V tomto dílu Kurzu fotografování pohlédneme vybraným národům zpříma do očí, zatímco před jinými velmi rychle utečeme. Protože jinak se prostě lidé fotit nedají. Kurzy fotografování mohou být různé tento fotokurz je volným seriálem textů psaných původně pro internetové stránky české edice časopisu National Geographic. A možná to tedy ani kurz fotografování není, prostě jen soubor textů o tom, co se fotografům při cestách honí hlavou. Gejši v Kjótu byly vskutku velkorysé. Zastavily se, na dvě tři vteřiny zapózovaly. A v tomto případě ani nevadí, že se dívají do objektivu. (Dost pomáhá i jednolité pozadí). Nejhorší jsou Martiničané, jednou po mě házeli zeleninu. S Rusy také bývá kříž – všude pořád vidí policisty, tajné agenty a podobná stvoření. Zato japonské Gejši, ty jsou zlaté! O čem to mluvím? O fotografické geografii, tedy o pomyslné mapě, na níž si každý větší i menší cestovatel skládá své poznatky z ďábelsky obtížné disciplíny: jak snadno/nesnadno se kde dají fotografovat lidé na ulicích. Mapa jisto jistě vypadá u každého jinak, ale pár trendů se tam najít dá. Občané zbohatnuvších kolonií (jako onen zmíněný Martinik) jsou k focení nepřátelští, protože mají (asi oprávněný) dojem, že v nich vidíte pouze jakési domorodce v karibském ráji. Občané postsovětští mají stále v genech, že když je někdo začne nečekaně fotit, asi něco provedli a brzy skončí v Gulagu nebo podobném místě, přátelské slovo případně vodka to ovšem většinou vyřeší. Naproti tomu lidé v Asii (většinou) prostě mají radost, že je někdo fotí, protože si (většinou) myslí, že na světě je hezky. Vloni jsem takto naháněl dvě ctnostně cupitající gejši v ulicích Kjóta, uctivě se zastavily, mile se usmály a skvostně zapózovaly. Inu, gejši. Daleko nebo před obličej? Ale vážně: jak tedy fotografovat na cestách lidi? A jak dosáhnout toho, aby fotka působila akčně, věrohodně a abyste pak nepřivezli tuny záběrů typu „malý indický chlapec hrdě a prkenně zírá do objektivu s vzorně připaženými pažemi a za ním ční Tádž Mahal“? Možnosti jsou dvě: lidi je možné nenápadně fotit z dálky, tak, že o vás více méně netuší. Dobrá cesta to nesporně je, ale má v sobě skrytý háček: fotografujete vlastně v portrétním či poloportrétním režimu, a fotky jsou pak všechny trochu na jedno brdo. Nelze tedy žít bez druhého postupu – mít nasazenou třeba poctivou osmadvacítku a dostat se k lidem co nejblíž. Jen tak totiž zachytíte to, co je zachytit třeba: nejen lidi, ale i jejich okolí, atmosféru místa, kouzlo okamžiku. V reportážní fotografii je právě tento typ obrázku naprosto základním kamenem. Otevřete si nějaký fotočasopis nebo fotoknížku – uvidíte! Jinak to prostě nejde Ruským veteránům v Moskvě fotografování nijak nevadilo. Jenže se pořád měli tendenci dívat se na mě a přímo do objektivu. Tak jsem je začal fotit nenápadně, nečekaně, při chůzi. A hlavně zblízka. Pravda, není to zrovna jednoduchá disciplína. I když vás v příznivých zemích pustí lidé k sobě, nejspíš se začnou culit do objektivu, mávat, prostě činit věci, které vedou ke zničení jakéhokoliv fotografického pokusu. Jediná šance je tedy praktikovat pozoruhodný fotografický tělocvik – fotit v chůzi: vybrat a promyslet záběr, přiblížit se k lidem, mít aparát nachystán, čas nastaven dostatečně krátký (aby se to nemázlo), přijít, nezastavovat, rychle na oběť dvakrát třikrát zmáčknout spoušť a stejně rozvážným krokem zase jít dál. Jako byste byli jen na procházce a ten člověk vás vlastně moc nezajímal. A hlavně se jim nedívejte do očí! Fotografovaní, jimž nedáte šanci propíchnout vás očima, mají mnohem menší tendenci vám nadávat či dát pěstí. Že to je složité a krkolomné? Je. Ale jinak to prostě nejde. Při focení dejte řeč A pokud máte štěstí, a jste v zemi fotografům více méně nakloněné, máte ještě jednu šanci: dát se s objekty do hovoru a fotit je tak říkajíc v nestřeženém okamžiku. Anebo je prostě někam trochu naaranžovat. Proč fotit pravoslavného popa před ošklivými dveřmi, když kousek dál vám může pěkně projít kolem úchvatné kaple na okraji lesa? Anebo proč by indický zaklínač hadů (když už jste mu stejně dva dolary dali) musel tu kobru krotit před hnusným parkovištěm, když může popojít o dva metry dál k hezky barevným dveřím svatyně? Že to není úplně košer? Ale prosím vás, vždyť to dělá každý! Už vás dnes nechci posílat podruhé listovat fotoknihou či časopisem, ale kdybyste tam přece jen nahlédli, vězte, že takto nenásilně naaranžovaných obrázků tam bude mnohem více, než byste se odvážili pomyslet. Přece nenecháte fotografované lidi, aby vám kazili obrázky! Inu, s lidmi je vážně kříž. Všechny díly Kurz fotografování: KURZ FOTOGRAFOVÁNÍ: 1. JAK VYBRAT FOŤÁK ANEB HRŮZA U PUTINA KURZ FOTOGRAFOVÁNÍ: 2. JAK FOTIT OBYČEJNÉ VĚCI ANEB POZOR NA STÍNY V PODLOUBÍ KURT FOTOGRAFOVÁNÍ: 3. PRAVDIVÝ PŘÍBĚH O ISO ANEB ZLOMOVÝ BÝK V LISABONU KURZ FOTOGRAFOVÁNÍ: 4. NEDÍVEJTE SI JIM DO OČÍ, ANEB JAK FOTIT LIDI The post Kurz fotografování: 4. Nedívejte si jim do očí, aneb jak fotit lidi appeared first on Jan Rybář.
V tomto dílu Kurzu fotografování prozkoumáme otázku, co má vlastně fotograf fotit A vůbec to nebude snadné! Kurzy fotografování mohou být různé tento fotokurz je volným seriálem textů psaných původně pro internetové stránky české edice časopisu National
projít na článekKurzy fotografování mohou být různé tento fotokurz je volným seriálem textů psaných původně pro internetové stránky české edice časopisu National Geographic. A možná to tedy ani kurz fotografování není, prostě jen soubor textů o tom, co se fotografům při
projít na článekV tomto díle Kurzu fotografování vyrazíme na býčí zápasy do Lisabonu. Odhalíme při tom tajemné slovo ISO, které je stejně důležité jako třeba objektiv, ale mnozí prostě netuší, že ho mají. Kurzy fotografování mohou být různé tento fotokurz je volným seri
projít na článekText článku na najde na stránkách National Geographic Česko. The post Pozor na dlouhé stíny v podloubí, aneb fotit obyčejné věci je to nejtěžší appeared first on Jan Rybář.
projít na článekA teď k jednotlivým bodům (užitečným informacím) krátkého obsahu na této stránce: Co je to interiérová fotografie Jak fotit interiéry Jak vybrat správného fotografa Proč si vybrat profesionálního fotografa Jaký […] Zdroj
projít na článek