Dotaz: Dobrý den, má kolegyně, dříve jsem ji považovala za nejlepší kamarádku mě velice zklamala. Před 15 lety jsem ji doporučila místo, které bylo u nás v zaměstnání volné. Nejdříve vše bylo OK, důvěřovala jsem ji, věděla o mě i věci ze soukromí. Postupem času, není to dávno, jsem ji přestala věřit. Zjistila jsem, že si díky mě zjišťuje různé informace, které pak nevhodně použije. Nejvíce mě ranilo, když jsem měla kulaté narozeniny, ona ani nezavolala, já měla dovolenou. Ovšem v práci byla a hned mého kolegu a šéfa podarovala maličkostmi, (narozeniny má v době vánoční). Když se mnou diskutoval nějaký muž a jevil zájem, hned se vetřela do hovoru a následně začala vyhledávat jeho společnost. Když jsem ji viděla já s nějakým mužem, přišlo mi nevhodné dělat to co ona. V době covidové moc nechodila do práce, benevolentní šéf, vždy to uměla nějak podat, a přesto čerpala všechny výhody (stravenky, plný plat). To se nelíbilo nejen mě, ale i jiným kolegyním. Rozumím si s jinou kolegyní, jen si všimla dotyčná, že za ní chodím. Začala k ní chodit do kanceláře a dlouze s ní rozprávět. Prostě tam, kam stočím zájem, ona hned do toho vkládá klín. Je mi to nepříjemné. Když je v práci, zviditelňuje se, aby se o ní vědělo a například se motá i do mé práce, v rámci nějaké výpomoci, která není potřeba. Mám vyšší post, tak se snaží u mých kolegů a šéfa být viděna. Po dlouhé době, chce jít na oběd. Já s ní opravdu nemám chuť jít, nevěřím ji. Jen nevím, zda ji říci věci naplno. Nezavolala jsi mi, šéfovi podlézáš, máš výhody bez chození do práce. Jenže k čemu by to bylo? Neudělá mi další potíže, pomluvy, atd. Zároveň to v sobě dusím, mám chuť ji to říci. Co byste radili a jak se k ní chovat? Děkuji mnohokrát za odpověď. Odpověď: Dobrý den, předně děkuji za důvěru, se kterou se svěřujete s tímto dotazem. Dokážu si představit, že je to pro Vás vyčerpávající a frustrující, protože z toho, jak to popisujete, mám dojem, že Vy se kolegyni snažíte v některých věcech vyhovovat a pomáhat, zatímco její chování vnímáte spíš tak, že Vám háže klacky pod nohy. Jste tak pak v pozici, kdy je zcela přirozené, že můžete cítít frustraci, vztek, lítost. Pak ani není možné, aby komunikace s kolegyní plynule probíhala. Řešíte, zda jí to říct. Dle mého je opravdu nejlepším způsobem, jak situaci posunout dopředu a zároveň si tím nenechat dále ubližovat, je si s kolegyní či kamarádkou promluvit. To zároveň vyžaduje odvahu a také ochotu to udělat. Je proto na Vás, zda to zkusíte. Je však také možné, že i ona zachytává signály, že se ve vašem vztahu něco děje. Pokud se rozhodnete si s kolegyní promluvit, není dobré začít diskuzi hodnotícími výroky (práve např. šéfovi podlézáš), protože to pak povede pouze k dalšímu nedorozumění a nepochopení. Proto když jí to budete říkat, mluvte spíš za sebe a o sobě. To znamená, mluvte o svých pocitech, o tom jak situaci vnímáte a jaké to pak má důsledky na Vaše chování vůči ní. Řekněte, co se Vám nelíbí, klidně to, že když jste minule mluvila s tím můžem, vnímala jste to tak, že se do hovoru nezdovřile přidala, nebo že máte pocit, že pokud se začnete bavit s kolegyní, hned je tam také a klidně řekněte, jak Vy osobně to vnímáte. Vždy je však nutné popsat situaci konkrétně, aby to nebylo útočné a hodnotící, ale aby vzniklo prostředí, ve kterém si lze věci vyříkat. A zároveň je důležité říct, že se Vám to nelíbí. Toto je způsob komunikace, který není agresivní, protože mluvíte pouze za sebe a o svých pocitech a zároveň dáváte najevo, že se Vám toto chvání nelíbí, což je důležité. Tím, že takto otevíráte téma, počítejte i s tím, že Vám kolegyně může říct, že to vnímá jinak, a je to tak naprosto normální, protože i ona má v takové diskuzi, která je rovnoprávná, možnost říct věci za sebe. Je možné, že si tak věci otevřeně vyříkáte a zároveň může vzniknout i prostor pro vzájemné pochopení. Pokud nebudete tímto způsobem diskuzi zpětně otvírat, můžete zkusit reagovat okamžitě na další takovou situaci, ve které budete opět cítit, že se Vám její chování nelíbí. Když bude chtít např. vypomáhat, když to není třeba, řekněte, zcela s klidem a narovinu, že to není potřeba. Věříme, že vám odpověď bude užitečná. Přeje vám klidné dny a vše dobré. Poradna Therapia Příspěvek Zklamání v kamarádství pochází z Tereza Zahrádková (Malimánková) koučink psychoterapie
Koukám, že tady lidé píší své příběhy. Dobrá, napíšu tedy ten svůj. Vraťme se pár let zpátky. Žil jsem si tehdy nadmíru spokojený život. Vystudoval jsem, co mě bavilo, a našel senzační práci v oboru, která mě naplňovala. Najednou mí kamarádi a vrstevníci
Chystáte se nadšeně k moři a automaticky čekáte, že si ho vaše dítě zamiluje stejně jako vy? Abyste nebyli zklamaní. Ne všechny mu propadnou, přestože doma nevylezou z bazénu. Moře je pro mnoho dětí jedna velká neznámá. Je jen na vás, abyste společně uděl
projít na článekDivadelní inscenace podle novely ve formě dopisů mezi dvěma blízkými přáteli, americkým obchodníkem s uměním a jeho někdejším společníkem, který se z USA vrací do meziválečného Německa. Příběh o nejbližším kamarádství s nepředvídatelným koncem se v roce 1
projít na článek„Nedávno mi přišel mi e-mail od autora článku "Vandalismus jako umělecká intervence" (TN 9/2021) Michala Konečného. Zaradoval jsem se a těšil se na slova pochvaly, uznání a snad i ocenění. Jaké zklamání! Co se stalo? Nic zásadního. Pouze jsem si vzal
Pět dní v posledním týdnu v září 2022 jsme strávili na 10. ročníku mezinárodní soutěže Isola del Sole v italském Gradu. Po covidových letech, kdy se veškeré soutěžení ve sborovém zpěvu rušilo nebo v lepším případě odkládalo na lepší časy jsme měli už všic
projít na článek