Božena Němcová – rozená Panklová (1820 – 1862)

Česká spisovatelka se narodila roku 1820 ve Vídni. Měla celkem dvanáct sourozenců, ale dospělosti se jich dožilo pouze šest. Božena Němcová byla zakladatelkou české novodobé prózy. Ve svých sedmnácti letech byla provdána za úředníka finanční stráže Josefa Němce, jenž byl o mnoho let starší. Jejich první léta po sňatku byla ve znamení permanentního stěhování. V tomto kočovném období Božena Němcová porodila čtyři děti. Po usazení se s celou rodinou poté v Praze začala věnovat psané tvorbě a brzy se stala slavnou. Původ této ženy je stále obestřen záhadou. Jedná se bezpochybně o jednu z velmi výrazných autorek české obrozenecké éry a současně zakladatelky české prózy není zcela objasněn. Dle některých odborníků se jedná o nemanželskou dceru kněžny Kateřiny Zahaňské či její sestry Dorothey. Rovněž tak jsou pochybnosti ohledně roku narození. Údajně dle oficiálního zdroje se narodila nakonec jako Novotná a později Panklová ve Vídni, kde vyrůstala právě v rodině Panklových v Ratibořicích.   Zásadní vliv na Boženu Němcovou měla výchova babičky Magdalény Novotné, která byla zcela obyčejnou venkovskou ženou. Za svůj osobní půvab vděčí Božena Němcová poznání a stýkání se s mnoha představiteli české kultury a stejně tak i s představiteli vlastenecké inteligence. Do této společnosti se dostala, když bydlela v Praze. Díky pobytu na Chodsku zase přišla do každodenního stylu s konvenčním lidovým světem a jeho tradicemi. Božena Němcová a její pracovní činnost neboli tvorba   Božena Němcová byla osobou přispívající do celé řady časopisů zaměřených jak na poezii, tak i do časopisů věnující se povídkové tvorbě, cestopisných článků, pohádek a hádanek. Veškerá lidová vyprávění Boženou Němcovou byla inspirací pro sedm svazků Národních báchorek a pověstí a deset svazků Slovenských pohádek a pověstí. Jedná se především o interesantní beletrii a zpracování pohádkových námětů.   Zároveň je význačnou autorkou jak cestopisných i národopisných črtů. Za zmínku stojí „Obrázky z okolí Domažlického“. Stejně tak je autorkou realistických povídek, které pochází z venkovského prostředí, jako je například Divá Bára, Pohorská vesnice, Pan učitel, Baruška, Chudí lidé, Pohorská vesnice apod. Za vrchol její tvůrčí práce je považována nesmrtelná Babička. Jedná se o povinnou školní četbu. Námět knihy je i ve filmovém zpracování.   Závěrem   Psal se rok 1861, kdy se Božena Němcová definitivně rozešla se svým manželem Josefem Němcem. Po tomto rozchodu odcestovala do Litomyšle. Záměrem bylo, že chtěla redigovat veškeré své spisy, což se však bohužel již nestalo. Na konci listopadu byla z Litomyšle převezena Josefem Němcem do Prahy. Poslední své Vánoce strávila v kruhu rodinném se svými dětmi. O necelý měsíc záhy zemřela zcela vyčerpaná. Je pochována v Praze a to na hřbitově na Vyšehradě. Článek Božena Němcová – rozená Panklová (1820 – 1862) se nejdříve objevil na Hastall.

  • Web: Hastall
  • Aktualizace: 21.6.2023
projít na článek

Nach Wien? Nach Wien, nach Wien!

John D. Rockefeller, George Sand a Božena Němcová – tyto tři historické postavy posadila Radka Denemarková do vlaku, symbolu pokroku a industrializace, aby na jejich životech ukázala, jak výrazně se mohou osudy lidí ve stejné době lišit. Protože mnohé je

projít na článek

B. Němcová v knihovně

V únoru se mohou návštěvníci pobočky Městské knihovny v Praze na Petřinách seznámit s výběrem prací na téma Život a dílo spisovatelky Boženy Němcové. Místo vernisáže proběhne setkání se čtenáři a to ve čtvrtek 1. února od 17 hodin. Všichni jste srdečně zv

projít na článek

Literární kavárna v Týnské B. Němcová a K. H. Borovský

V pátek 1. března v 17 hodin se uskuteční vernisáž naší oblíbené kolekce, věnované Boženě Němcové a Karlu Havlíčku Borovskému. Tentokrát ozdobí stěny Literární kavárny v Týnské uličce, nedaleko od Staroměstského náměstí. A chystá se i hudební překvapení.

projít na článek

Zrcadlo udatnosti

Michal Silorad Patrčka - ed. Karel Řezníček Naposledy upraveno: 03.01.2022 Následující texty publikované roku 1820 dosti nepravidelně a nesourodě v týdeníku Čechoslaw se zdají být všechny letopisně patřit do roku 1809 a lze jen litovat, že jejich autor

projít na článek

Tajemství lipského pomníku knížete Schwarzenberga a další pamětihodnosti

Karel Řezníček Naposledy upraveno: 15.04.2021 »Kdo se vrací do Lipska, musí bezděčně zastaviti u pomníku Karla Schwarzenberga s nápisem: „Nar. 15. dubna 1751, + 15. října 1820 v Lipsku.“ Na druhé straně stojí: „Pomník tento postavila mu manželka Mariann

projít na článek