K výkladu ustanovení § 249 odst. 2 insolvenčního zákona (12.06.2024)

I. K „okolnostem plnění dluhu, z nichž bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty“ (§ 249 odst. 2 insolvenčního zákona), nepatří samo o sobě prohlášení dlužníka, že plnění, které jeho dlužník poskytne po prohlášení konkursu přímo jemu, vydá do své majetkové podstaty. Jinak řečeno, dlužníkův dlužník, který ač věděl nebo mohl vědět o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, plní po prohlášení konkursu na majetek dlužníka svůj závazek (dluh) přímo dlužníku, se poté, co vyjde najevo, že plnění se nedostalo do majetkové podstaty, nezprostí svého závazku (dluhu) jen proto, že mu dlužník předtím slíbil (prohlásil), že poskytnuté plnění sám předá (vydá) do své majetkové podstaty. Závěr, že plněním dlužníku je i plnění na dlužníkem určený účet (byť jde o účet jiné osoby), plyne již z R 71/2022. II. Z pohledu § 249 odst. 2 insolvenčního zákona nelze rozlišovat platby podle jejich účelu, například na platby tvořící materiální náklady na zhotovení díla a na platby představující zisk zhotovitele. Od okamžiku zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku je povinností osob majících závazek vůči dlužníku veškeré plnění směřovat do majetkové podstaty (k rukám insolvenčního správce), neboť právě tento postup může přispět k dosažení účelu insolvenčního řízení, jakož i ke zproštění se závazku dlužníkových dlužníků. Text i účel ustanovení § 249 odst. 2 insolvenčního zákona neumožňuje přijmout jiný závěr, což potvrzují opět i důvody R 71/2022. III. Okolnosti plnění dluhu insolvenční zákon ani příkladmo nevymezuje; potud tedy patří ustanovení § 249 odst. 2 insolvenčního zákona k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3255/2021, ze dne 28. 3. 2024

projít na článek

K výkladu ustanovení § 169 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (21.05.2024)

Pohledávka z titulu náhrady nemajetkové újmy v penězích způsobené neoprávněným zásahem do práva na ochranu osobnosti věřitele tím, že dlužník usmrtil (při dopravní nehodě, kterou spoluzavinil) osobu věřiteli blízkou (otce), přiznaná podle § 11 a § 13 obč.

projít na článek

Inkaso peněžních prostředků z účtu insolvenčního dlužníka provedené bankou (11.06.2024)

Inkaso peněžních prostředků z účtu dlužníka provedené bankou (coby příjemcem) na úhradu dlužníkova dluhu v souladu s předchozím smluvním souhlasem dlužníka (coby plátce) poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vedeného na majetek

projít na článek

Zajišťovací prostředek ve smyslu § 2 písm. g) insolvenčního zákona (11.06.2024)

I v poměrech upravených insolvenčním zákonem platí, že exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí není zajišťovacím prostředkem ve smyslu § 2 písm. g) insolvenčního zákona, a tudíž nezakládá věřiteli právo na přednostní uspokojení jeho p

projít na článek

Osvobození od daně

 Pro fotovoltaické elektrárny do 10 kW bylo v Německu zrušeno daňové zatížení. V rámci daňového zákona, který vstoupil v platnost začátkem roku 2020 - zákonodárce stanovil, že provozovatelé fotovoltaických systémů až do deseti kW budou retrospektivn

projít na článek

Nepřípustné započtení v době po rozhodnutí o úpadku dlužníka (21.05.2024)

Účinky započtení provedeného nepřípustně v době po rozhodnutí o úpadku dlužníka nenastávají ani po skončení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka. Jinak řečeno, kompenzační projev, jímž věřitel v průběhu insolvenčního řízení vedeného na majete

projít na článek