Kromě úroku z prodlení, který jsem rozebíral v posledním příspěvku, existuje poplatek z prodlení. Jeho právní úprava doznala v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku změn, a to jak co do výše jeho sazby, tak co do případů, ve kterých se uplatňuje. Podle starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. mohl poplatek z prodlení požadovat pronajímatel po nájemci, který nezaplatil nájemné nebo úhradu za služby poskytované s užíváním bytu do pěti dnů po splatnosti těchto plateb, nebo po nájemci, který byl v prodlení s vrácením movité věci, kterou si pronajal na základě smlouvy o podnikatelském pronájmu věci. Uplatnění nároku na poplatek z prodlení vylučovalo možnost uplatnění úroku z prodlení. Výše poplatku z prodlení činila dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 2,5 promile z dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 25,- Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Přepočteme-li tuto sazbu na roční úrokovou míru, dostaneme se k výši 91,25% ročně. Jiná výše poplatku z prodlení nemohla být dohodnuta. Nový občanský zákoník č.89/2012 Sb. se sice o poplatku z prodlení nezmiňuje, v souvislosti s jeho přijetím vyšel zákon č. 67/2013 Sb., který nabyl účinnosti stejně jako nový občanský zákoník dne 1. 1. 2014 a kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (to je i název tohoto zákona). Těmito plněními (službami) se rozumí zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu, tedy plnění poskytovaná s nájmem, za která nájemce platí zálohově. Poplatek z prodlení je možno vyúčtovat tehdy, ocitne-li v prodlení poskytovatel nebo příjemce služeb (tedy pronajímatel nebo nájemce) s peněžitým plněním za služby, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti. Nájemce se může ocitnout v prodlení s placením záloh za služby nebo s placením nedoplatku za poskytnuté služby na základě vyúčtování záloh za služby, pronajímatel se může ocitnout v prodlení s vrácením přeplatku záloh za poskytnuté služby na základě jejich vyúčtování. Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby je pronajímatel povinen vyúčtovat vždy za zúčtovací období a vyúčtování je povinen doručit nájemci nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou pronajímatel a nájemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování nájemci. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Přepočteme-li tuto sazbu na roční úrokovou míru, činí výše poplatku z prodlení 36,50% ročně. Porovnáme-li výši poplatku z prodlení s výší úroku z prodlení 8,05% p.a., je výše poplatku z prodlení 4,5 násobkem úroku z prodlení. Dlužní-li nájemce jak nájemné, tak zálohy za služby, je nutno tyto platby v žalobě rozlišit a z dlužného nájemného požadovat úrok z prodlení, zatímco z dlužných záloh za služby požadovat poplatek z prodlení. JUDr. Ing. Miroslav Nosek, advokát
Po dlužníkovi, který svůj peněžitý dluh řádně a včas neplní, může věřitel, který splní své povinnosti, požadovat úrok z prodlení. Jeho výpočet se však mění podle toho, jaká právní úprava platila v době, kdy se dlužník v prodlení ocitl. Úrok z prodlení pří
projít na článekS účinností od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává stejná, i když se p
projít na článekKabelová televize Kopřivnice, s.r.o. je nucena vlivem nárůstu vstupních nákladů a inflace v České republice změnit po 3 letech cenu Základní a Rozšířené televizní nabídky. Od 1. října 2022 bude výše měsíčního poplatku za Základní nabídku 119 Kč a za Rozší
projít na článekOtázka: Soud rozsudkem zrušil část změny územního plánu. Musíme pořídit úplné znění, které rozsudek zohlední nebo to můžeme udělat až s jinou změnou územního plánu? Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon v § 114 řeší následky zrušení územně plánovací dokum
projít na článekNasazení verze 2.0 do testovacího prostředí – změny ze dne 21.11.2023 Byla nasazena verze 2.0 do testovacího (QA) prostředí STC. Předmětem změn ve verzi 2.0 jsou úpravy související s aktualizovaným prováděcím nařízením, jde o povinné změny k 21.12.2023. P
projít na článek