Fullgas - Čtyři chlapi, čtyři motorky a celej Svět
Fullgas - čtyři chlapi, čtyři motorky a celej Svět k dispozici
- Zařazení: Různé
Fullgas - čtyři chlapi, čtyři motorky a celej Svět k dispozici
Fotky jsou ve fotogalerii zde: http://fullgas.cz/fotogalerie/ povídání je zde: http://fullgas.cz/albanie-2016/ . Příspěvek Přidali jsem nové fotky a povídání z Albánie 2016 :) pochází z Fullgas
Když si představíte strávit s někým 3 měsíce na cestách, asi si řeknete, že to nejde, že se s tím někým pozabíjíte. Já mám to štěstí, že nejezdím s někým, ale s FullGas. I když to byla naše nejdelší štreka, je to stejné jako roky předtím. Spousta dřiny, v
Po celonoční náloži vlaků jak z Moskvy tak z Minsku jsme rádi, že se hneme. Minsk je za humny. Milionové město pro nás bylo překvapení. Žádná šeď, žádný beton. Opravené bulváry bez zbytečných okázalostí navozují příjemnou atmosféru. Žádná propaganda, žádn
Rusko je obrovská země. Co nás překvapilo nejvíc, je hrdost každého Rusa a jeho vyhraněný názor. Aby to člověk pochopil, musí se tu narodit. Názor obyčejného Rusa je samozřejmně ovlivněn zdejší propagandou, ale hlavní jejich sílu vidím v historii a veliko
Ráno je na pokoji mlha. Celou noc se v pokoji sušily naše hadry. Přemluvili jsme recepční, aby nám pohlídali věci během naší prohlídky Moskvy. Trochu nás překvapilo, že je nanosili do sklepa. Vždyť jsme je v Ulaanbaataru prali! Skáčeme na metro a jedeme n
Ráno je úkol zase stejný. Najet 600 km. Dnes to máme s podmínkou do 15.00. Pak hrajeme hokej. Do tohoto kvapíku neustále prší. Chvílemi není skoro nic vidět. Do oběda najedeme něco přes třista. Krásný motorest na nás dýchl teplem a studeným Kozlem. Nenápa
Ráno nás konečně YE pustil ze svých drápů. Vzhledem k tomu, že máme den skluz, ordinujeme si 600 km. Z kraje to trochu dře, ale po kávičce se nám konečně přihlásí všechny smysly a my ho valíme o stošest. Potkáváme další hranici. Tentokrát tu největší. Po
Z rána máme na pilno. Dnes je první volný den po dlouhé době a my musíme dohnat reportážní skluz. Během dopoledne si tedy rozdělíme naše tradiční role. Já s Dezim reportujeme, Aleš si čte a Vlastík šel mačkat svůj telefon. Po obědě máme všichni hotovo a v
Po denní kůře v Polsku chceme už dom. Sedáme na stroje a pouze se dvěmi krátkými zastávkami míříme tam, kde je nám nejlíp. Domů. Naši státní hranici náčelník úspěšně míjí. Vrací se k nám na fotku a vypráví, jak je u nás. Nemůžeme se dočkat a všichni po dv
Po 20 000 kilometrech a 70-ti dnech se blížíme do našeho cíle, domů. Naše cesta se uskutečnila díky našim dětským duším, ale také díky lidem, kteří nám pomáhali z domova nebo na cestě. Hlavní dík patří našim rodinám a zejména našim drahým ženám, které na