Na základě Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 94/2023 Sb. ze dne 17. března 2023 se s účinností od 1. května 2023 do 30. dubna 2024 mění rozhodná částka pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Výše rozhodné částky od 1. května 2023 Účinnost tohoto sdělení je od 1. května 2023 do 30. dubna 2024 a výše rozhodné částky je 40.353 Kč. Tuto částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Podmínky pro uplatnění mzdových nároků Mzdové nároky si může uplatnit zaměstnanec, jehož zaměstnavatel je v platební neschopnosti u Úřadu práce a to písemnou žádostí. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci, včetně doplatku podle § 9 odst. 7 zákona č. 118/2000 Sb., nesmí přesáhnout za 1 měsíc 1,5 násobek rozhodné částky. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu zaměstnavatele. Lhůta pro uplatnění mzdových nároků Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, vyvěsí Úřad práce ČR na své úřední desce neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví. Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy jsou informace zveřejněny na úřední desce Úřadu práce ČR. Vláda může v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit. Pokud uplatní své mzdové nároky u Úřadu práce alespoň 1 zaměstnanec, Úřad práce vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Termín a způsob uspokojení mzdových nároků Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků, Úřad práce ČR do 10 dnů od předložení tohoto vykázání oznámí zaměstnanci termín a způsob uspokojení mzdových nároků a předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě. Úřad práce před uspokojením mzdových nároků zaměstnance z nich provede srážky a odvody, které měl provést za zaměstnance zaměstnavatel za příslušná měsíční období. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž oznámí ČSSZ a zdravotní pojišťovně výši pojistného a údaje o zaměstnavateli, za jehož zaměstnance uvedené pojistné odvádí.
Na základě zákona č. 455/2022 Sb. došlo od 1. 1. 2023 ke změně v archivaci mzdových listů a účetních záznamů o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění. Zákon č. 455/2022 Sb. Od 1. 1. 2023 došlo ke změně v archivaci mzdových listů a účetních
projít na článekV souvislosti s nařízením vlády č. 290/2022 Sb., zveřejněném ve Sbírce zákonů dne 30. 9.2022, dochází ke změnám ve zdravotním pojištění pro rok 2023. Dojde ke změně vyměřovací základu nejen u OSVČ, ale i u osob bez zdanitelných příjmů a zaměstnanců. Změna
projít na článekMinimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění (MVZ na ZP) je minimální částka, ze které musí zaměstnanec odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Jaká je výše minimálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění? Výše minimálního vyměřovacího zákl
projít na článekJinou zdravotní pojišťovnu si mohou zaměstnanci vybrat jednou za 12 měsíců, a to vždy právě na začátku července nebo v lednu. Jak postupovat při změně pojišťovny a jaké má v souvislosti s tím povinnosti zaměstnanec a zaměstnavatel? Kdy lze změnit zdravot
projít na článek„Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené; to neplatí v případě, kdy by byl zaměstnanec povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v
projít na článek