Od ledna 2024 se na firmy valí nová povinnost: ESG. Fenomén, který už několik let rezonuje veřejným prostorem. Za poslední dva roky podle Google Trends vzrostla frekvence vyhledávání výrazu ESG v Česku 4x. V následujícím článku přinášíme přehledně informace o tom, co se za touto zkratkou skrývá, koho, čeho a kdy se týká, a postup, jak se s novou povinností vypořádat tak, aby nebyla strašákem, ale stala se vaší konkurenční výhodou.ESG je zkratkou pro Environment, Social a Government (management, řízení podniku). Smyslem ESG reportingu je vyjádřit dopad podniku na životní prostředí, společnost a nejširší okolí podniku, tzv. stakeholders, a způsob řízení organizace. Výsledek představuje tzv. ESG skóre, tedy číselnou hodnotu, která změří „odpovědnost“ a „udržitelnost“ firmy. ESG reporting vychází z unijní směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive, (EU) 2022/2464), která navazuje na směrnici NFRD (Non-Financial Reporting Directive, 2014/95/EU) z roku 2014 (v platnosti od 2017). Ta byla povinná pro společnosti s 500+ zaměstnanci a nová směrnice nejen upřesňuje pravidla, ale také rozšiřuje okruh povinných subjektů. Podle nových pravidel budou první firmy povinny reportovat již za rok 2024. Proces tzv. transpozice, tedy implementace směrnice do české legislativy, začal v listopadu 2023, kdy vláda schválila tzv. konsolidační balíček, tj. soubor daňových reforem, jejichž součástí je i změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu (256/2004 Sb.), a zejména změna zákona o účetnictví (563/1991 Sb.). Nový zákon o účetnictví se očekává v průběhu roku 2024. První vlna začala: koho se povinnost ESG reportingu týká nebo bude týkat?Pravidelně provádět analýzu dopadů firemních aktivit na společnost a životní prostředí, management a posuzování rizik a příležitostí v kontextu udržitelnosti a odpovědnosti vůči nejširšímu okolí v podobě nového ESG reportingu mají od roku 2024 povinnost podniky, které již reportují podle směrnice NFRD. První zprávy tak budou publikovány od počátku roku 2025. Od roku 2025 se tato povinnost rozšíří na velké podniky, tj. podniky s více než 250 zaměstnanci a ročním čistým obratem přesahujícím 40 mil. € (cca 1 mld. Kč) nebo bilanční sumou roční rozvahy přes 20 mil. € (cca 0,5 mld. Kč). Rok 2025 pro ně bude úvodním reportovacím období, první zprávy tak budou publikovány v roce 2026. Třetí vlna povinnost ESG reportingu rozšíří o malé a střední podniky kótované na burze. Jejich povinnost je plánovaná od roku 2027, tj. prvním reportovacím obdobím bude hospodářský rok 2026. Všechny ostatní podniky mohou očekávat, že se jich povinnosti vyplývající ze směrnice CSRD budou týkat v přeneseném režimu, a ESG reporting tak budou muset vytvářet tzv. dobrovolně povinně. A to alespoň z jednoho z následujících důvodů. Dodavatelské firmy – velké firmy již dnes po svých dodavatelích požadují, aby plnili maximum stejných povinností jako mají ony samy. Nejinak tomu bude v případě CSRD; Banky a investoři – obdobně jako velké podniky, také banky a investoři kladou důraz na to, aby svůj kapitál investovaly do udržitelných projektů. Ostatním dávají rizikovou přirážku (dražší půjčky), nebo postupně úplnou stopku financování. Zákazníci a zaměstnanci – reputace „udržitelné“ a „odpovědné“ firmy se již dnes odráží v preferencích zákazníků i zaměstnanců při volbě potenciálních zaměstnavatelů, a tento trend bude v následujících letech sílit. V neposlední řadě nelze opomenout, že povinnost ESG reportingu se vztahuje též na konsolidující účetní jednotky, které překročí průměrný počet 500 zaměstnanců (kumulativně, k rozvahovému dni). Co se sleduje a měří aneb o Jakých oblastech je potřeba reportovat? ESG report (v terminologii tuzemské legislativy Zpráva o udržitelnosti) bude tvořit samostatný oddíl výroční zprávy. Jako takový bude report muset být nejen vytvořen a publikován veřejně, ale u povinných subjektů také auditován (jedna z nejvýznamnějších změn, které CSRD směrnice zavádí). Oblasti, které jsou předmětem ESG reportingu, vč. indikativního přehledu témat, která jsou v nich obsažena, jsou následující: E = Environment = životní prostředí: Klimatická změna Uhlíková stopa (emise skleníkových plynů) Energetický mix (čisté energie) Efektivní využívání energií Odpadové hospodářství a znečištění Odpadová politika Nakládání s obalovými materiály a jejich likvidace Emise toxických plynů a dalších látek