Euro je po americkém dolaru druhou nejvíce používanou měnou, které se nachází v oběhu. Eurem se dá platit v zemích takzvané eurozóny, což v dnešní době představuje 25 států světa, z čehož 19 států se nachází v Evropské unii a zbylých 6 mimo ni. Co se historie týče, tak euro v devizové podobě začalo platit 1. ledna 1999 a ve valutové podobě až od 1. ledna roku 2002 a tím nahradilo dříve platné měny používané ve státech eurozóny. Za dobu svojí existence, dosáhlo euro své nejvyšší hodnoty v roce 2008, kdy jeho kurz představoval hodnotu 1,599 amerického dolaru za jedno euro a naopak svůj nejnižší kurz zaznamenal v roce 2000, kdy jeho hodnota klesla na 0,8252 amerického dolaru za euro. Euromince, které existují v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 € a 2 €, majívždy shodnou lícovou stranu, na které se nachází mapa Evropy a odlišnou národní rubovou stranu, která je specifická pro každý členský stát eurozóny. Zajímavostí je, že ve Finsku a Nizozemsku se jednocentové a dvoucentové mince běžně nepoužívají a razí se pouze pro sběratele. Eurobankovky mají nominální hodnoty 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €. Bankovky na rozdíl od mincí mají shodou rubovou i lícovou stranu ve všech státech eurozóny. Euro v dnešní době používá již zmiňovaných 19 států eurozóny, kde nejmladším členem se stala v roce 2014 Litva. Zbylých šest států, které ale přesto euro používají, se v eurozóně tedy nenacházejí, mezi tyto státy patří Monako, San Marino, Vatikán, Andorra, Černé Hora a Kosovo. V roce 2014 se našlo hned několik států, které používali měnu navázanou na euro. Patřilo mezi ně Dánsko, 2 balkánské státy Bosna a Hercegovina a Bulharsko, dále 3 francouzská zámořská území, 3 malé ostrovní státy v Africe a 14 států střední a západní Afriky, například Čad, Kamerun, Kongo, Niger nebo Gabon. Článek Vše o euru se nejdříve objevil na Spojeno.
Evropský projekt na podporu opětovného využití odpadů CERREC jsme našim čtenářům představili v loňském zářijovém čísle (L. Šimková, P. Tluka: Projekt CERREC: Staré věci, nové použití, skvělá budoucnost. Odpadové fórum 9/2012, s. 14 – 15). K tomu jsme před