Katalog archeologických památek na území České Republiky.
Jeskyně Býčí skála Poloha. Jeskyně Býčí skála se nachází na sv. straně Josefovského údolí ve stejnojmenném skalním masivu nad Křtinským potokem, spojeným s potokem Jedovnickým. Býčí skála byla původně vývěrem Jedovnického potoka. Spolu s Rudickým propadá
Mapa ČR slouží k rychlé filtraci lokalit na území jednotlivých krajů. Vyberte si myší region, o který se zajímáte a kliknutím obdržíte seznam lokality (oppida, hradiště, atp.) zpracovaných na archeolog.cz. Pro prohlížení mapy je potřeba Flash přehrávač, v
V této rubrice naleznete hradiště, výšinná sídliště, jeskyně, oppida, pohřebiště, sídliště, sakrální prostory, depoty, mohylová pohřebiště a další. Seznam lokalit je řazen abecedně. Každá lokalita obsahuje popis lokace, její dataci (pokud je to možné), po
Sídliště chamské kultury z pozdní doby bronzové. Sídliště lidu chamské kultury z pozdní doby bronzové na jihovýchodním svahu nápadné vyvýšenině na buližnikové skále s terasovitými plošinami na vrcholu. Při výzkumu zde byly nalezeny zlomky keramiky, vypá
Pohřebiště lidu lužické kultury z doby bronzové. Jeřické mohylové pohřebiště se nachází v katastru obce Třebovětice a Votuze v poloze zvané Třešňovka. Na jižním svahu částečně zalesněného návrší se původně nacházelo asi 200 mohyl. Většina z nich však byl
Tunelovitá jeskyně ve svahu vrchu Jelence, nad Křtinským potokem, který jí kdysi protékal. Sloužila jako dočasné sídliště lovců ve starší době kamenné (paleolit). Při archeologickém výzkumu zde bylo nalezeno velké množství kostí pleistoceních fosilních sa
Výšinné sídliště chamské kultury Bzí naleznete na sluncem prohřáté vrcholové partii v lese ukrytého, avšak překvapivě výrazného a mohutného buližníkového skaliska Velká skála nedaleko obce Bzí. Přestože povrchové stopy osídlení tohoto sídliště již zanikly
Keltské oppidum Staré Hradisko je jednou z nejvýznamnějších a nejzajímavějších památek keltského období na Moravě. Je zmiňováno již v 17. století v souvislosti s jantarem, který zde byl nalézán. Množství nalezeného jantaru v prostoru oppida svědčí o jeho
Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí. Při této „zlaté horečce“ byl
Pověstmi opředená hora Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také hradiště z pozdní doby halštatské, stále v terénu dobře patrné, přestože byl terén vrcholu hory v průběhu časů několikrát upravován. Pátrání po tajemstvích hlubin Velkého Blaník
Babí, Kudrnáčova a Zemanova pec na hoře Kozákov s nálezy dílen na opracování kozákovských kamenů z pozdní doby kamenné. Popis lokalit. Jeskyně lokality Vesec pod Kozákovem se nacházejí na severozápadním a západním svahu hory Kozákov (744 m n.m.). Jedná se
Hradiště Hradec u Němětic - umístěné na ostrožně nad Volyňkou bylo osídleno ve dvou obdobích - v době železné a v době hradištní a v obou obdobích bylo významným sídlem aristokracie a strážilo obchodní stezku ze Solné komory. Díky ojedinělému systematické
Sídliště lidu chamské kultury z pozdní doby bronzové. Výšinné sídliště se nalézá na 20 m vysokém a 300 m dlouhém hřebeni západní strany kopce Kámen, nad údolím Úslavy. Strmé svahy lokality zajišťovali obyvatelům bezpečí, aniž by místo museli ohrazovat. V
Markvartice - jedna z mála prozkoumaných lokalit typu čtyřúhelníkových valů využívaných Kelty, tzv. Viereckschanzen, na našem území. Funkce takovýchto valů byla zřejmě kultovní a shromažďovací. Lze usuzovat i na význam paleoastrologický. Valy v Markvartic
Záhadami opředené hradiště Obří hrad, které „činí dojem, jako by tu vše, (…), bylo bývalo rozkotáno nějakou velkou přírodní katastrofou, otřesem nebo otřesy a sesuvy...“(Šimek, 1950,1966), se nachází v severní části šumavského hřebenu s názvem Valy a je..