Ve středu 29. dubna 2020 ve věku nedožitých 93 let zemřel JUDr. Miroslav Veverka, někdejší soudce Nejvyššího soudu a autor knih Evoluce svým vlastním tvůrcem – Od velkého třesku ke globální civilizaci a Hledání Boha. Miroslav Veverka (1927) vystudoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity a do začátku normalizace působil jako soudce a pracovník ministerstva spravedlnosti. V roce 1971 musel z politických důvodů opustit justici a až do roku 1989 se živil jako sociální pracovník. V této době se ve volném čase začal věnovat studiu biologie a dalších přírodovědných disciplín. V roce 1990 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu v Praze a po přemístění této instituce do Brna pokračoval jako soudce Vrchního soudu v Praze až do svého odchodu do důchodu v roce 2003. V této funkci řešil i některé mediálně známé kauzy, jako byl případ generála Alojze Lorence, agenta provokatéra Ludvíka Zifčáka či nájemného vraha Jiřího Kajínka. V šedesátých a sedmdesátých letech publikoval řadu článků v odborných časopisech doma i v zahraničí, a to převážně z oblasti kriminologie. Soudce na odpočinku debutoval ve svých 86 letech dílem Evoluce svým vlastním tvůrcem – Od velkého třesku ke globální civilizaci (Prostor 2013), na němž pracoval sedm let. Kniha představuje co do šířky a hloubky zcela ojedinělou syntézu současného stavu vědeckého poznání, a to jak v oblasti přírodovědy, tak i humanitních věd. Pochválili ji filozof Miroslav Petříček, biochemik Václav Pačes či astronom Jiří Grygar: „Šíře záběru autora bere dech a celkové pojetí je aspoň z mého pohledu jedinečné; s ničím podobným jsem se v naší literatuře nesetkal,“ zhodnotil dílo známý český astronom a astrofyzik. Publikace se v následujícím roce dočkala dalšího vydání a prodalo se jí sedm tisíc výtisků. Loni přišel dvaadevadesátiletý Veverka s dalším titulem – Hledání Boha, který opět vydalo nakladatelství Prostor. Autor v něm prostřednictvím esejů představil náboženský svět ve všech jeho různorodých projevech v historii – sleduje vznik a vývoj náboženských proudů a mj. přemítá, jak se náboženství podílí na genezi morálky. „Racionalista zaměřený encyklopedicky načrtnul panorama světových náboženství a provedl tak užitečný krok vůči všem, které téma zajímá, ale kteří nemají trpělivost studovat stovky jiných knih. Ze srozumitelně kladených vět je cítit autorova skepse vůči mysticismu, aniž by ovšem popíral užitečnost náboženství pro emocionalitu lidí,“ napsal o této knize šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek. Miroslav Veverka zemřel doma v klidu. Poslední rozloučení bude v úterý 5. května 2020 v 11 hodin v Ústřední obřadní síni v Praze na Olšanech (hlavní vchod). Zesnulého si lze připomenout v rozhovoru, který s ním před rokem vedl Vladimír Kroc na Českém rozhlase Plus. {loadmodule mod_tags_similar,Související}
Miroslav Veverka encyklopedicky zdařile načrtnul panorama světových náboženství, autorka řady pragensií Kateřina Bečková dbá na jasnou sdělnost svých beletrických textů a klasická postava čínské kultury Lu Sün psal hořké příběhy osamělých a beze smyslu se
projít na článekHity, které nazpíval, zná v Česku každý. O to víc fanoušky skupin Abraxas a Tango zastihla velmi smutná zpráva. Ve věku 71 let zemřel zpěvák a skladatel Miroslav Imrich. Jak informoval deník Blesk, z tohoto světa odešel velmi tragickým způsobem.
Jedná se o maso, které najdeme v horní části pupku, přesněji je to svalový úpon bránice. Hovězí veverka je tvořena dvěma dlouhými svaly, které jsou spojeny podélnou blánou. Tato část zvířete, byla dlouho neobjevena, protože jí je na zvířeti málo. V součas
projít na článekVeverka obecná (Sciurus vulgaris), slovensky veverica obyčejná nebo také drevokocúr, je jedno z nejznámějších a nejroztomilejších zvířat u nás. Kdo by ji neznal? Vyskytuje se v různých odstínech rezavé, šedé nebo černé barvy.
projít na článekBorůvka, Jeskyňka, Píšťalka, Popelka, Veverka a Zlatá Rybička. To byly lásky studenta a později lékaře Štěpána Šafránka, nepoučitelného romantika, který svým vyvoleným skládal poetické básničky, na něž fanoušci hexalogie rádi vzpomínají. Jak si je pamatuj
projít na článek