Zemřel chilský spisovatel Luis Sepúlveda. Stal se obětí covid-19

Chilský spisovatel, režisér, novinář a politik Luis Sepúlveda zemřel ve věku 70 let. Byl prvním pacientem s diagnózou covid-19 ve španělské provincii Asturie, kde žil, a jedním z prvních pozitivně testovaných v celé zemi. Sepúlveda se začal cítit špatně 25. února, dva dny po účasti na literárním festivalu Correntes dÉscritas, který se konal v Póvoa de Varzim v severním Portugalsku. Byl 48 dní hospitalizován dní v nemocnici v Oviedu, po většinu času byl napojen na ventilátor na jednotce intenzivní péče. Postupně se přidávaly další zdravotní komplikace, až svůj boj s nemocí Sepúlveda 16. dubna v 10:18 prohrál. Luis Sepúlveda od útlého mládí rád cestoval, nejprve s batohem na zádech po Chile a okolních zemích, později po celém světě. V roce 1969 dostal pětileté stipendium na studium dramatického umění v Moskvě, odkud byl po pěti měsících vyloučen „pro nevhodné chování“ za svůj styk s disidenty. V Chile pak vedl studentské hnutí, za vlády Salvadora Allendeho řídil literární řadu, v níž vycházela nejlepší díla světové literatury. Po vojenském převratu byl byl dvakrát zatčen a odsouzen za „zradu a podvratnou činnost“ na doživotí. Byl na dva a půl roku vězněn, Amnesty International pro něj nakonec vymohla změnu trestu na osm let vyhnanství. Po propuštění žil se svou rodinou v exilu v Evropě, naposledy v Gijónu ve španělské Asturii. Několik let cestoval po státech Latinské Ameriky, nějakou dobu strávil také na lodi Greenpeace. Luis Sepúlveda byl autorem řady knih, v českém překladu jich vyšlo šest. Šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek o jeho próze Stín někdejšího času napsal: „Chilský autor tak jako mnoho jeho píšících krajanů se pokouší rozseknout gordický uzel historie své domoviny, jímž je zvolení Allendeho za prezidenta a jeho svržení Pinochetovým pučem v roce 1973. Následné kruté perzekuce namířené proti levici a odchody do exilu tu zůstávají v pozadí. Hrdinové se po obnovení demokracie vracejí v Sepúlvedově próze z různých evropských zemí a svou změněnou vlast najednou nepoznávají. Nejsou schopni navázat vztah s běžným životem a jejich myšlenky se potácejí ve starých ideologických schématech. Jejich vytrženost se projevuje až komickým lpěním na spikleneckých metodách bývalých ilegálních akcí. Kamínek do latinskoamerické mozaiky.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}

projít na článek

Hrdinské putování Jordana Petersona

Jak se obdivovaný guru a nenáviděný provokatér stal obětí zcela moderní formy sebepoškozování

projít na článek

Mezinárodní den památky obětí Holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti

Vzpomínka na všechny oběti holocaustu za druhé světové války.

projít na článek

Den kdy začala druhá světová válka

Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa a jenž se stal s více než 60 miliony obětí dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva.

projít na článek

Slušné a neslušné země

(Britské_listy) Rychlý přehled prohlášení evropských vlád k dnešnímu výročí 7. října ukazuje, kdo měl tolik slušnosti, aby kromě odsouzení útoků Hamásu a uctění památky izraelských obětí zmínil také palestinské (a v některých případech i libanonské) oběti

projít na článek

Zemřel „doyen českých sloupkařů“, novinář Jiří Hanák

V noci na pátek 5. června zemřel ve věku 82 let „doyen českých sloupkařů“, novinář a signatář Charty 77 Jiří Hanák. Jiří Hanák působil po vystudování Filozofické fakulty UK od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, ale po nástupu normalizace musel z

projít na článek