Pro člověka, vybaveného smysly na vnímání pouze hmoty a hmotného prostředí, je zdánlivě hmota vším, co v tomto světě reálně existuje a existovat může. Na kontakty právě a pouze se hmotou je člověk svou konstrukcí a vlastnostmi svého těla cíleně Stvořitelem hmotného života uzpůsoben. Vyplývá to z jeho postavení v Systému Universa, vztaženo k vývojovému procesu Tvořivých Duchů ve hmotném prostředí. Hmotu může člověk pozorovat, poznávat její vlastnosti a různě ji v určitém rozsahu...
Motto: I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby“ Starý zákon, První Mojžíšova – Genesis 1 V předešlé části přednášky o realitě našeho bytí jsme se zabývali důvodem vzniku Univerza, jeho konstrukcí a vloženým Systémem zajišťujíc
I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby“ Starý zákon, První Mojžíšova – Genesis 1 V předešlé části přednášky o realitě našeho bytí jsme se zabývali důvodem vzniku Univerza, jeho konstrukcí a vloženým Systémem zajišťujícím j
To, že člověk může smyslově a rozumově vnímat jenom hmotu, nemůže být exaktním důvodem pro tvrzení, že co nevnímá tak neexistuje. Již z formulace v záhlaví uvedené otázky dokonce i logicky vyplývá, že dogma vědy a s tím související názory většiny současné
Současná medicína se tvrdošíjně rozvíjí v duchu materialistického světonázoru. Důraz klade na doslova rozpitvání člověka na jednotlivé buňky a atomy hmotného těla. Přesto skutečnou podstatu onemocnění nenalézá, a touto cestou ani nemůže. Vždyť ani léky an
projít na článekV předchozím textu uváděné poznatky vypovídají, že organizmus člověka, jeho hmotné („fyzické“) tělo, je konstrukčně a funkčně vybaveno na uvědomování si pouze hmoty, a to ještě v zúženém rozsahu prostorového soustředění jejích nejmenších částic. Paké použ