Nesnesitelný profesor George Edward Challenger se poprvé vynořil v Doylově výtečném románu Ztracený svět (1912). Další příběhy s tímto hrdinou už bohužel nedosahují kvalit prvního příběhu. V chronologickém pořadí jde o texty Jedovatý pás (1913), Země mlhy (1926), Když Země vykřikla (1928) a Muž, který chtěl rozložit svět (1929); ty poslední dva nyní společně vycházejí v překladu a s předmluvou Pavla Pecháčka pod poněkud banálním titulem Dobrodružství profesora Challengera. Novela Jedovatý pás česky naposledy vyšla poměrně nedávno, a to roku 2009 a pod titulem Příliv smrti. Velmi vzdáleně koresponduje i se současnou pandemií. Místo viru se ale jedná o jedovatý éter, do kterého planeta Zem vpluje za normálního oběhu okolo Slunce, přičemž pouze geniální Challenger to předvídá, zatímco akademická obec se mu vysměje podobně, jako když ve Ztraceném světě hlásal, že jsou na náhorní plošině Jižní Ameriky dinosauři. Výsměch bohužel není oprávněný a Conan Doyle nám už vzápětí předestře ve formě katastrofického příběhu konec světa. Vše možná líčí až moc rychle a už třetí kapitola se nazývá Zamoření. Následována je sekvencemi Dlouhé umírání, Mrtvý svět a Velké probuzení. „Co jsme si měli počít na tomto hřbitově světa?“ ptá se posléze autorovými ústy jeho hrdina-novinář, když prochází mrtvým Londýnem. „Mohl od úsvitu časů čelit takové otázce nějaký člověk? Je pravdou, že naše vlastní fyzické potřeby, a dokonce přepychové výdobytky byly pro budoucnost zajištěny. Mohli jsme brát ze zásob potravy, ze sklepů plných vína, ze všech pokladů umění. Byly naše, mohli jsme si je vzít. Ale měli jsme právo to udělat?“ „Vezměte vinný hrozen,“ říká Challenger druhům. „Je pokryt nekonečným množstvím škodlivých bacilů. Zahradník ho opláchne desinfekčním prostředkem. Namočí hrozen do jedu a bacily zničí. Podle mého názoru chce ten náš Zahradník s velkým Z namočit náš sluneční systém a lidský bacil s malou životností, který se vrtěl a svíjel na vnějším obvodu Země, bude v okamžení sterilizován a vymýcen.“ V dalším románu Země mlhy (1926) předvádí kritik materialismu Doyle i fenomén spiritismu, průběhy seancí a fungování médií. Dokonce i vědu ctící Challenger se ve finále stane přesvědčeným obhájcem vyvolávání duchů. V to věřil v posledních letech života po světové válce také naivní Conan Doyle, který roku 1926 dokonce zveřejnil Dějiny spiritismu a počínaje rokem 1918 (kdy vyšla Doylova kniha Život po smrti) taktéž čtrnáctero dalších prací s touto pofiderní tematikou. Kdo by to do tvůrce racionálního Sherlocka řekl, že?! Nyní vydaná Dobrodružství profesora Challengera shrnují poslední dvě profesorovy eskapády. V té nazvané Když Země vykřikla (tento nový překlad vyšel již roku 1992 v knižní antologii Nejmenší vesmír) odhalí, že je naše planeta živá. Rozhodne se to i dokázat, a to obrovským hlubinným artézským vrtem, který zeměkouli donutí ukončit mlčení. Námět je tedy fascinující, ale stejně jako byl Jedovatý pás ve svém finále poněkud příliš zkratkovitým a odbytě banálním (všichni domněle zemřelí se nakonec probudí, dodejme), jsou Země mlhy a novela Když Země vykřikla příběhy poněkud zdlouhavými. To ovšem nelze říct o vtipné povídce Muž, který chtěl rozložit svět. Naopak, je až příliš krátká. A jak si navíc každý čtenář všimne, v podstatě se jedná pouze o další z příběhů Sherlocka Holmese, neboť struktura textu zcela odpovídá jeho dobrodružstvím, a to včetně padouchovy poznámky věnované Challengerovi: „Vždy jsem slýchal, že jste ten poslední člověk na světě, který by se dal oklamat.“ Challenger tu jednoznačně figuruje na místě Sherlocka Holmese a místo profesora matematiky Moriartyho se v roli vraha šklebí zlovolný vynálezce z prostoru Sovětského svazu, který nejmenované mocnosti prodává svůj „Nemorův rozptylovač“. Je to naprosto děsivý a zneužitelný přístroj, respektive spíše „ochočená síla přírody“, podobající se elektrickému křeslu, které ovšem nepálí, ale rozkládá a zase skládá. Lidi, lodě, cokoli. Černě humornou pointu této science fiction však neprozrazujme. Sir Arthur Conan Doyle: Dobrodružství profesora Challengera. Překlad a předmluva Podivuhodný svět G. E. Challengera Pavel Pecháček. Ilustrace Miloslav Muškát. Ve společnosti Albatros Media vydalo nakladatelství CPress v Brně. 2020. 104 stran. „Pro čtenáře od 10 let.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Kmotrami nového románu Jany Poncarové Herečka se staly Martina Preissová, Lucie Polišenská a Alena Štréblová. Křest proběhl v Národní kavárně a atmosféru na fotkách zachytil Jaroslav Fikota. The post Křest nového románu Herečka first a
projít na článek17. dubna vyšla nová verze otevřeného cloudového řešení OpenStack s názvem Icehouse. Podrobnosti v angličtině najdete zde. The post Nová verze OpenStack nazvaná Icehouse first appeared on Svobodná cloudová řešení.
projít na článekOpenStack Grizzly 4. dubna vyšla nová verze otevřeného cloudového řešení OpenStack s názvem Grizzly. Oproti předchozí verzi Folsom nabízí údajně více jak 200 vylepšení. Na první pohled je konfigurace síťového prostředí přehlednější a zajímavá je i podpo
projít na článek1.října 2013 vyšla nová verze svobodného cloudového řešení Apache CloudStack Tým projektu Apache CloudStack uvolnil 1. října 2013 verzi 4.2. Tato verze je jíž třetí od 6. listopadu 2012, kdy tento projet opustil Apache Incubator. Nová verze opravuje 160 d
projít na článekChceš zažít dobrodružství, které nejen obohatí a zaujme, ale také pozitivně ovlivní svět kolem nás? Máme pro tebe nabídku, na které neodoláš! Představujeme výměnu Take Only Memories, která se koná od 2. do 11. září 2023. Nenech si ujít tuto jedinečnou šan
projít na článek