Františkánská rodina sdružuje všechny řády a kongregace a církevní sdružení, které se hlásí ke sv. Františkovi z Assisi.
Co mne trápí ja sebelítost, izolaci, předstírání, že mě nic nebolí, srovnávání, zatvrzování se, stání před soudem (i když je to určitě dobrý pocit). Ale našla jsem cestu v soucitu se sebou i s druhými, zachování otevřeného srdce ve chvílích, kdy se chci
Kontemplace nám umožňuje přístup k našemu právu, které na nás čeká od narození. Pokud na této cestě setrváme, poznáme, že jsme pouhým zrnkem písku, i když nádherným zrnkem písku, v tomto úžasném vesmíru. Jsme jeho součástí, a tudíž i účastníkem. Pro duši
„Nepřetržitá vnitřní modlitba Ježíšova je neustálé nepřerušované vzývání božského jména Ježíš rty, v duchu, v srdci, při vytváření myšlenkového obrazu Jeho stálé přítomnosti a vyprošování Jeho milosti při každém zaměstnání, v každé době, na všech místech,
Bůh právě teď promlouvá ke všem věcem, a kdyby Bůh s tímto promlouváním přestal, všichni bychom zmizeli. Snažíme se tedy ztichnout natolik, abychom mohli slyšet, jak k nám Bůh promlouvá. Jak se mohu stát tak tichým, abych mohl slyšet, jak Bůh promlouvá k
Svatý Symeon nám říká: „Představte si, že se díváte do svého vlastního srdce“. Díváme se do vlastního srdce nejen jako do centra emocí, ale jako do místa, kde se rozlévá a dotýká neustálá, sebe darovací přítomnost Boha i nás v naší nicotě bez Boha. V naše
Stejně jako ta malá rybka, která zoufale plave a hledá vodu, i my - slovy žalmu 103 - „plaveme v milosrdenství jako v nekonečném moři“. Milosrdenství je Boží nitro obrácené ven, aby udržovalo viditelný a stvořený svět v nezlomné lásce. Článek Všudypřítom
Milovali jsme? Milovali jsme život? Milovali jsme sami sebe? Milovali jsme Boha a milovali jsme své bližní? Soustředit se na to nám zabere skoro celý život a nezbude nám moc času na to, abychom se starali o to, co dělají nebo nedělají ostatní lidé. Naším
Francisca de Osuna OFM (1540): Snažte se zůstat pod svými myšlenkami, nebojujte s nimi ani na ně nemyslete. Udržujte se na hlubší úrovni, než je vaše mysl, třeba v hrudníku, solárním plexu nebo dechu; zůstaňte ve svém tělesném já. Odolejte jakékoli touze
Ale [Ježíšova] modlitba - tento neustálý návrat k přítomnému vědomí lásky - mě začala uzdravovat. Vždycky budu vděčná Sophii za to, že mi dala ten impuls a že jsem mohla tuto modlitbu opakovat tak dlouho, dokud jsem necítila, jak se moje duše opět spojuje
okaždé, když dojde ke sklouznutí k jiným myšlenkám, než je Ježíšova modlitba, je to milostivá příležitost, jak se znovu obrátit k Bohu, který nás miluje v naší neschopnosti. Klid této modlitby není klidem, který bychom zdokonalovali ve své schopnosti sedě