O tom, jak schopnost hluboce pracovat nás dělá úspěšnějšími a šťastnějšími, a jak dětská hra je tréninkem, jak si takovou schopnost osvojit. Žijeme v paradoxní době. Počítače a stroje postupně nahrazují všechnu manuální práci, díky čemuž se lidé mohou věnovat kreativním činnostem. Na druhou stranu jsou to právě počítače, mobily a internet, které nám neustále narušují naši pozornost nekonečnou záplavou notifikací všeho druhu, ale i naší vypěstovanou závislostí kontrolovat, jaký nový email nám přišel, kdo nám, co lajknul na Facebooku a zda nám kamarád poslal nějaký vykutálený GIF přes Messenger. A zde je ten paradox. Abychom byli úspěšní, musíme být kreativní. Abychom byli kreativní, musíme mít disciplínu odolat svodům moderní doby. Musíme uzavřít svou mysl a nechat ji plně soustředit se po dlouhou dobu na danou záležitost. Hluboká práce v roztěkaném světě Krásně o tom vypráví kniha Cala Newporta Hluboká práce. Kniha začíná příběhem o slavném psychologovi Karlu Jungovi, který ve své snaze porazit tehdy slavnějšího rivala Sigmunda Freuda, zavřel se na své chatě a odstřihl se od okolního světa, aby se mohl plně věnovat psaní své vrcholné práce. V knize jsou popsány desítky příběhů od Billa Gatesa po J.K. Rowlingovou, které ukazují, že pokud chcete stvořit něco velkého, musíte se zcela ponořit do sebe, eliminovat jakékoliv rušení nepodstatnými věcmi a umožnit vašemu mozku stvořit neproniknutelný vlastní svět, kde vaše představivost a myšlenkové pochody jedou na plné obrátky. Takovéto hloubání a ponoření do problematiky, která vás zajímá a baví, má také velmi pozitivní vliv na vaši životní spokojenost. Jak se naučit ponořovat do hluboké práce? Kniha nabízí tři hlavní rady. 1. Eliminujte co nejvíce mělkých činností – zrušte si Facebook, vypněte si notifikace, přestaňte si každých 5 minut kontrolovat mobil. 2. Plánujte si čas pro hlubokou práci, ale i odpočinek, kdy váš mozek může regenerovat. 3. Kdykoliv se naskytne příležitost, trénujte svůj mozek ve schopnosti navozovat hlubokou práci. Není hluboká práce podobná dětské hře? Když jsem četl knihu Hluboká práce a Cal Newport v ní popisoval stav, kdy je člověk naprosto ponořen do nějaké činnosti, okamžitě mi na mysl vytanula kniha Petera Graye. Tento evoluční psycholog zkoumá úlohu dětské hry v procesu učení a poukazuje na obrovskou schopnost hry nabudit mozek k významné činnosti a soustředění. Doslova píše: „Hra našeho druhu slouží k mnoha cenným účelům. Je to cesta, kterou děti rozvíjejí své fyzické, intelektuální, emocionální, sociální a morální dovednosti. Je to cesta tvorby a udržování přátelství. Navíc navozuje dětem i dospělým takový stav mysli, který je velmi vhodný pro náročné myšlení, bystré řešení problémů a pro všechny tvůrčí snahy.“ V knize Svoboda učení, která je sbírkou jeho esejů zabývajících se vzděláním, podává nespočet důkazů ohledně prospěšnosti hry a tvrdí, že hra je evolučním způsobem, jak se děti učí a je proto naprosto klíčová pro jejich rozvoj. Oba autoři při popisu hluboké práce i dětské hry narážejí na stejné prvky. Dospělí a děti potřebují prostředí, kde mají klid a nejsou ostatními rušeni. Dospělí musí mít velkou disciplínu a být schopni dobře plánovat, aby si v rušném životě našli čas a klid na hlubokou aktivitu. Také hra si od dětí vyžaduje mnoho plánování a disciplíny, speciálně když se jedná o hru s více lidmi. U hluboké práce i dětské hry se dospělým i dětem dostavuje pocit spokojenosti, který pramení nikoliv z výsledků činnosti, nýbrž z jejího vykonávání. U dospělých i dětí dochází k naprostému soustředění a ponoření se do aktivity, které vede k abnormální kreativitě, ale i obecně vysoké kognitivní činnosti mozku. Jinými slovy řečeno problém, který normálně nedokážeme vyřešit, lze při hluboké práci či dětské hře vyřešit mnohem snadněji. Když Peter Gray popisoval zkušenosti absolventů školy Sudbury Valley, kde děti jsou pány svého času a mohou si hrát, jak uznají za vhodné, pronesl následující: „Z velké části si v dospělosti zachovávají hravý (což znamená jak soustředěný a intenzivní, tak radostný) přístup k práci i životu, který si na škole osvojili a vypilovali. Hluboká práce popsaná Calem Newportem i dětská hra, jak ji chápe Peter Gray spolu sdílí základní charakteristiky, které mě vedou k přesvědčení, že obě věci spolu úzce souvisí. Proč by šéfové měli studovat dětskou hru? Ovšem Newport ve své knize nezmínil jednu důležitou skutečnost. Jeho hrdinové jsou povětšinou akademici, podnikatelé a obecně lidé, kteří mají ve svém pracovním životě velkou míru autonomie a určují si sami, jaké činnosti se budou věnovat a jakým způsobem. Ne všichni pracovníci mají takové štěstí. Zmínil bych dva principy, které Peter Gray považuje pro hru za stěžejní: „Hru si vybíráme sami a sami ji také řídíme.“ „Hra vyžaduje aktivní, pozorný, ale také nestresující stav mysli.