Zlepšují bezpečnost zahraniční mise naší armády?

Dost značná našich politiků, bezpečnostních analytiků i představitelů ministerstva obrany a generálního štábu je přesvědčena, že krize se musí řešit co nejdál od našeho domova. A daří-li se to, jsou za to vojáci povyšováni a vyznamenáváni. Jistě v souladu s naší současnou bezpečnostní a vojenskou politickou a členstvím v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Česká republika se tak podílí na udržování míru a bezpečnosti ve světě. Tato strategie vychází z myšlenky, že budeme-li řešit krize daleko od našeho domova, tak se nepřiblíží k nám. To je jistě pravda. Navíc naši vojáci získají mnoho cenných zkušeností v náročných podmínkách, v některých případech i bojových. Ale přesto stojí za to se nad touto strategií kriticky zamyslet. Zhodnotit téměř dvacetileté období od 11. září 2001, jaké přineslo nejen klady, ale i zápory. Zvláště v konfrontaci s tím, jaké ztráty na životech a zdraví to stálo nejen vojáky, ale zejména civilní obyvatelstvo. A také jaké obrovské náklady si to i v době ekonomické krize vyžádalo. Například jen v USA podle prezidenta Donalda Trumpa osm biliónů dolarů, více než třetinu státního dluhu. Vedlo to zároveň k vážným pohybům obyvatelstva v Afghánistánu, Iráku, Íránu, Sýrii, Libyi a v dalších zem. Je otázkou, získalo-li si tím západní společenství opravdu očekávanou prestiž. Není možné přehlédnout, k jakým podstatným strategickým změnám za posledních třicet let došlo. V prvním desetiletí jsme se chtěli soustředit na obranu naší republiky a euroatlantického prostoru. Ale od přelomu století byly rozhodující aktivity v zahraničních misích, při nichž docházelo, zjednodušeně řečeno, k tzv. afghanizaci armád, a to se všemi důsledky, které nyní modernizací armády napravujeme. S postupným koncem lokálních válek by se dalo předpokládat, tedy nedojde-li například ke konfliktu s Íránem, Severní Koreou či Venezuelou, vrátíme se ke strategii obranné. Někteří bezpečnostní a vojenští experti však upozorňují, že při modernizaci armád se vytvářejí jednotky a nakupují zbraňové systémy (výsadkové brigády, bojové vrtulníky ap.), které se dají spíše než v obranném boji využít při jiných ozbrojených operacích včetně útočných. Týká se to z pěti potenciálních prostředí válečných konfliktů hlavně pozemních a leteckých sil (moře ani vesmír neovládáme), ale ne kyberprostoru, kde kvůli neodpovídajícím aktivitám Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost máme vážné problémy s nedostatečnou ochranou komunikace (například ministerstvo zahraničí, benešovská nemocnice, OKD). Náprava nebude jednoduchá. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

projít na článek

Ultraortodoxní židé na protest proti povolání do armády zablokovali dálnici

Tel Aviv Stovky ultraortodoxních židů dnes na dvě hodiny zablokovaly hlavní dálnici ve středním Izraeli, informuje agentura AP. Muži protestovali proti rozhodnutí nejvyššího soudu z tohoto týdne, na jehož základě mají být povoláni do armády. Ultraortodox

projít na článek

Vláda České republiky schválila usnesením č. 66 Strategii prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020

Seznamte se s novou Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020. „Je prokázáno, že dobře naplánované strategie prevence kriminality nejenže předcházejí trestné činnosti a viktimizaci, ale podporují bezpečnost společnosti a při

projít na článek

Ranné správy 21.9.2016

Klíčové události • Slovensko: Míra nezaměstnanosti v srpnu stagnovala na 9,4 %. • ČR: Zahraniční dluh ČR ve 2. čtvrtletí letošního roku vzrostl o 132,8 mld. korun na 3,35 biliónu korun a v relaci k HDP zahraniční zadlužení vzrostlo na 72,1 %. • Německo:

projít na článek

Ranní zprávy 21.9.2016

Klíčové události • ČR: Zahraniční dluh ČR ve 2. čtvrtletí letošního roku vzrostl o 132,8 mld. korun na 3,35 biliónu korun a v relaci k HDP zahraniční zadlužení vzrostlo na 72,1 %. • Německo: Ceny v průmyslu v srpnu poklesly o 0,1 % m/m a o 1,6 % r/r. • M

projít na článek

Český (ne)zájem: Mali a budoucnost Evropy

Vláda žádá Poslaneckou sněmovnu o schválení nové mise naší armády. Měli bychom vyslat až šedesát vojáků do Maghrebu, konkrétně do Mali, Nigeru a Čadu, aby pod francouzským vedením bojovali spolu s vojáky z několika dalších evropských států proti islamisti

projít na článek