Už vod kuropění chcalo jak z konve a provazce lijavce visely z chmurné hůry jak štoky chmele. Dědeček chtěl dneska spravovati suchý hajzl, ale jelikož byl od deště celý promočený, natáh si gumáku a sednul na kýbl na pavlači špejcharu a za chvíli se kol něho slezl každý kmet z vůkolí: starej šuman Oldřich Barantál, prastrýc a praděd Radmil Zbřuch z hor, bodrý vlach a děd mnoha dědů Kostmír od Čtveráků, zachmuřený prapraděd, lesník a bejvalý kuřviřt Gerendáš, rozverný bruncvík a takéžto purkrabě Zbřeněk Šovínský ze Zbřve, jenž pojal za choť Saskiu Burešovou z Kalendária, pak tu byl Jenethor, syn Kargorna z Tondoru a v neposlední řadě na svém starém kolovrzu přijel i rozmilý dědeček Jindřišek, který však než stihnul dokodrcati pod špejchar, umřel.
Puchejř nad voblouhou těžkej jak měch mračen lomozících v soukolí burácel lijavec. Vzduch byl těžkej jak sud a dědu sekla do plíce srpem smrt. Churavý chudák ležel na žebřiňáku zkormoucený, bílý nebo zelený, prasklou žílu v žlutým bělmu a to oko jak do vě
Bylo léto horké jako kamna a venku hořel les. Dědeček pod kůlnou za stodolou mlátil cepem pluh velkej jak lopuch a nad nim roj much tlustejch jak ropuch. Děda zhurta flusnul kompost na tabák zplaveně lamentujíc, že z toho vedra má mžitky v oku, v hlavě je
Bylo ráno zlatavé jak pečeně s bramborem a na verpánku brunátněl brabec. „Dědečku, vyprávěj mi o tom, když jsi byl malý jako já!“ vyhrknul jsem. „Když jsem byl malý, jako jsi ty, měl jsem dědečka, jako jsem já: Akorát že jemu tehdá dějiny pochodovaly přes
Byl duben a na proutkách pučela koťátka. Děda vytáh pod ořešák křesílka, páč se stavil Jarda Kozlátko. Já jsem seděl opodál a poslouchal vydatně jejich rozprávku, abych všechno věděl… Dědeček: „A co ten pražák vodnaproti, jak vzal barák po Láďovi B
My čekali květen a zatím přišel mráz, tak strašnou zimu, nezažil nikdo z nás. Kromě dědečka, kterýho to potkalo v dvaadvacátym na frontě. Pročež byl na to připraven, tudíž věděl, co naplat. A tak povolal tu starou kopu alkáčků Kebrleho s Cebulou, chlapy v