Nejvyšší soud ČR se v nedávné době vyjádřil k okamžiku vzniku škody na havarovaném vozidle, což je skutečnost důležitá nejen pro určení počátku promlčecí doby pro uplatnění nároků z titulu poškození vozidla třetí osobou, ale i pro využití postoupení takové pohledávky. V případě poškození vozidla vzniká vlastníkovi vozidla škoda již v okamžiku, kdy je při dopravní nehodě snížena hodnota havarovaného vozidla, a to bez ohledu na postup poškozeného a na využití způsobu a metody vyčíslení takové škody. Škoda v takovém případě spočívá v rozdílu mezi obecnou hodnotou vozu před škodnou událostí a jeho sníženou hodnotou po havárii. Není přitom podstatné, zda věc byla následně opravena či nikoliv, neboť výše škody není závislá na tom, jak poškozený s věcí naloží, tedy např. zda ji někomu daruje, prodá nebo vymění a za jakou cenu (protihodnotu). V případě, že poškozený nechá vůz opravit, může být výše škody vyjádřena i cenou opravy, která zahrnuje opravu poškozených částí vozu, s případným odečtením částky odpovídající zhodnocení vozidla jeho opravou oproti původnímu stavu. V praxi se někdy používá toto vyčíslení jako tzv. rozpočtové, tj. předpokládanou cenou opravy, která dosud nebyla provedena. To však nic nemění na tom, že vlastníkovi vozu vzniká škoda již v okamžiku, kdy je při dopravní nehodě snížena hodnota havarovaného vozidla. U nároku na náhradu za pronájem náhradního vozu je situace odlišná, neboť zde se škoda neprojevuje snížením hodnoty havarovaného vozu, nýbrž se odvozuje od dočasné nemožnosti jej po dobu opravy používat. Škoda pak vzniká, jestliže si poškozený náhradní vozidlo skutečně pronajal a vynaložil v souvislosti s tím vyšší náklady ve srovnání s náklady, jež by jinak měl s provozem svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození. Teprve tehdy se majetkový stav snižuje tím, že poškozený takové zvýšené (avšak nutné a účelné) náklady skutečně vynaloží, a tedy škoda vzniká zaplacením půjčovného za náhradní vůz. To odpovídá i ustálenému soudnímu výkladu k § 442 odst. 1 obč. zák., podle nějž do doby, než dlužník (zde poškozený) zaplatí dlužnou částku svému věřiteli (zde pronajímateli vozidla), nemůže úspěšně uplatnit nárok na její náhradu z titulu odpovědnosti třetí osoby za škodu, neboť škoda mu zatím nevznikla. Nová právní úprava dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. o tom, že samotná existence pohledávky věřitele vůči dlužníku je považována za škodu, se v tomto případě neuplatní vzhledem k aplikaci občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. na daný případ. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3019/2015, ze dne 28. 2. 2017 #poškozenívozidla #dopravnínehoda #nehoda #odškodnění #poškozený #pojistnáudálost #pojišťovna #pojistnéplnění #náhradnívůz #opravavozidla #vznikškodynavozidle
Naše tělo je jako kotel, ve kterém topíme, aby mělo 37 ° C. Aby se vědělo hýbat a vytvářet svalové kontrakce, aby srdce pumpovalo, plíce dýchali a vyrábělo si energii. Energii si lidské buňky vyrábějí v mitochondriích, které přesouvají 24 elektronů moleku
projít na článekAceton je bezbarvá kapalina specifického zápachu, hořlavá, s vodou neomezeně mísitelná. Směs par s kyslíkem je výbušná. Aceton je výborným a často používaným organickým rozpouštědlem. Je také meziproduktem některých metabolických dějů v lidském těle. V li
projít na článekV roce 2019 se stalo 107 527 nehod šetřených policií, což je o 2 808 nehod více, než v předchozím roce. Celkově tak nehod bylo mnohem více, protože policie vyjíždí pouze k nehodám se zraněním, nebo když škoda na vozidle zřejmě přesahuje 100.000,- Kč. Vy
Pokud dojde při dopravní nehodě ke zranění, vzniká zraněnému nárok na odškdonění bolesti, který proplácí pojišťovna viníka z viníkova povinného ručení. Při určení bolestného se jednotlivým zraněním přiřadí bodové hodnoty uvedené v Metodice Nejvyššího s
Pokud při dopravní nehodě dojde k usmrcení účastníka provozu (ať již jde o spolujezdce, řidiče protijedoucího vozidla, chodce na přechodu nebo cyklistu), vzniká pozůstalým nárok na jednorázové odškodnění. Tím se mají odčinit duševní útrapy pozůstalých. Vý