Efes „Iónové, scházející se na Panionu, založili svá města pod nejkrásnější oblohou a v nejlepším podnebí dosud známého světa,“ napsal kdysi řecký historik Hérodotos z Halikarnássu, ležícího na egejském pobřeží Malé Asie. I to jméno zdejšímu moři dali Řekové, k nimž Iónové patřili. V řecké mytologii se athénský král Aigeus vrhl do jeho vln v zoufalství nad domnělou smrtí svého syna Thesea. I Turci jméno přijali za své – říkají moři Ege Denizi. Dodejme, že tu také vyrostly dva ze sedmi antických divů světa, mauzoleum v Halikarnássu a Artemidin chrám v Efesu, zatímco v samotném Řecku se do slavné sedmičky dostala jen obří socha Diova v Olympii. Již v době rozkvětu chetitské říše pronikla přes Egejské moře na západní pobřeží Malé Asie kultura krétská, mykénská a aiolská. Jejími středisky byly Mílétos a Trója (Ílion). Ke známé válce mezi Trójany a Řeky došlo kolem roku 1200 př. n. l. Přibližně v té době zanikla pod náporem východních kmenů i chetitská říše. Později ovládli vnitrozemí Frygové a Lýdové, kteří začali ohrožovat i pobřežní oblasti s řeckým osídlením. Ti uchránili svou kulturu i díky tomu, že se v 7. stol. př. n. l. sdružili do spolku dvanácti iónských měst v čele s Mílétem a Efesem. Její pozůstatky můžeme naštěstí obdivovat dodnes. Apollónův chrám v Didymě byl spojen s proslulou věštírnou (vpravo dole) Jelikož se o archeologický průzkum maloasijských nalezišť zasloužili v 19. stol. hlavně evropští archeologové a osmanští páni jim moc pozornosti nevěnovali, ocitly se cenné památky z Pergama v Berlíně a ty efeské zase v Londýně. Ovšem vidět pozůstatky antických staveb na jejich původním místě, v nádherné přírodní kulise, je zážitek, jaký vám žádné muzeum nemůže věrně zprostředkovat, jen doplnit. Mílétos byl jedním z nejstarších měst na egejském pobřeží. Postupné zanášení zálivu, na jehož břehu se nacházel, naplaveninami přinášenými řekou Meandros (dnešní Büyük Menderes) způsobilo zánik jeho přístavu a nakonec i opuštění města, jehož pozůstatky dnes leží několik kilometrů od moře. Mílétos zbohatl obchodem a zakládáním kolonií od Egypta po Černomoří. Proslavily ho také významné osobnosti zdejší filozofické školy: matematik a astronom Thalés (počítaný mezi tzv. sedm mudrců řeckého archaického období), vědci podobného zaměření Anaximenés a Anaximandros, historik Hekataios a architekt Hippodámos. Tržní brána v Efesu bývá označována též jako brána Mazeova a Mithridatova podle dvou architektů, propuštěnců císaře Augusta, kteří ji postavili Doba však byla pohnutá, a když okupovali město Peršané, stal se zdejší tyran Histiaios dokonce rádcem perského krále Dáreia I. Pak se však Mílétos v čele dalších řeckých měst vzbouřil a zaplatil za to krvavou daň: Byl srovnán se zemí. Architekt Hippodámos začal roku 479 př. n. l. budovat nové město, které pak mělo až 80 000 obyvatel a prošlo bouřlivým vývojem, než v 16. stol. zaniklo. Na kopci se dochovala byzantská pevnost, pod ní héróon, kultovní místo k uctívání héroizovaných zemřelých, a hlavně římské divadlo pro 15 000 diváků. Zajímavé jsou i zbytky dávné radnice se sedadly pro 1200 lidí v 18 řadách a pozůstatky Athénina chrámu. Monumentální vstup na největší náměstí (agoru) tvořila brána, která je dnes v rekonstruované podobě součástí Antické sbírky Berlínských státních muzeí. V Mílétu nechybějí římské a turecké lázně ani mešita. V 6. stol. se tu narodil architekt Isidor z Mílétu, tvůrce slavného byzantského chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli. Jedním z hlavních turistických letovisek na pobřeží Egejského moře je Kuşadasi. Malebný Holubí ostrov (Güvercinada) s osmanskou pevností spojuje s pevninou 350 m dlouhá hráz Na planině zavlažované kdysi řekou Meandros leží i nedaleké město Priéné. Je ukázkou nejdokonalejšího provedení Hippodámova roštového plánu výstavby města, v němž se všechny ulice křižují v pravém úhlu. Za dobře dochovaným helénistickým divadlem (s oltářem pro oběti bohu Dionýsovi) projdete pobořeným byzantským kostelem k mohutnému sloupoví chrámu bohyně Athény. Chrám byl dílem architekta Pýthea, který se podílel i na slavném mauzoleu v Halikarnássu. Athéninu božskému otci Diovi tu postavili v dórském stylu mnohem menší chrám, větší tu měla dokonce i bohyně úrody Démétér. Blízká Didyma byla sice mnohem menší než Mílétos, ale mohla se pochlubit opravdu velkolepým chrámem s dvojitými řadami sloupů po obvodu (dipteros). Tento tzv. Didymeion byl zasvěcen Apollónovi, bohu slun Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa Turecko Efes
Andělé z drátu, co posilují pohybový systém Korál Červený v sobě ukrývá sílu oceánu Je to silný ochranný kámen. Vyvolává klidný spánek a zahání rozrušující sny. Posiluje pohybový systém a to zejména kostí. Pomáhá člověku pochopit sama sebe a smířit se
projít na článekDřevěná podlaha kolem bazénu i terasa ze dřeva jsou považovány za luxus, přesto si je může dovolit téměř každý. Aby se ale taková investice časem neprodražila, je třeba si dávat pozor na několik věcí. Nad čím se zamyslet? Přicházíme stručně se 4 radami. F
projít na článekJsi jako maják na bouřlivém pobřeží. Vyzařuje z Tebe obrovské světlo, které dává odvahu, sílu i naději k bezpečnému návratu na moři bloudící duši. Už jen tvá přítomnost pomáhá druhým smát se, lehčeji dýchat a věřit v Něco, v téhle kolikrát šílené realitě.
projít na článek„Chtěl bych do Nicy,“ říká nesměle Pierre Richard ve známé francouzské komedii. Kdo by nechtěl okusit atmosféru prosluněného jihofrancouzského regionu. Už s prvním pohledem do mapy zjistíte, že rozmanitost této nejvýchodnější části Provence rozhodně nechy
projít na článekTaké jste si všimli, že všechno kolem nás funguje na principu magnetu respektive, že podobné věci (i lidé) se přitahují a naopak. Obecně je to známé jako zákon přitažlivosti. Tenhle princip platí také pro naše myšlenky a pocity. Cokoli, co si myslím
projít na článek