Vývoj křesťanského bohoslužebného zpěvu lze rozlišit do pěti historických etap. 1. První období představovalo tzv. ranou fázi, kdy převažoval zpěvný přednes žalmů. 2. Druhé období je obdobím největšího rozkvětu bohoslužebných zpěvů, které byly tehdy převládající formou evropské hudby. 3. Třetí období znamená počínající úpadek, kdy docházelo ke ztrátě osobitosti zpěvů. 4. Čtvrté období je obdobím největšího úpadku, kdy se chorál prakticky rozplynul v tehdy moderní hudbě barokní, klasické a romantické. 5. V pátém období byl na přání papeže Pia X. zpěv znovu studován, a nastal jeho rozkvět, který však již netrval dlouho. Raná fáze Mezi prvním a šestým stoletím našeho letopočtu se stávalo křesťanství nejmohutnější sjednocující duchovní silou Evropy. Z prvopočátku bylo považováno za židovskou sektu, takže můžeme předpokládat, že první hudební projevy vycházely z tradic židovského náboženského zpěvu. Dokud bylo křesťanství pronásledováno, měla jeho liturgie jen důvěrný ráz a teprve později se stala bohatší a pompéznější. Druhým kořenem chorálů byla s největší pravděpodobností hudba helénistická. Důkazem této teze a jejího vlivu je dochovaný přímý hudební pramen, zlomek z Oxyrrhynchu. Rozkvět Období mezi sedmým a devátým stoletím našeho letopočtu. Za života papeže Řehoře Velikého, který je považován za zakladatele liturgického zpěvu v podobě, který se dochoval dodnes, došlo (na jeho přání) k sebrání a utřídění všech tehdejších liturgických zpěvů. Později byly zakládány různé sbory, které měly pečovat o jejich správný přednes. Počínající úpadek Období mezi desátým a šestnáctým stoletím našeho letopočtu. Tato doba odpovídá pokročilému slohu románskému, dále gotice a renesanci. S vynálezy nových forem zpěvu, především vícehlasu, začíná chorál postupně ztrácet pevnou půdu pod nohama a ve vyjádření tehdejších umělců se počínají objevovat nové hudební styly. Nejhlubší úpadek Doba mezi šestnáctým a devatenáctým stoletím našeho letopočtu znamenala přirozený konec jednohlasému bohoslužebnému zpěvu. Ten byl stále více deformován rytmicky i melodicky pod vlivem tehdejší barokní, klasické a romantické hudby. Obnova Na počátku dvacátého století však přišla obnova křesťanského bohoslužebného zpěvu, který byl nazván gregoriánským chorálem a byl znovu studován. Velikou zásluhu na jeho dnešní slávě mají francouzští benediktýni ze Solesmés. Avšak na Druhém vatikánském koncilu (1962 – 1965) byly gregoriánský chorál i latinský jazyk odepsány zde závazných podmínek oficiální římské liturgie. Článek Křesťanský bohoslužebný zpěv se nejdříve objevil na Zuhk.
Třetí sestava Kantorů (1989-1992) * Jan Filip – zpěv, housle, fidula, niněra, brumle, trumšajt, kapelník * Eva Marešová – zpěv, hoboj, anglický roh, zobcová flétna (do roku 1990) * Jaroslava Hadravová - zpěv, rytmické nástroje * Alena Zdražilová
projít na článek* Jan Filip – housle, viola, foukací harmonika, zpěv, kapelník * Boris Ekrt – kytara, zpěv * Zdeňka Dittrichová (do 31. 12. 1973) - zpěv, zobcová flétna, rytmické nástroje * Hana Hermannová – zobcové flétny, mandolína, zpěv * Petr Strach – kytara,
projít na článekPíseň River Boat je americká lidovka, ke které český text napsal Jiří Fallada. Píseň v roce 1969 nahrálo tehdejší Trio K.T.O. ve složení: František Hacker (zpěv, kytara), Vladislav Morava (zpěv, kytara) a František Turek (zpěv, banjo). Jako host s nimi
* Jan Filip – zpěv, housle, violinofon, niněra, fidula, trumšajt, kastaněty, kapelník * Ludmila Dvořáčková-Helligerová – zpěv, kytara, niněra, fanfrnoch, zobcové flétny, rytmické nástroje (do roku 1988) * Miloslav Dvořáček - zpěv, šesti a dvanáctistrunn
projít na článekVáclav Hanka Naposledy upraveno: 29.04.2022 Čechy, Čechy! Klenot drahý V císařově koruně! České udatnosti snahy Jsou uznány na trůně. A hrdinských Čechů sláva Buď náš příklad, buď náš zpěv: Pro vlast a pro krále krev! To náš příklad, to
projít na článek