsem stále učila v Písku, kde jsem otevřela svou první školu v roce 2010. V Písku jsem vybudovala školu od nuly. Vybudovat školu v neznámém městě beru doteď asi jako svou největší výzvu, k tomu jsem čekala druhého potomka a během několika let i třetího, takže žádná mateřská dovolená nepřipadala v úvahu, babičky fungovaly na sto procent. V Roce 2012 jsem začínala zhruba se 70 dětmi v Budějovicích a 40 dětmi v Písku, nyní máme v Budějovicích 390 studentů. Kolik let nejvíce u vás někteří strávili? Vzpomenete si na některé rekordy v tom, kolik let u vás děti kurzy navštěvovaly? Nejdéle byl u nás Dominik, který navštěvoval kurzy od miminka u úplně první franšízantky v Budějovicích, pak pokračoval u dalšího franšízanta a nakonec pokračoval u nás, chodil tedy vkuse 16 let a odchodil všechny kurzy, které v tu dobu Helen Doron English nabízela. Nyní chodí stále i jeho sestřička, a to k nám jezdí až z Vodňan. Nejstarším dětem, které k nám chodí od miminek, je nyní 16 let. A stále chodí a stále je to baví. Máte zpětnou vazbu od dětí třeba po nástupu na střední, do práce atd., že jim angličtina z vašich kurzů pomohla? Víte o sobě i v pozdějších letech? Naše děti mají obecně výhodu oproti ostatním dětem. Na své škole nemusí angličtinu řešit, spíš se musí učit věci, které po nich jejich učitelé chtějí. Většinou takové to klasické biflování, ale bez toho to také nejde. Důležité je, že mají jazyk rády a nebojí se ho používat. Naše děti, které s námi vyrostly jsou, troufám si říci, jako naše rodina. Díky mnoha letem, táborům, přípravám na Cambridge se mnohdy známe i s celými rodinami, chodí k nám i mladší sourozenci, děti příbuzných, jsem za to ráda, že si stále uchováváme ve škole takovou rodinnou atmosféru. Jaké bylo otevřít pobočku? Co bylo složité a co naopak motivující? Byla to výzva. Předchozí majitel nechal školu ve špatném stavu, měla jsem málo času na rekonstrukci vilky, ale vše jsme stihli a v září jsme mohli s novým náborem otevřít s asi sto studenty. Bylo to hezké, ale náročné období. Potýkali jsme se byrokracií, se sousedy, se studenty, kteří měli zaplaceno u předchozího majitele, zkrátka nebylo toho málo, ale panoval zde týmový duch a to nás vždy nakoplo. Vše jsem zvládla díky maximální podpoře mé rodiny a skvělého týmu, na který jsem měla od začátku velké štěstí. Co byste vzkázala těm, co se nyní rozhodují, jestli založit centrum? Pokud jste podnikaví, akční a jste rádi pánem svého času, jděte do toho. Co byste řekla rodičům, kteří se rozhodují, jestli přihlásit dítě na naše kurzy? Rodičům neustále opakuji, že je to ten největší dar, který mohou dítěti dát, a že už včera bylo pozdě. Váš nejhezčí, nejemotivnější zážitek za dobu existence? Asi vždy na letním táboře, který letos proběhne po dvanácté, je to závěrečné vystoupení dětí. Hrajeme pohádku, se vším všudy, kostýmy, kulisy, režie, výroba, scénář, vše si děláme sami, je to zároveň premiéra a derniéra, neskutečně emotivní záležitost, vždy se to totiž povede a pokaždé řekneme, že to bylo opravdu nejlepší. Všichni pláčou, děti, rodiče, lektorky. A samozřejmě, když dostaneme zpětnou vazbu od rodičů, studentů, že se jim daří ve škole, že díky nám je angličtina baví, že mají nejlepší výsledky. Že s námi skládají mezinárodní zkoušky. A taky nás doporučují, nepotřebujeme žádnou reklamu, neboť máme dlouhý seznam zájemců o naši výuku. To jsou takové malé výhry a zadostiučinění za dobře odvedenou práci. The post Ve vile po babičce pokračuje naše rodinná učitelská tradice appeared first on Helen Doron English.
Nejlepší učitelská konference na které jsem byl! Zkusím vám z ní přinést aspoň nějaké střípky.
projít na článekV roce 2018 byla naše firma nominována Asociací malých a středních podniků do soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2018. V rámci této soutěže byla firma prezentována článkem v Hospodářských novinách a na webových stránkách AMSP. Článek si můžete přečíst z
projít na článekVe středu 15.11. se koná v Malé vile Památníku národního písemnictví v Pelléově ulici v Praze 6 už 49. literární večer cyklu Slova mají křídla. Začínáme v 19:00, těším se na Vás spolu s pořadateli pány Dušanem Spáčilem a Luborem Falteiskem, se spisovate
projít na článekNabízíme pronájem moderního podkrovního bytu 2+KK s výměrou 75m2 s nádherným výhledem na Jablonec. Byt se nachází v prostorné rodinné vile a má vlastní vstup ze společné chodby. Interiér je velmi zajímavý a elegantní s vysokými masivními dřevěnými stropy
Léto je čas, kdy si můžeme dopřát zasloužený odpočinek, relaxaci a dobití energie. Jaké lepší místo by bylo tedy možné The post Ensana v Mariánských Lázních: Rodinná dovolená plná zábavy a relaxace appeared first on Moje rodina a já.
projít na článek