Celkem ve třech spolkových zemích sousedního Německa – v Sasku a Braniborsku 1, září a o necelé dva měsíce později v Durynsku – proběhnou v krátké době volby do regionálních parlamentů. Zdálo by se možná, že jde o lokální záležitost. Vzhledem k tomu, že Německo má federativní uspořádání, je váha jednotlivých spolkových zemí poměrně významná a politické strany jim věnují značnou pozornost. Navíc se tyto troje volby konají v tzv. nových spolkových zemích, tedy v bývalé NDR. A tam jsou i po třiceti letech od sjednocení přece jen proti západu země poněkud rozdílné politické preference. Všude hrozí úspěch AfD – Alternativy pro Německo. Čistě z geografických důvodů je pro českého pozorovatele nejzajímavější Sasko. Je takříkajíc za rohem. Když se procházíte v Drážďanech po Prager Strasse (Pražské ulici), patří čeština mezi nejčastější jazyky, které uslyšíte. Doposud byla v Sasku nejsilnější CDU, která tradičně stavěla předsedu vlády. Nyní je jím Michael Kretschmer, sympaticky vypadající mladý politik. Ale nemá a nebude to mít jednoduché. Díky významné hospodářské pomoci ze západní části Německa zvládlo Sasko přechod do nové doby poměrně úspěšně. Dvě hlavní metropole – Drážďany a Lipsko – vypadají velmi dobře. Velké investice do infrastruktury napojily spolkovou zemi na zbytek Německa. A Sasko jako tradiční průmyslová země nestála stranou celkového rozvoje. Velké německé firmy využily tamní potenciál kvalifikované pracovní síly a usídlily tam atraktivní výrobní programy. Vznikla řada nových firem, které vláda cíleně podporuje. Chybí deset procent Když ale srovnáte výsledek posledních voleb v roce 2014 se současnými odhady, vypadá to pro doposud vládnoucí CDU dost hrozivě. Sice si stále udržovala i v posledních průzkumech týden před volbami 1. září náskok. Volilo by ji 29,3 procenta občanů, ale proti roku 2014 ztratila více než 10 procent podpory. O více než 15 procent proti tomu vzrostla podpora AfD (Alternativa pro Německo) na zhruba 25 procent. Roste i Strana zelených a naopak klesají preference sociální demokracie a levicové strany Linke. Přitom proti Alternativě se vede velmi cílený a důsledný politický boj. Nejenom že je označována za ostře pravicovou a nechybí přirovnávání k neonacistické NPD. Saský volební výbor se dokonce pokusil této politické straně omezit počet kandidátů, které mohla do voleb postavit z navrhovaných 61 na 18 s odůvodněním, že jejich výběr nebyl proveden formálně řádným způsobem. Teprve odvolání k saskému Ústavnímu soudu straně umožnilo kandidovat celkem 30 politikům AfD. {loadmodule mod_tags_similar,Související} {mprestriction ids="1,2"} Pro CDU to není vůbec jednoduchá situace, protože podle všech předvolebních průzkumů za hlavní problém označují oprávnění voliči dvě témata – u voličů mezi 18 a 44 lety je to životní prostředí a od 45 let jsou to imigranti, kteří jsou ovšem politicky korektně nazýváni uprchlíky. V obou případech jsou to dvě konkurenční strany – Zelení a AfD, které tato témata mají na prvním místě ve svých volebních programech. Je problém Maaßen? CDU v Sasku se navíc zmítá v určitých vnitřních problémech, které jsou ale přímým odrazem situace v celém Německu. Ten problém se jmenuje Maaßen. Bývalý šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy po šesti letech v této funkci skončil loni po konfliktu s vyhodnocováním informací kolem útoku v Saské Kamenici, při kterém dva azylanti napadli nožem Daniela H. a usmrtili ho. Problémem se stalo vyhodnocení navazující situace, která byla zejména levicovou částí politického spektra vyhodnocena jako „hon na imigranty“. Hans-Georg Maaßen to odmítl a musel svoji funkci opustit. To je ostatně dost zajímavá výpověď o politické