Povinnou školní docházku zavedla Marie Terezie, aby každý uměl číst, psát a počítat. Od té doby došlo ke spoustě změn ve školství. Za první republiky byly rozlišovány školy obecné pro první stupeň a měšťanské pro druhý stupeň. Po uzavření povinné docházky následovali střední školy, gymnázia a reálky. Strop tvořily univerzity. V druhé polovině dvacátého století byly základní školy osmileté, na ně navazovali učební obory, střední školy, gymnázia a následně univerzity. Po sametové revoluci se osmiletá docházka změnila na devítiletou, ačkoliv s touto třídou nedošlo k navýšení znalostí, ba naopak. Po osmileté základní docházce uměla většina dobře vyjmenovaná slova a násobilku. Ti zruční většinou zamířili na učební obor, ostatní pokračovali v učení na střední škole či gymnáziu, kde se předpokládalo, že kvadratické rovnice zvládají perfektně. Zájem o vzdělance byl pro naši velkou kvalifikaci veliký i ve světě. V dnešní době, devítiletých základních škol, se posunula výuka fyziky a chemie, vypustily se kvadratické rovnice. Vlastně se nenápadně snižuje kvalita vzdělání již na základní úrovni. Situaci zhoršuje i přijímací řízení na gymnázia z 5., 7. a 9. třídy. Samotná inkluze rovněž komplikuje vzdělávání. Na středních školách jsou nyní jednotné maturity. Mnoho lidí má vysokoškolské vzdělání, ale nic neumí. Existuje spousta oborů, které nejsou využitelné v praxi, je jen mnoho lidí s titulem, kteří se živí něčím jiným. Co očekáváme od vzdělání? Základní škola by měla dát ucelený přehled o všech předmětech a každý by měl dobře psát a počítat, včetně kvadratických rovnic. V současné době rozhodně toto naplněno není, proto také narůstá obliba individuálního vzdělávání. U učebních oborů by měl být důraz na praxi, v případě ambicí na vedoucího je potom na místě maturita. Střední školy by se měly podílet na své maturitě, protože se liší jednotlivými obory a zaměřením, na to nelze mít jednotnou maturitu, vede to ke snížení kvality. Vysoké školy by neměly být zaměřené na kvantitu, ale kvalitu. Je-li nadbytek absolventů na pracovním trhu měl by se snížit nábor nových studentů. Výše dosaženého vzdělání by měla jasně ukazovat kvalitu a využitelnost pracovníka. Směr našeho školství takový není, některé firmy si tedy při výběru kandidáta nejprve prověří znalost základních počítačových programů jako Excel či Word a pořádá přijímací matematické zkoušky před samotným pohovorem. Článek Vzdělání se nejdříve objevil na Ditchmag.
Vše co děláme, musí být podloženo zkušeností a zodpovědností. Práce musí být provedena poctivě a kvalitně. Ale to samo o sobě nestačí – k tomu všemu je potřeba mít na danou práci vzdělání a zkoušky – nově jsme splnili Osvědčení o získání profesní kvalifik
projít na článekPožadujeme: řidičský průkaz sk. B a T - obojí podmínkou, vzdělání nerozhoduje (výuční list/maturita výhodou), praxe v práci se zvířaty, ochota učit se, spolehlivost. Výhodou vzdělání zemědělského směru, praxe v oboru. Pracovní doba: směnný provoz, krátký
projít na článekVždycky jsem si dávala záležet na vzdělání. Opravdu si nedokáži představit, že bych třeba neměla maturitu. A to byl vždycky můj sen, jediná moje nejnižší podmínka, že jednoduše maturita musí být. Sice jsem samozřejmě chtěla mít taky vysokou školu, ale boh
Podíváme-li se na dnešní svět, vývoj ve všech oblastech jde prudce kupředu z toho logicky vyplývá, že lidi se vzděláním jsou zapotřebí. Bez diplomu se neobejdeme v mnoha oblastech na trhu práce a oborů, kde je nutné prokázat se vysokoškolským diplomem jso
Člověk se vzdělává celý život. A to už od narození až do stáří. Je vlastně celoživotní vzdělání důležité? A jak je to s úrovni v České republice? Už když se narodí malé miminko začíná dlouhou etapu svého života a především učení. Učí se poznávat tvary, zn