“ Pokud chceme, aby dnešní pracovníci byli maximálně tvořiví, odváděli nejlepší práci a byli spokojení, měli bychom jim utvořit takové podmínky, které jim umožní navodit stav hluboké práce. To znamená, nejen je nenutit být neustále online, odpovídat okamžitě na emaily a zprávy a nutit je trávit čas mělkými činnostmi. Musíme vytvořit i takové prostředí, kde lidé mají prostor a cítí se bezpečně volit si způsob, jakým svou práci budou vykonávat. Klíčové také je, že budeme lidi oceňovat za jejich přístup a chování, a nikoliv za samotný výsledek. Proč by se rodiče a školy měli zamyslet nad hlubokou prací? Na druhou stranu i rodiče a školy by se měli zamyslet nad tím, jak vychovávají a vzdělávají své děti. Jestliže schopnost pracovat hluboce je dnes stěžejní pro úspěšný a šťastný dospělácký život, pak si musíme uvědomit, že dětská hra není nic jiného než trénink dítěte v hlubokém přemýšlení a soustředění. Zatímco v dětství můžete proniknout do tohoto stavu, kdy nevnímáte okolí a jste plně ponořen, při hraní si s legem či stavěním bunkru ze sněhu. Aspoň tak jsem to měl já. V dospělosti se budete zabývat zkrátka dospěláčtějšími tématy. Ovšem schopnost ponořit se, roztočit mozkové závity a nechat uzdu své tvořivosti pracovat naplno potřebujete úplně stejně. Školy a mnozí rodiče bohužel aktivně narušují dětskou hru. Tatínci a maminky to provádějí svým neustálým dohledem, nevyžádanými radami a poučováním. Klasické školy ze svého principu hru zcela ignorují. Učitelé přednášejí látku a zadávají úkoly, které mají děti plnit. To samo o sobě je v rozporu s principy dětské hry a schopností navodit stav hluboké práce. A když už by téma náhodou dítě zaujalo, tak stejně vyučovací hodina trvá pouhých 45 minut a dítě nemá šanci se do stavu hluboké mentální aktivity dostat, neboť k tomu ani nedostane příležitost. Můžeme pak jen tiše doufat, že dítě není školou výrazně otráveno a k tématu se vrátí ve svém volném čase, pakliže ho nemusí trávit psaním domácích úkolů či jinou přípravou na další den školy. Škola tak nezamýšleně nutí děti setrvávat v režimu mělké činnosti. V podstatě ve stavu neustálé nepozornosti, kdy mentálně přelétávají z jedné myšlenky na druhou a nemají šanci ponořit se do stavu totální koncentrovanosti a zaujatosti pro jednu problematiku. Jestliže Newport říká, že se máme vyvarovat mělkým činnostem a máme trénovat svou mysl, tak současné klasické školy v tomto naprosto selhávají a nechtěně děti učí propadávat mělkým činnostem. Žijme hlouběji a hravěji, budeme úspěšnější a šťastnější Hluboká, a tedy i smysluplná práce nás dělá sama o sobě šťastnými, a navíc i úspěšnými v našem zaměstnání. Hluboká práce se ovšem neděje sama od sebe, vyžaduje trénink a osobní disciplínu. Nejlepším tréninkem na hlubokou práci je dětská hra, která je ovšem v současných klasických školách potlačována. Zatímco šéfové firem a manažeři by měli doceňovat hodnotu hluboké práce a snažit se aktivně vytvářet podmínky, kde mají lidé svobodu pracovat podle vlastního uvážení, což je přirozeně motivuje a zároveň z nich dělá špičkové pracovníky. Rodiče si musí uvědomit, že dětská hra je tréninkem a vlastně prvním seznámením dítěte s hlubokou prací. Rodiče by měli chránit děti od zasahování dospělých do jejich her a měli by jim vytvářet takové prostředí, kde se děti mohou ponořovat do stavu hluboké mentální aktivity, kterou hra přirozeně navozuje. Klasické školy by měly prozřít, že tak jak je současná koncepce vyučování praktikována, tak aktivně zasahuje do možností dětí hrát si a tím i trénovat schopnost hluboké práce. Nechme si děti hrát a dospělé hluboce pracovat. Všichni budeme úspěšnější, a hlavně všichni budeme šťastnější.
13. června 2012 zemřela na rakovinu Chiara Corbella, mladá italská katolička, která dala přednost životu svého počatého dítěte před vlastním. Po pěti letech práce na kanonickém procesu je římská diecéze připravena uzavřít diecézní fázi a všechny shromáždě
Srdečně Vás zveme na školní kolo uměleckého přednesu žáků literárně-dramatického oboru, které proběhne 30. ledna v sále ZUŠky v Němčicích. Začínáme ve dvě hodiny. Těšíme se na Vás!
projít na článekCtihodný Matt Talbot se narodil roku 1856 v Dublinu v Irsku v katolické rodině. Jeho cesta od alkoholismu k životu naplněného svatostí je inspirací pro mnoho lidí, kteří se potýkají se závislostí. Katolická církev ho uznala v roce 1975 za ctihodného Služe
Milé sestry amilí bratři ve farních sborech,rádi bychom vás pozvali na mládežnickou událost roku Sjezd (nejen) evangelické mládeže, který proběhne v termínu 6.–8. října 2023 vČáslavi. Letošní téma sjezdu zní: „Cesta do s Číst více Cesta do středu sebe Au
Změna myšlení (ze křtu knihy) Jste ovlivněni mylným postojem k životu, který není váš, a přesto jste v něj skálopevně uvěřili. Vše, o čem léta píšu a přednáším, je zatím určeno jen pro malou hrstku vás, kterým nestačí jen vědět, ale mají sílu a odvahu
projít na článek