Principy cirkulární ekonomiky a recyklace Vodní zdroje a kvalita vody Biodiverzita Politiky na ochranu životního prostředí Příležitosti pro životní prostředí Inovace a digitalizace Čisté technologie Zelené budovy S = Social = společnost a sociální politiky Lidské zdroje Péče o zaměstnance Zdraví a bezpečnost na pracovišti Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců Well-being a work-life balance Rovné příležitosti, náborová politika Zabezpečení ochrany osobních údajů Lidská práva Ostatní stakeholdeři Dodavatelsko-odběratelské vztahy Bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitelů Vztahy s komunitami Charita a filantropie Kontroverzní zdroje G = Governance = řízení podniku Firemní kultura, firemní hodnoty Obchodní etika, etický kodex Nezávislost a odměňování managementu Řízení rizik, interní kontroly a audit Transparentnost, compliance Whistleblowing, boj proti korupci a úplatkářství Je patrné, že směrnice CSRD vnáší do nefinančního reportingu dosud nejkomplexnější požadavky na podniky, které se dotýkají de facto všech firemních činností. Při posuzování jednotlivých oblastí se uplatňuje princip dvojí materiality. To znamená, že v rámci ESG reportingu budou firmy podávat zprávu o dopadech svých aktivit na okolí stejně jako zprávu o vlivu okolí na firmy samotné, a to z hlediska finanční a dopadové významnosti jednotlivých oblastí reportingu. Jak se na ESG reporting připravit? Dobrá příprava bude i v tomto případě alfou a omegou hladkého průběhu a úspěšné realizace. Jako u každé ‚novinky‘ bude v úvodu klíčová analýza výchozí situace a potřeb a požadavků, jež jsou na podnik ve smyslu reportingu kladeny, a to buď zákony, odběrateli, bankami a dalšími stakeholdery. Až poté může následovat identifikace oblastí a témat, která jsou pro daný podnik významné, a stanovení způsobu sběru dat a informací. Dále je potřeba definovat cíle a stanovit hodnotící kritéria a hodnoty, vč. výpočtu uhlíkové stopy, ESG skóre aj. V dalším kroku přichází formulace politik a strategií pro jednotlivé oblasti vč. rozvojových plánů, kontrolních mechanismů, systému řízení rizik atd., a to jak v krátko-, středně-, tak i dlouhodobém horizontu. V závěru pak může dojít k sestavení samotného ESG reportu. Tradičně největší výzvou bude získání vstupních informací a dat, jejich vyhodnocení a správné zasazení do kontextu. Stejně jako posouzení jednotlivých oblastí reportingu a jejich významnosti může trvat i měsíce, a neobjede se bez zapojení zainteresovaných stran (dodavatelů, ale třeba i uživatelů reportu), konzultantů a dalších odborníků. Z výše uvedeného je zřejmé, že zodpovědná příprava ESG reportingu bude náročná jak z hlediska času, tak na další zdroje (finanční, lidské, znalostní atd.), a to zejména při zpracovávání první zprávy. Správným nastavením celého procesu hned v úvodu však lze docílit toho, že v dalších letech bude zpracování jednodušší a přestane být strašákem. Naopak, i když na vaši firmu nedopadne přímo coby zákonná povinnost, může se stát vaší konkurenční výhodou.
UAZ AMC 2360 Cargo je terénní vozidlo klasické konstrukce. Uzavřená karoserie typu single cab je umístěna prostřednictvím pružného uložení na ocelovém žebřinovém rámu. Vůz je vybaven dvěma tuhými nápravami, což je jeho zásadní konkurenční výhodou ve smysl
projít na článekUAZ Pickup AMC je terénní vozidlo klasické konstrukce. Uzavřená karoserie typu doublecab je umístěna prostřednictvím pružného uložení na ocelovém žebřinovém rámu. Vůz je vybaven dvěma tuhými nápravami, což je jeho zásadní konkurenční výhodou ve smyslu odo
projít na článekNejvyšší soud v nedávném rozsudku ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2955/2023 dospěl k závěru, že zaměstnavatel může po dobu trvání pracovního poměru odstoupit od konkurenční doložky i bez uvedení důvodu, pokud se na tom se zaměstnancem v konkurenční d
projít na článekZákoník práce platné znění včetně novelizací, zdroj Sbírka zákonů ČR 262/2006 Sb. ZÁKON ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce HLAVA VI KONKURENČNÍ DOLOŽKA § 310 (1) Byla-li sjednána dohoda, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se
Thermacut® plazmové zdroje EX-TRAFIRE® mají celou řadu předností a jsme na ně jaksepatří hrdí. V následujících odstavcích Vás stručně seznámíme s několika hlavními výhodami oproti konkurenčním výrobcům. INTEGROVANÝ GRID MÓD Všechny naše zdroje mají integr
projít na článek