Whistleblowing neboli upozornění na možné protiprávní jednání je termín, který je v poslední době hodně skloňován. Jaké povinnosti z něj vyplývají pro jednotlivé subjekty a co a za jakých podmínek lze v rámci whistleblowingu oznámit? Whistleblowing a zákon o ochraně oznamovatelů Dne 1. 8. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Zákonem je upraveno: Podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním jednání Podmínky poskytování ochrany oznamovateli Působnost Ministerstva spravedlnosti ohledně ochrany oznamovatelů Kdo je povinen zřídit vnitřní oznamovací systém? Mezi povinné subjekty, které musí zřídit vnitřní oznamovací systém patří: Veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek s výjimkou obce s méně než 10.000 obyvateli Zaměstnavatel zaměstnávající k 1. lednu kalendářního roku nejméně 50 zaměstnanců Orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmu právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně Orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v oblastech vyjmenovaných v § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 171/2023 Sb. Zaměstnavatel, který není povinnou osobou podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 171/2023 Sb. Zaměstnanci z pohledu whistleblowingu Zaměstnavatelé, kteří k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců, jsou povinni zavést vnitřní oznamovací systém. Za zaměstnance jsou považováni: Zaměstnanci, kteří mají u svého zaměstnavatele pracovní poměr (i zkrácený úvazek) Zaměstnanci pracující u svého zaměstnavatele na dohody konané mimo pracovní poměr Zaměstnanci přidělení agenturami práce Aplikace přechodných ustanovení zákona č. 171/2023 Sb. Vzhledem k datu nabytí účinnosti zákona jsou v letošním roce povinni všechny povinné subjekty (s výjimkou veřejných zadavatelů) zaměstnávající k datu 1. srpna 2023 50 až 249 osob zavést vnitřní oznamovací systém nejpozději do 15. prosince 2023. Kdo je povinným subjektem, je uvedeno v § 8 odst. 1 zákona č. 171/2023 Sb. Jaké jsou povinnosti povinných subjektů? Povinné subjekty musí v rámci whistleblowingu: Zajistit vnitřní oznamovací systém Umožnit oznamovateli podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně, ústně, případně osobně (na žádost oznamovatele) Uveřejnění následujících informací způsobem umožňujícím dálkový přístup: Způsoby oznamování pomocí vnitřního oznamovacího systému Označení příslušné osoby, její telefonní číslo, adresu elektronické pošty nebo jinou adresu určenou pro doručování Informaci, zda povinný subjekt vylučuje přijímání oznámení od osoby, která pro povinný subjekt nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost Provést poučení osoby o právech a povinnostech vyplývajících z tohoto zákona, povinný subjekt s příslušnou osobou sepíšou záznam o poučení Zajistit, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje podle § 20 zákona č. 171/2023 Sb. Zajistit posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou Vyrozumět oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení Přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu v návaznosti na podané oznámení Jaké protiprávní jednání je v rámci whistleblowingu oznamováno? Oznámení obsahuje informace o protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel (fyzická osoba) vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti. Za protiprávní jednání se považuje takové jednání, které: má znaky trestného činu má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100.000 Kč porušuje tento zákon porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblastech vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 171/2023 Sb. Kdo může být příslušnou osobou a jaké jsou její povinnosti? Příslušnou osobou může být pouze bezúhonná, zletilá a plně svéprávná fyzická osoba. Za bezúhonnou osobu je považována osoba, která nebyla odsouzena pro úmyslný trestný čin, nebo v posledních 5 letech pravomocně uznána vinou z přestupku. Bezúhonnost se dokazuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Povinnosti příslušné osoby jsou: přijímat a posuzovat důvodnost oznámení, které bylo podáno prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení plnit pokyny povinného subjektu, ledaže ohrožují a maří výkon její činnosti podle tohoto zákona postupovat při výkonu své činnosti podle tohoto zákona nestranně zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti a to i po ukončení výkonu této činnosti Postup příslušné osoby v případě podání oznámení Příslušná osoba přijímá oznámení písemně, ústně nebo na požádání oznamovatele osobně. Osobní oznámení je povinna přijmout nejdéle do 14 dnů od chvíle, kdy o to oznamovatel požádal. Příslušná osoba musí oznamovatele do 7 dnů vyrozumět o tom, že oznámení přijala. Výjimkou je, pokud oznamovatel požádá příslušnou osobu, aby ho o přijetí oznámení nevyrozumívala nebo by vyrozuměním o přijetí oznámení došlo k prozrazení totožnosti oznamovatele jiné osobě. Příslušná osoba musí posoudit důvodnost oznámení a písemně vyrozumět oznamovatele tohoto oznámení a to do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. Tuto lhůtu je možné prodloužit u složitých případů o 30 dnů a to maximálně dvakrát. Pokud příslušná osoba vyhodnotí, že nejde o oznámení podle tohoto zákona, písemně o tom vyrozumí oznamovatele. Pokud příslušná osoba vyhodnotí oznámení jako důvodné, navrhne povinnému subjektu opatření k předejití a nápravě protiprávního stavu. Neshledá-li příslušná osoba na základě skutečností uvedených v oznámení spáchání protiprávního jednání, nebo zjistí-li, že se oznámení zakládá na nepravdivých informacích, poučí oznamovatele o právu podat oznámení orgánu veřejné moci. Pokuta za vědomě nepravdivé oznámení Pokud fyzická osoba podá vědomě nepravdivé oznámení, jedná se o přestupek, za který může být uložena pokuta až do výše 50.000 Kč.
Seznamte se se zákonem o ochraně oznamovatelů účinným od 1. srpna. V rámci semináře probereme, jaké povinnosti z nové legislativní úpravy pro zaměstnavatele vyplývají, kdo musí zavést vnitřní oznamovací systém podle nového zákona a jak má takový systém vy
projít na článekSeznamte se s aktuálním návrhem zákona, který je v současnosti projednáván v Poslanecké sněmovně. Jelikož se jedná o implementaci evropské směrnice, právní úpravě ochrany oznamovatelů se již v České republice nevyhneme a základní parametry jsou jasně nast
projít na článekDovolujeme si informovat, že se zavedením EET jsou všechny naše prodejny napojeny na tento systém a v souladu se zákonem 112/2016 Sb. uvádíme následující: Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povi
projít na článekVládní koalice se přela, zda budou muset firmy prověřovat i anonymní oznámení. Co si o tom myslí experti?
projít na článekI my na naší prodejně FILLPOINT od 1.3.2017 podléháme elektronické evidenci tržeb. Dovolujeme si tedy na svých stránkách uvést povinné sdělení EET: Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevid
projít na článek