situaci v Německu. Maaßen sice chvíli mlčel, ale právě v souvislosti s volbami v Sasku se na politické scéně objevil znovu. Spolu s dalšími členy CDU založil tzv. Hodnotovou unii, která požaduje návrat CDU k jejím klasickým hodnotám. A především říká, že nevstoupil do CDU proto, aby souhlasil s příchodem miliónů imigrantů, přičemž u většiny z nich se vůbec neví, kdo jsou. Oslovil tím nemalou část německé veřejnosti, a tak si ho místní organizace CDU v Sasku začaly zvát na předvolební schůze. CDU vlastně nevěděla, co si počít. Potácela a potácí se mezi potřebou politické korektnosti a skutečnými náladami ve společnosti. Šéfka CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová se dokonce pokusila Maaßena navrhnout k vyloučení z CDU, ale rychle od toho ustoupila. A současný předseda saské vlády Kretschmar sice všude říká, že on pana Maaßena k volbám nepozval, ale nejsem si jistý, zda ve skrytu duše není rád, že je tu člen CDU, který svými názory na imigraci přece jen může něco postavit proti AfD. Nejisté možnosti koalic Výsledky voleb v Sasku lze jen těžko odhadovat, protože se dá téměř s jistotou počítat s tím, že ve výzkumech se dotazovaní nebudou úplně svobodně vyjadřovat ke svým volebním preferencím. Tlak médií je v tomto směru nebývalý. I když CDU volby vyhraje, výsledek AfD bude takový, že složit koalici, ve které by neměla AfD být, nebude vůbec jednoduché. A koalici s AfD Kretschmer jednoznačně vyloučil. Strana zelených sice nepochybně dosáhne na zajímavý počet mandátů, ale pro CDU to také není jednoduchý partner. Předseda vlády Kretschmer Zelené označil v rozhovoru pro Der Spiegel za stranu zákazů, která nemá žádný pozitivní program. A pak už zbývají jen klesající sociální demokraté a levicová strana Linke. Rozdělení mandátů v saských volbách bude sice jednoznačně reflektovat politickou situaci v této spolkové zemi. Současně ale naznačí, jak se bude dál vyvíjet celé Německo. Preference v západních spolkových zemích sice nejsou identické s těmi na východě, ale německá politika byla vždy velmi pragmatická a dokázala poměrně přesně pojmenovat a prosazovat to, co lze označit za německý národní zájem. A to určitě nejsou otevřené hranice imigraci, sankční konflikty s Ruskem a Čínou a nerozvážná klimaticky podmíněná hospodářská politika. Uvidíme. {/mprestriction}
Podle posledního průzkumu agentury STEM by KSČM překonala pětiprocentní hranici a dostala by se tak do Poslanecké sněmovny. Stoupají také preference hnutí Přísaha a Motoristé sobě, tedy uskupení, která uspěla ve volbách do Evropského parlamentu. Naopak pr
projít na článekKlíčové události • ČR: Podle průzkumu Ministerstva financí růst HDP v nadcházejících letech zpomalí z letošních 3,5 % na 2,5 % v roce 2021. Dojde i k posilování koruny vůči euru až na 23,80 CZK/EUR v roce 2021. • Eurozóna: Spotřebitelská důvěra v dubnu op
projít na článekKlíčové události • Eurozóna: Spotřebitelská důvěra v dubnu oproti březnu vzrostla o 0,4 procentního bodu. • Německo: Ceny průmyslových výrobců v březnu vzrostly o 0,1 % m/m a o 1,9 % r/r. • ČR: Podle průzkumu Ministerstva financí růst HDP v nadcházejících
projít na článekKlíčové události • ČR: Maloobchodní tržby v srpnu vzrostly o 5,1 % r/r. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky: Vítězství slaví koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), ANO skončilo těsně druhé. • Německo: Bilance zahraničního obchodu skonč
projít na článekCo se týče mocenského vlivu, vyhrál volby do Evropského parlamentu Alexandr Vondra (ODS). V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl politolog Jan Kubáček. Andrej Babiš (ANO) podle něj může slavit na domácí politické scéně, ale v...
projít na článek