V poslední době mi hodně lidí píše a ptá se, co mají dělat. Dostali se do nejrůznějších potíží, opouští je partner nebo onemocněli. Chtějí vědět, co přesně mají udělat. Ptají se mě, jak správně používat techniku Ho´oponopono. V životě jsem se mnohokrát dostal do situací, kdy jsem netušil, jak pokračovat dále. Když nevíme, co máme dělat, hledáme odpovědi. Ptal jsem se karet, studoval svůj horoskop a věřil, že právě tady najdu ukryté ty správné informace. Před pár lety jsem se snažil pomoci jedné ženě. Měla vážné problémy v rodině. Půjčil jsem si jednu knihu, o které jsem si myslel, že jí pomůže (stejně jako kdysi mně). Mýlil jsem se. Po týdnu mi ji vrátila zpátky se slovy, že jsem blázen. Od té doby se už nestýkáme. Tou knihou byl Svět bez hranic. Tehdy jsem si myslel, že znám řešení jejího problému. Byl jsem pevně přesvědčený o tom, že přesně toto jí pomůže. Od té doby už lidem neříkám, co přesně by měli udělat. Posledních pár let mě naučilo, že neexistuje univerzální řešení na problémy a ani jednotný návod na život. Každý jsme tolik originální a žijeme život svůj jedinečný život. Lidé se mně stále ptají, co mají dělat. Všem říkám, aby odpovědi hledali v sobě. Možná je to ta nejjednodušší rada, kterou můžu dát, ale zároveň to nejtěžší, co pro sebe můžeme udělat. Když přijde problém a nevidíme jeho řešení, začneme se ptát. Ptáme se známých, hledáme ve hvězdách, častokrát věříme ostatním lidem více než sami sobě. A v tom je ten skutečný problém. Ve skutečnosti si tak málo důvěřujeme, že se bojíme přijmout pravdu, která se v nás ukrývá. Někdy jsme tak ovlivněni věcmi a myšlenkami kolem nás, že nakonec odmítáme to, co doopravdy chceme a čemu skutečně věříme. Není to tak dávno, kdy jsem se nedokázal rozhodnout pro jednu zásadní změnu v životě. Nechal jsem si vyložit karty a věřil, že mi ukáží jakou cestou se mám vydat. Nechal jsem si je vykládat tak dlouho, dokud jsem nebyl spokojený s jejich odpovědí. A pak mi to došlo – celou tu dobu jsem ve skutečnosti věděl, co chci a co mám udělat, jenom jsem se bál přiznat si to. A tak jsem čekal, až mi to někdo nebo něco potvrdí. Některé problémy se lusknutím prstu nevyřeší. Na některé otázky budeme hledat odpovědi dlouho. Ale co je důležité – hledat musíme skutečně pouze v nás. Někdy potřebujeme, aby pomoc přišla rychle. Tlačením na pilu se ale budeme stále točit v kruhu myšlenek a řešení zkrátka neuvidíme. Pokud chcete vědět, co máte udělat, nejdříve najděte svůj vnitřní klid – a nezáleží na tom, jestli to bude meditací, Ho´oponopono nebo jinou technikou. Protože když zkrotíme splašenou mysl, řešení se možná ukáže být mnohem blíže, než se ve skutečnosti zdálo. A někdy je lepší méně se ptát, přestat hledat, a jenom čekat. Přeji vám krásné a bezstarostné prázdniny. Příspěvek Když nevím, co mám dělat pochází z Ho´oponopono.cz
hledající ... Před pár dny jste při jedné meditaci jakoby „mimochodem“ začal mluvit o tom, jak je důležité s Bohem rozvíjet i osobní kontakt, rozmlouvat s Ním a zvát Ho do všech aspektů našeho života. Vzpomněl jsem si, že než jsem začal dělat átmavičár
projít na článekVšechno to začalo tím, že jsem se měsíc nemohla v jednom projektu pohnout z místa. Už jsem se dívala na cílovou rovinku a najednou nic. Došlo … vlastně ani nevím, co mi začalo chybět, protože energii mám, chuť taky. Nějaké zvláštní překážky. Většina lidí
projít na článekV průměru se každému z nás stane alespoň jednou v životě, že si zabouchneme dveře. Když už se vám to stane, tak se nesnažte dveře vyrazit nebo vylomit. Poškodili byste totiž dveře, futra nebo střelku zámku. Náš zámečník vám dveře otevře během několika mál
projít na článekBěhem teplejších dní není nic neobvyklého, když jsou deky odložené někde ve skříni. Ale teď v tomto chladném a mrazivém počasí, by Vám měli dělat společnost každý den.
projít na článekKurzy, knížky, seriály, výlety, návštěvy, festivaly. Co všecko bychom chtěli stihnout, dělat, účastnit se? Ale kdy, když jsou naše dny už tak dost plné? Říkat NE aktivitám a zážitkům je další úrovní po říkání NE fyzickým věcem Říkat NE u fyzických věcí pa
projít na článek