Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 29.08.2023 zabýval náležitostmi dovolání, které Nejvyšší soud z formálních důvodů odmítl. Podle Nejvyššího soudu totiž dovolání neobsahovalo vymezení jednoho z předpokladů přípustnosti dovolání. Ústavní soud se postavil proti formálnímu výkladu práva a zrušil odmítavé usnesení Nejvyššího soudu. Podle Ústavního soudu je dostatečné, pokud alespoň jeden z předpokladů přípustnosti dovolání vyplývá z argumentace obsažené v dovolání. Dovolání zároveň nemusí obsahovat odkaz na konkrétní ustanovení občanského soudního řádu. Pokud dovolatel předestře konkrétní právní otázku a uvede např. konkrétní judikaturu, od které se odvolací soud odchýlil, splní tím požadavek na vymezení přípustnosti dovolání dle zákona. Dovolání je totiž nutné posuzovat podle obsahu. Z hlediska přípustnosti dovolání není ani nutné, aby se odvolací soud odchýlil výlučně od judikatury Nejvyššího soudu. Dovolání je přípustné i tehdy, pokud se odvolací soud odchýlí od judikatury Ústavního soudu, Evropského soudu pro lidská práva nebo Soudního dvora Evropské unie. Ústavní soud tedy navazuje na svou dřívější judikaturu, která odmítá formalistický výklad procesních předpisů. Při poskytování našich právních služeb zastupujeme klienty také v řízeních před Nejvyšším soudem či Ústavním soudem. Budete-li mít zájem o naše služby v této oblasti, neváhejte nás kontaktovat. Článek Dovolání pohledem Ústavního soudu se nejdříve objevil na KODAP Legal.
Ústavní soud v nálezu sp. zn. I ÚS 1587/17 potvrdil, že nelze vést exekuci na společné jmění manželů, jestliže k jeho vzniku vůbec nedošlo. Dle Ústavního soudu není rovněž možné vycházet z předpokladu protiprávního jednání manželů namísto jeho poctivosti
projít na článekV mediálně sledované kauze šlo o zodpovědnost vydavatele za převzatá tvrzení. V tomto případě šlo o výrok znalce na adresu bývalé exporadkyně bývalého jetmana a poslance Davida Ratha. II. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček) zamí
I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Městského soudu v Praze, neboť jimi bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatelky na spravedlivý proces. Po
Dne 16. 10. 2018, Plénum Ústavního soudu přijalo pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 48/18 dne 16. října 2018 ve věci právního názoru Ústavního soudu obsaženého v nálezu ze dne 22. února 2006 sp. zn. II. ÚS 471/05 (N 43/40 SbNU 355) toto stanovisko: I. Právo každé
projít na článekÚstavní soud v senátu složeném z předsedy senátu Františka Duchoně, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Ivany Janů rozhodl v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele M. P., zastoupeného Mgr. Olgou Strakovou, advokátkou, se sídlem v Českých Budějo