Zdraví je to nejcennější, co máme. Jeho cenu si však většinou uvědomíme, až když ho ztratíme.

Mnohokrát opakované přirovnání, že oheň se lépe hasí v podobě malého ohníčku, vždy platilo, platí a bude platit. Jenže najít nemoc v zárodku se zprvu, a ještě před pár desítkami let, jevilo jako „scifi“. Není to ale tak dávno, co se začaly postupně objevovat medicínské metody, které jsou schopny nalézt nemoc v počátku. První celoplošná prevence, tzv. snímkování „ze štítu“, bojovala proti tuberkulóze. Tato zákeřná bakteriální nemoc se z našeho života ztratila nejen následkem vyhledávání, ale také díky očkování. Dnes bereme jako normální, že posíláme krev a jiné tělní tekutiny na laboratorní vyšetření, docházíme na různé druhy zobrazovacích metod, umíme vypěstovat a tím i odhalit nebezpečné bakterie ze všech částí těla. Nabídka vyšetřovacích metod se neustále rozšiřuje. JENŽE : co je platné, že využíváme stále chytřejší a dražší metody, když jsou ve většině případů využívány tehdy, když už nemoc vypukla. Pokud je nemoc ověřena pomocí novodobých medicínských metod až ve stadiu, kdy má člověk současně zřetelné klinické příznaky, celý pokrok je jen v tom, že je diagnostika precisnější, ale zároveň mnohonásobně dražší. Nabídka vyšetření, které je schopno nalézt nemoc v počátku, ještě před vypuknutím klinických příznaků, se stále rozšiřuje. Je možno odhalit počínající známky cévně-srdečních nemocí, metabolických onemocnění jako je cukrovka, počáteční stadia některých druhů rakoviny. Dokonce čerstvě narozené dítě dnes rutinně prochází několika testy ještě v době, kdy se vyvíjí v děloze a ihned po narození následují další. Šetří se tím mnoha strastem, ale šetří se i v pravém smyslu slova penězi. Na screening zhoubných nádorů prsní žlázy. Přichází 62% žen, což se projevilo poklesem úmrtnosti na rakovinu prsů o 30% Mnozí lidé však setrvávají v myšlenkovém schématu našich babiček. „Nepůjdu na prevenci, ještě by mi tam něco našli“. „Teď chci žít bez starostí a až onemocním, tak to tady prostě zabalím a umřu“. „ Až mi bude zle, dojdu k doktorovi a on mi dá nějakou pilulku.“ Vyhýbání se zodpovědnosti za vlastní zdraví je známka nedospělosti. Víra v pilulky je infekce svého druhu. V postoji ke zdraví se zásadně liší občané, kteří prožili větší část života před rokem 1989 a ti, kteří se okolo roku 1989 narodili. Narodili se jiného světa, který je sice plný příležitostí, ale je také mnohem komplikovanější a tím náročnější pro život. Náhle se zdraví jeví jako poklad, který je třeba ochraňovat. Je pravda, že není možno včas nalézt úplně všechny typy chorob, které nás mohou potkat. Ale na většinu nemocí, které se vyskytují nejčastěji, vyhledávací test máme. Jsou to především již zmíněné laboratorní a zobrazovací metody. Každý praktický lékař je povinen člověka, který se u něj registroval, informovat o možnostech prevence a každý člověk by se v zájmu o své zdraví měl svého lékaře zeptat. Český člověk nejčastěji umírá na některou z cévních nemocí nebo onemocnění srdce. Každý čtvrtý člověk v ČR umírá na nějaký zhoubný nádor. Na obě skupiny nemocí existují dobře propracovaná preventivní vyšetření. Není statisticky podchyceno, kolik lidí si po padesátce nechá změřit krevní tlak a udělat rozbor krve. Za to se ví celkem přesně, kolik lidí chodí na prevenci nejčastějších nádorových nemocí. Screeningu (vyhledávání) zhoubného nádoru tlustého střeva se účastní okolo 25-30% obyvatel, ženy jsou mnohem zodpovědnější, na prevenci jich přijde o 100% více, než mužů. Přitom každoročně onemocní nádorem tlustého střeva asi 4tis. mužů a 4 tis. žen. V prevenci nádorů děložního hrdla se účastní asi 50% žen. Nejlépe navštěvovaný je screening zhoubných nádorů prsní žlázy. Přichází 62% žen, což se projevilo poklesem úmrtnosti na rakovinu prsů o 30%. Ve všech screeningových programech by mělo dojít k nárůstu návštěvnosti, kapacity jsou připravené. Prvním krokem k péče o sebe sama je uvědomit si cenu zdraví. Promyslet si jaká je kvalita života, pokud ho můžeme žít v plném zdraví. Druhým krokem je překonat bariéru strachu a pravidelně si svůj zdravotní stav nechat překontrolovat. Pokud se při kontrole objeví nemoc v zárodku, je reálná naděje návratu zpět do plného zdraví. Navštivte naše moderní mamografické centrum Objednat se The post Zdraví je to nejcennější, co máme. Jeho cenu si však většinou uvědomíme, až když ho ztratíme. appeared first on BUPrague.

projít na článek

„Kdo je zdravý, je bohatý.“

Jednou když vstupovala jedna naše dlouholetá klientka do dveří naší pracovny, prohlásila: „Zdravý člověk si ani neuvědomuje, jaké bohatství má, dokud ho neztratí“. A pokračovala: „Lidé si stále na něco ztěžují, na nedostatek peněz, nedostatek času, na smů

projít na článek

Naše priority

Co bychom dělali bez zdraví? To je otázka, na kterou asi všichni známe odpověď. Zdraví je podle mě to nejcennější, co člověk může mít. Bez zdraví se nikdo neobejde, ať chce, nebo ne. O tom bych vám mohla vyprávět, kolik článků jsem četla na dané téma. Lid

projít na článek

Zdraví si zpravidla uvědomíme až když nás nečekaně opustí

· Nikdo se nestará o to, co funguje Dokud je vše v pořádku a člověk se těší plnému zdraví, tak ho ani nenapadne myslet na to, že by jednou jeho tělo nefungovalo tak jak má a on by musel změnit některé své životní návyky nebo hůře dokonce život sám. Prost

projít na článek

Zdraví je to nejcennější

Zdraví je pro člověka to nejcennější, co má. Právě proto by se o něj měl starat tak, aby bylo neporušené, aby bylo bezproblémové a zkrátka by ho měl udržovat ve skvělém stavu. K tomu mohou pomoci i různé přírodní látky, které obsahují mnoho aminokyselin,

projít na článek

Zdraví zubů ukazuje na celkové zdraví

Výzkum publikovaný v Periodontology 2000 (Anglie) zjistil, že počet zubů, které během života ztratíme, může být klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Osoby, které mají plný počet zubů ještě v 74 letech mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí

projít na článek